Chvilkový pardon pro Petra Hájka

Dalo se očekávat, že smrt Usámy bin Ládina přiměje spoustu lidí k úvahám, zda jde o skutečnost, nebo jen o fikci. V Česku je centrem takových zásadních pochybností Pražský hrad, který v postavě Petra Hájka ani tentokrát nezklamal.

Usáma: Fantazmatická ikona

Bylo by ovšem jednoduché brát Hájkovy zpochybňující výroky jako legraci či potvrzení faktu, že v centru české státnosti straší, minimálně odtud přicházejí velmi podivné myšlenky. Hájkovo přemýšlení opravdu může budit podezření, že se tu někdo buď zbláznil, trpí paranoií, anebo exhibičně provokuje. K Hájkovi a k celému specifickému myšlenkovému trustu Hradu se nelze, je-li člověk trochu při smyslech, rozumně přihlásit (bohužel to často platí i pro názory prezidenta). A přesto nelze jen tak říct: ponechme blouda jeho bloudění. Hájek totiž, řekněme velmi nešťastně, pojmenovává něco, co je pro současnost určující. Usámu bin Ládina pochopitelně všichni známe jedině skrze média. A i když, na rozdíl od řady lidí, mezi něž zřejmě patří i Petr Hájek, věříme, že Usáma existoval a byl zabit jako fyzická osoba, ve skutečnosti jsme se s touto postavou nikdy nesetkali.

Není to banální problém zprostředkování, které lze brát jako pouhou technickou věc, koneckonců na hokejový zápas ze Slovenska si také nesáhneme, je pro nás v silném slova smyslu nereálný a přece díky důvěryhodným svědkům věříme, že Češi skutečně dali Dánům šest gólů. V případě Usámy do hry médií vstupuje celá řada dalších vyprávění posouvajících obsah této mediální figury, který se mění s tím, kdo tato vyprávění konzumuje, kdo se na ně dívá.

S Usámou bin Ládinem se potkáváme ve formě „fantazmatu“, „bytí“, které spojuje reálnou a fantazijní (nejen mediální) stránku, přičemž nejdůležitější charakteristikou tohoto typu „existence“ je právě to, že jeho obsah se proměňuje s tím, kdo s ní momentálně nakládá. Fantazma v naší mysli pracuje neustále: přesouvá se, vytváří trvalejší či přechodnější spoje, zapojuje se do řetězce interpretací – politických, psychologických, osobních, estetických. Ale hlavně produkuje další fantazmata. I fantazma Usáma.

Bin Ládin je příklad příkladů. Pro někoho symbol Zla, pro jiného příklad bojovníka proti Západu. Fantazmatická ikona Usáma v sobě primárně koncentruje emotivní vrstvy politické energie světa, přičemž rozumová stránka – mimo jiné ambivalentní zrod fenoménu Usámy v Afghánistánu, nejprve bojovníka na americké, posléze na protiamerické straně – zůstává trvale překryta.

Život s pseudobytím

Fantazma v silném smyslu slova, tak jak jej zřejmě chápe prezidentův provokatér Petr Hájek, neexistuje. Jenže ontologická stránka věci, tedy odpovědi na otázky „co to je?“ a „je to vůbec?“, nejsou pro pochopení fantazmatu důležité. Na „stupni bytí“ nezáleží. S fantazmatem Usámou se to má podobně jako s duchem Hamletova otce: pro většinu lidí neexistuje, je to výplod Hamletovy a Shakespearovy představivosti, a přesto tento duch, toto pseudobytí vstupuje do reálných vztahů, jež ovlivňují i naše postoje a chápání mediálního světa, v němž se denně vynuceně pohybujeme.

Jedině z tohoto důvodu má tentokrát smysl Petra Hájka neoslyšet a věnovat pozornost tomu, co leží ve směru, kterým ukazuje. Ne snad proto, abychom spolu s hradním poradcem uvěřili, že ideální platónská doba oddělování originálů od nápodob, reality od mediálních výmyslů, toho, co je, od toho, co není, je někdy dosažitelná. Ale jen a jen proto, abychom od pralesa fantazmat uměli poodstoupit a s jistým užitečným pochopením do něj zase zpátky vstupovat. Hodí se to: je to jediná obrana, jak nepodlehnout a úplně se nezbláznit.

(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

Petr Hájek
Petr Hájek
Více fotek
  • Petr Hájek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1576/157572.jpg
  • Usáma bin Ládin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2513/251269.jpg
  • Sídlo Usámy bin Ládina autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2516/251577.jpg