Kam se vlastně Paroubek chystá?

Nedávno vzbudil poměrně velkou pozornost rozsáhlý materiál Lidových novin, z něhož vyplývalo, že čelný funkcionář dnešní ČSSD Jiří Paroubek se cítí dotčen nevšímavostí této strany k jeho osobě, a tak prý podle svých vlastních slov hodlá ČSSD opustit. Velký titulek na první straně Lidových novin z 20. května zněl velmi kategoricky: „Paroubek se zhlédl v Benešovi, míří k národním socialistům“. A jeden diskusní příspěvek na toto téma v následujících dnech byl dokonce nadepsán populární floskulí „Paroubek se vrací z vandru“. Sám protagonista této záležitosti se však zatím vyjadřuje ke změně své stranické příslušnosti velmi zdrženlivě, asi v tom smyslu, že by to mohlo přicházet v úvahu až někdy koncem tohoto roku a kdoví zdali vůbec.

Mnohem těžší je však hledání odpovědi na otázku, kamže se to Paroubek údajně má vrátit z toho svého vandru a jak to souvisí s jeho obdivem k Edvardu Benešovi, jemuž před nedávnem on sám odhaloval na Loretánském náměstí v Praze pomník s nápisem „Edvard Beneš se zasloužil o stát“. Ponechme stranou diskusi, kterou to vyvolalo a stále vyvolává a všimněme si podrobněji, jakou úlohu ona „Benešova strana“ sehrála v naší novodobé historii a jaké bylo Benešovo postavení v té straně. Stojí snad i za připomenutí, že před týdnem uplynulo 127 let od Benešova narození.

Teprve o třináct let později – tedy roku 1897 – založil český politik Václav Klofáč stranu, kterou nazval Česká strana národně-sociální, kde právě tím posledním slovem „sociální“ se mělo zdůraznit spojení českého lidového nacionalismu s reformním socialismem, jehož tvrdší marxisticko-socialistickou tvář zastávala u nás tehdy už téměř dvacet let Sociálně-demokratická strana českoslovanská. Založením Klofáčovy strany národně sociální započaly nejasnosti mezi slovy „sociální“ a „socialistický“, takže nezřídka platilo, že strana původně národně sociální se nazývala stranou národně socialistickou a pak už se jen to dosti klíčové slovo v názvech měnilo nejen podle potřeb stran původních, ale i štěpením na strany podobné, kde se obě ta slova v názvech střídala.

To začalo hlavně po porážce tradičních národních socialistů vedených Petrem Zenklem v únoru 1948, kdy nastala trapná čtyřicetiletá epocha Československé strany socialistické, kolaborující v národní frontě výhradně s komunisty. A zde teprve mohl vejít do hry Jiří Paroubek, jemuž ve významném roce 1968 bylo šestnáct let. Jako mnozí lidé, kteří se chtěli společensky angažovat a případně si tím usnadnit svoji další kariéru, našli právě v těchto kolaborujících stranách – tedy u lidovců a Kučerových socialistů – pádný důvod, jak se nezkompromitovat s členstvím v KSČ.

A teprve v této partaji – opakujeme, že její přesný název zněl Československá strana socialistická, která už ani ideově nemohla mít nic společného s Edvardem Benešem, kam – jakožto do strany národně socialistické – prosadil Masaryk Beneše za předsedu kdysi dávno ve třicátých letech. Tedy úplně jiná strana než byla ta, v níž mnohem později strávil Jiří Paroubek dvacet devět let a která mu svým vlivem asi pomohla nejen k onomu místu ve vedení pražských Restaurací a jídelen, což se rádo proti Paroubkovi s jistým posměchem používá, ale i do vedoucích pozic v jiných komunistických podnicích. On však u komunistů nebyl. Považoval nicméně za nutné napsat do časopisu své strany Socialistický směr nějaké články oslavující únor 1948, což mu při jeho polistopadovém politickém angažmá v rámci obnovené ČSSD bylo před pár lety právem vytýkáno.

Zdá se tedy, že sám Jiří Paroubek nemá příliš jasno o ideovém zaměření nové strany, jejíž založení už teď poněkud vágně naznačuje. Lze vážně předpokládat, že při tom dopadne stejně, jako když se o něco podobného pokusil jeho předchůdce Miloš Zeman, a pochybuji, že by jeho nová strana mohla nějak výrazněji zapůsobit na českou politiku.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

Česká strana národně socialistická 2005
Česká strana národně socialistická 2005
Více fotek
  • Česká strana národně socialistická 2005 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/832/83127.jpg
  • Edvard Beneš zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2058/205727.jpg
  • Jiří Paroubek autor: Šimánek Vít, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2482/248131.jpg