Španělská beznaděj

Léta v české kotlině panovalo přesvědčení, že ve všech zemích, které leží na západ od naší vlasti, se žije mnohem lépe než v České republice. Takřka davy mladých lidí vyrážely hned po škole za prací do zahraničí, protože nechtěli žít v malém a ekonomicky nezajímavém Česku, a možná taky proto, že jim rodiče léta vtloukali do hlavy: „Co tady v Česku? Tady jsou jen zkorumpovaní politici a život o ničem. Běž na západ, tam se maj!“ Jenže tuhle představu teď nabourávají krize, ze kterých se Evropa pořád ne a ne vyhrabat. O tom, že všude je chleba o dvou kůrkách a někdy i pěkně tvrdých, se teď na vlastní kůži mohou přesvědčit třeba ti, co odešli hledat štěstí do Španělska.

Do jihošpanělské Andalusie lákají slunné pláže i nádherné památky. Vždyť právě v Andalusii leží třeba Granada se svojí Alhambrou, Sevilla nebo Cordóba. Život v Zemi světla, jak jí kdysi říkávali muslimští dobyvatelé, je ale mnohdy pěkně ponurý. Naleštěné turistické rezorty a vzorně udržované památky jsou totiž jen jednou stránkou země. Tou druhou jsou ponuré a nepříliš udržované domy v temných postranních uličkách, spousta nemovitostí na prodej a obrovská nezaměstnanost.

V květnu bylo v celém Španělsku bez práce přes 4 miliony lidí a skoro čtvrtina z toho pocházela právě z Andalusie. Není divu – Andalusie je vzdor příjmům z turistického ruchu jedním z nejchudších regionů Španělska. A beznaděj je znát na každém rohu. Stačí zavítat na náměstí větších měst – třeba v Granadě nebo v Málaze je obsadili nespokojení mladí lidé – právě mezi těmi je nezaměstnaných nejvíce, práci nemá zhruba každý druhý mladý člověk do 25 let. Nejenže v centrech měst demonstrují, ale nehnou se z místa třeba hned několik dní. Přespávají ve stanech a stravují se v polních kuchyních. To, že mají dostatek času na to, aby na náměstích trávili dny i noci, vypovídá o jejich zoufalé životní situaci víc než transparenty, které věší všude okolo nebo s nimiž procházejí městem.

Mladí volají po znárodnění

Mladí lidé jsou zoufalí a v takovém prostředí se skvěle daří krajně levicovým názorům. Jeden leták, který mi v Málaze vnutil mladý demonstrant, volá mimo jiné po znárodnění stavebních firem a realitních kancelářích. Zkonfiskovat by se podle něj měl také majetek milionářů a velkých firem. Náhodnému kolemjdoucímu, který má práci, na niž si nemůže nijak zásadně stěžovat, a který ještě ke všemu pochází ze země, kde se svoboda a volné podnikání stalo samozřejmostí teprve před dvaceti lety, nahání podobné hlasy hrůzu.

Jenže mladí Španělé, kteří těmto hlasům naslouchají, vidí všechno jinak. Místo osmi hodin, které by měli denně trávit v práci, je jejich jediným úkolem zajít do nejbližší oficiny de empleo, tedy na místní úřad práce, kde se na ně postarší úřednice zazubí a řekne, že práce není. Vlastní bydlení, nebo aspoň malý podnájem, kde by mohli žít mimo dozor rodičů, je pro ně jen snem, který se bez stabilního vlastního příjmu jen tak nesplní. A tak není divu, že se do demonstrací po bok mladých, kterým často nebylo ještě ani třicet, staví také jejich rodiče a prarodiče. Každý chce přeci pro své děti to nejlepší.

Chcete okatého Španěla? Není problém

Neutěšená situace mladých Španělů tak nahrává nejspíš jen těm, kteří by si chtěli vzít za muže či za ženu snědého Španěla nebo Španělku. V barech, na diskotékách i na ulicích se jich na ubohého turistu slétají desítky. „Odkud jsi?“ zeptají se většinou hned poté, co ukážete milou tvář a prozradíte jim své jméno. Ti odvážnější se ptají na váš původ rovnou.

A když odpovíte, že jste třeba z Česka nebo z jakékoliv jiné evropské země, máte vyhráno a v kapse rovnou pozvání na taneček nebo na drink. Zájem je i o Maďary, i když jejich rodná země na tom dnes není o moc lépe, než Španělsko. Cíl Španělů je evidentní – kdekoliv je lépe než doma.

Nákupy i jazykové kurzy za babku

Chtěli byste pomoci španělské ekonomice a ještě na tom vydělat? Zaleťte si třeba do chudé Andalusie na nákupy. Jestli se říká, že třeba oblečení vyjde i v Rakousku nebo Německu levněji než v Česku, pro Španělsko to platí dvojnásob. Moderní letní šaty ze značkového řetězce se tam dají pořídit v přepočtu za necelou pětistovku. V české odnoži téhož řetězce za ně dáte skoro dvakrát tolik. A to ještě ani nezačalo období slev. Pokud nechcete investovat do tak přízemních věcí, jako jsou nějaké ty hadříky, a raději byste vložili své peníze třeba do vzdělání, pak ani s tím nepřijdete zkrátka. Jen se musíte smířit s trošku omšelými univerzitními kampusy. Kdo ale místo kolejí vsadí na privátní ubytování, sežene pěkné bydlení snáze než v Česku. Co není na prodej, je většinou k pronájmu.

A ekonomové mohou jásat. Když srovnají ceny bydlení, oblečení i jídla ve Španělsku a třeba v Německu nebo ve Francii, mají konečně v rukou pádný argument proti odpůrcům eura, kteří zarytě tvrdí, že euro zvedá ceny na vyšší cenovou hladinu podobnou ve všech zemích. Kdyby ale běžné věci stály ve všech zemích eurozóny stejně, stal by se z ubohých Španělů zřejmě národ přežvýkavců, kteří spásají zdejší vyprahlé stráně. Jen ovšem doufejme, že se Španělsku podaří se ze svých problémů rychle dostat a nebude muset žádat o zahraniční finanční pomoc podobně jako Řecko, Irsko nebo Portugalsko. Vzhledem k jeho velikosti by se pak mohlo snadno stát, že už nebude důvod, proč ve prospěch jednotné evropské měny argumentovat. Mohla by skončit v temném propadlišti ekonomických dějin.

Španělští demonstranti nocují na ulicích
Španělští demonstranti nocují na ulicích
Více fotek
  • Španělští demonstranti nocují na ulicích autor: Emilio Morenatti, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2567/256688.jpg
  • Španělé proti nezaměstnanosti autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2602/260182.jpg
  • Mladé demonstranty přišli podpořit i jejich prarodiče. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2602/260169.jpg
  • Nezaměstnaní Španělé autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2281/228090.jpg
  • Eura autor: Vladimír Šimíček, zdroj: ISIFA/SME http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2325/232401.jpg