Jistě, nic není nedotknutelné. Ani Václavské náměstí

Minulý týden jsem tu napsal, že mám problém s protesty proti bourání stadiónu na Štvanici. Objekt, který byl naposled opravován v roce 1968, nevzbuzuje vskutku důvěru, a přes všechen sentiment, který k němu cítím, se s tím asi nedá nic dělat. Navíc nelze zakonzervovat všechno. To bychom ještě žili na pavlačích se společným záchodem pro tři partaje. Leccos se musí oželet. V případě Štvanice ovšem jenom v případě, že za odstupujícího hokejového matadora naskočí důstojný náhradník, ne žádné příšerné developerské monstrum, připomínající běsnícího Arťuchina.

Čímž si nejsem tak docela jist v případě bourání domu na Václavském náměstí. Současný barák je funkční (i když to, pravda, také žádné estetické vzrušení není), jeho náhrada – jsou-li naznačené náčrty pravdivé – působí vskutku poněkud nepěkně. V čemž se ztotožňuji s Václavem Havlem, byť připouštím, že ani jeho ani můj estetický názor nemusejí být směrodatné, že zobrazení mohou zkreslovat a vůbec takové posuzování je záležitostí individuální a složitou. Mou nejistotu ale utvrzuje argumentace pana ministra Jiřího Bessera. Připomíná Havlovi, že mu před časem pomohl při nějakém problému, protože exprezident byl v právu. Dovolává se dále zákona, který ve svém rozhodnutí dodržel. Je-li upomínání „dlužníka“ něčím hodně pokleslým, pak následující lpění na zákonu je diskutabilní. Kdesi v počátku tzv. zákonného kolotoče je totiž rozhodnutí památkářů pražského magistrátu. Obecná důvěra v rozhodování orgánů hlavního města v případě developerských eskapád není právě nejpevnější.

Nechci teď hodnotit, zda je to spravedlivé nebo ne, je to ale tak. Stejně tak mě nebaví neustále poslouchat, že si lidé na něco zvyknou. Nepřivykl jsem stavbě v dolní části Václavského náměstí, nezvykl jsem si na škatulózní „modernizaci“ Žižkova z 80. let ani na Novou scénu, nepřijal jsem za svou temnou škatuli na Karlově náměstí, neumím si zvyknout na Palladium, nezapomněl jsem na nádraží Těšnov (Denisovo) a těžko mi mohla přirůst k srdci místo něj vybudovaná, střed města rvoucí a zapáchající magistrála. Byť přiznávám, že nové generace si na nějaký Těšnov ani nevzdychnou. Jakož i na komunistického funkcionáře Kapka, jemuž tehdy hlas lidu barbarské zboření novorenesančního nádraží přisoudil.

Doopravdy nechci hájit každou starou barabiznu jenom proto, že je letitá a spojená s nějakými individuálními či kolektivními vzpomínkami. To bychom také mohli bojovat za opuštěnou nouzovku, do které jsme chodili za mlada všichni realizovat své rašící pudy. Souhlasím též s tím, že zákony se mají dodržovat. Že majitel má právo zacházet se svým majetkem. Byl bych i ochoten věřit ministru Besserovi, že se obává nějakého soudního průšvihu. Leč zdravý rozum a spravedlnost mají také jistou pádnost. Ostatně s paragrafy se dá všelijak žonglovat. Jen aby se nažral ten, který se nasytit má (a komusi hodí kost).

Ale zpět k věci: nedomnívám se, že Václavské náměstí je nedotknutelné. (Byť možná toho sv. Václava – který kdysi kopí potěžkal, – na koni, – jenž se téže noci třás´, – bychom tam snad ponechat mohli – i když místečko je to jako stvořené pro nějaké exkluzivní centrální nákupní minicentrum.) Ale přece jenom by zásah do srdce matky měst měl mít nějaký obecný smysl. A bylo by dobře ho srozumitelně vysvětlit veřejnosti, která je na svůj Václavskej Václavák přece jen stále poněkud háklivá. Zaplať Bůh, že stále ještě alespoň na něco. Obecně řečeno: nevadila by mi výměna domu za dům. Jsem i ochoten potlačit chvění osobního vkusu, neboť ten není povšechně směrodatný. Pouze mám obavy, aby se v Praze péčí magistrátu a pod dohledem ministra Bessera nepočalo něco, co připomene někdejší bolševické vylepšování staroslavných malebných českých a moravských náměstí škatulemi všelijakých kulturních domů a Jednot – center socialistického obchodu, výbojů socialisticko-realistické architektury.

  • Dům na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí autor: Michal Krumphanzl, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2584/258312.jpg
  • Vizualizace novostavby, která by měla nahradit dům na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2584/258305.jpg
  • Jiří Besser autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2553/255216.jpg
Vydáno pod