Lež o mariánském sloupu

Květen jako mariánský měsíc je také připomínkou zničení mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. I letos počátkem května prošel Prahou tradiční průvod za znovuobnovení této barokní památky, stržené zfanatizovaným davem před třiadevadesáti lety. Původní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie vznikl po třicetileté válce za spolupráce vynikajícího barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Byl vztyčen v roce 1652 na paměť hrdinné obrany Starého a Nového města pražského před drancujícími Švédy (de Vriesovy plastiky ukradené ve Valdštejnské zahradě stále ještě jsou v zámku Drotningholmu ve Švédsku). Jádrem tehdejších obránců pražského souměstí byla „mariánská legie“, složená z nevycvičených měšťanů, řemeslníků a studentů Univerzity Karlovy.

Sloup se sochou Panny Marie, postavený jako dík za záchranu pravobřežních čtvrtí, se stal dominantou Staroměstského náměstí i místem úcty a modlitby. Byl považován za duchovní střed válkou zničené Evropy. Prvním sloupem tohoto typu na sever od Alp byl Mariensäule postavený v Mnichově roku 1638 na poděkování za to, že město přežilo útok švédské armády a mor. Inspiroval mariánské sloupy v Praze a Vídni i podobné sloupy v mnoha českých a moravských městech. Po říjnovém převratu v r. 1918 se radikální levice a anarchisté rozhodli historickou pravdu o vzniku mariánského sloupu zfalšovat. Ačkoliv sloup byl postaven 32 let po bitvě na Bílé hoře, radikálové vymysleli báchorku, že vznikl na oslavu bělohorské porážky českých stavů. Cíleně šířili lež a nenávist vůči mariánskému symbolu, aby jej mohli zničit. Stržení sloupu na Staroměstském náměstí plánovali už od poloviny října 1918. Protože spěchali politicky využít porážky rakousko-uherské monarchie a nechtěli se nechat předběhnout občanskými stranami, svolali „tábor lidu“ už na 3. listopad 1918 – pět dní před výročím bělohorské bitvy.

„Nenávist nám pomáhala ztroskotat starou monarchii, nechť nám láska pomáhá budovat nový stát. Práce nebude lehká, ale konejme ji v duchu přátelském,“ mluvil na „táboru lidu“ sociální demokrat Rudolf Bechyně. „Není jisto, mluvil-li všem ze srdce,“ píše Ferdinand Peroutka v Budování státu. „Podobá se, že nikoliv. Byla silná složka, která z práce v duchu přátelském hleděla vyloučit katolíky,“ pokračuje Peroutka a připomíná, že i v sociální demokracii byla skupina, která „Bechyňovo horování pro svornost měla za zbabělost“. Jedním z organizátorů činu, který následoval, byl redaktor ústředního sociálně demokratického orgánu Práva lidu. Jiným byl žižkovský bohém anarchokomunista Franta Sauer, který po promlčení trestného činu (v r. 1923) o průběhu vandalské akce dokonce vydal brožuru.

Scénář byl jako vystřižený z Bakuninovy příručky. Protikatolickou demagogií rozvášněný dav se cestou z Bílé hory zastavil na Staroměstském náměstí, obklopil mariánský sloup, omotal ho připravenými lany a snažil se jej povalit. Ze Žižkova přijel objednaný hasičský vůz s vybavením potřebným ke stržení. Původně měla být socha Panny Marie stržena k nohám pomníku Mistra Jana Husa. Kvůli mělko pod zemí uloženému kanálu ale bylo lano přemístěno k Týnskému chrámu. Po chvilce snažení prasklo, lidé upadli a sloup zůstal stát. Mezitím občané z okolních domů běželi do Obecního domu žádat revoluční Národní výbor československý o pomoc proti vandalům. Když na Staroměstské náměstí dorazili tři členové výboru, mezi nimi historik V. V. Štech, aby zabránili zničení sloupu, setkali se jen s posměchem. Zničení barokní památky chtěl zabránit také hrabě Václav Kounic, ale byl zbit. Na povalení sloupu se podíleli hlavně obyvatelé Žižkova (tehdy Žižkov ještě nebyl součástí Prahy). Jedni tahali za lano, druzí je s holemi v rukou bránili proti místním obyvatelům, kteří vyběhli z domů. Konečně sloup padl a hlava Panny Marie „odletěla jako uťatá“, liboval si Sauer. Ničení mělo ještě pokračovat na Karlově mostě shozením sousoší světců do Vltavy. Tomu však zabránili přivolaní vojáci a obyvatelé nábřeží.

Přešlo sedm desetiletí i nacistická a komunistická diktatura, ale s myšlenkou rekonstrukce barokního díla teprve v dubnu 1990 přišla Společnost pro obnovu Mariánského sloupu. Přípravných prací se ujala Mariánská kamenická huť akademického sochaře Petra Váni. V r. 1993 bylo zaměřeno místo, kde původní sloup stával a položen zde základní kámen nového sloupu s nápisem ve čtyřech jazycích: „Zde stál a opět bude stát Mariánský sloup.“ Brzy však byl tento nápis na důkaz přetrvávající náboženské intolerance zahlazen.Nový dřík sloupu byl v březnu 2001 vylomen v lomu u indického města Dillí a dopraven po Labi z Hamburku do Prahy. Hlavní část dříku kameníci nahrubo opracovali na divadelní lodi bratří Formanů při plavbě z Mělníka. Vyrobili také schodiště, sokl a balustrádu. Hotový dřík sloupu byl prozatímně vztyčen na zahradě kláštera boromejek (v nemocnici Pod Petřínem). Replika sochy Panny Marie byla pod vedením akademického sochaře a restaurátora Jana Bradny dokončena v r. 2003 a provizorně umístěna vedle postranního vchodu do Týnského chrámu.

Záměr obnovy mariánského sloupu naráží už dvacet let na odmítavé stanovisko pražského magistrátu. Například primátor Jan Kasl (ODS) v rozporu s historickými fakty (ale v souladu s protikatolickou propagandou) tvrdil, že by šlo o návrat „monumentu protireformačního katolicismu“. Podobně fundované námitky zazněly i od Kaslových nástupců. Většina kunsthistoriků má jiný názor. Podle Prof. PhDr. Františka Dvořáka, CSc. „do dneška nezazněl ani jediný věcný argument proti obnově mariánského sloupu, než bezobsažný nesouhlas s jeho navrácením na původní místo. Poukaz, že by se jednalo pouze o jeho nepřijatelnou kopii, vyvrací například památkářsky iniciované kopie už všech barokních soch Karlova mostu a také Braunova Kuksu“. Nezdá se tedy, že kauza mariánského sloupu brzy skončí. Nejpozoruhodnější přitom je, jak prezidentská hesla – Masarykovo „Pravda vítězí“ i Havlovo „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“ – permanentně dostávají na frak.

Mariánský sloup
Mariánský sloup
Více fotek
  • Mariánský sloup zdroj: www.marianskysloup.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/502/50167.jpg
  • Mariánský sloup autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1204/120329.jpg
  • Mariánský sloup autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1204/120328.jpg
  • Model Mariánského sloupu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/504/50372.jpg
  • Mariánský sloup na Staroměstském náměstí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/503/50228.jpg