Dobrých zpráv není nikdy dost

Nejsou v éteru jen samé špatné zprávy, jako je norský masakr, somálský hladomor, řecký bankrot, libyjská anabáze nebo šumavská blokáda. Dobré zprávy ovšem noviny neprodávají a tak novináři (tlačení vydavateli) vyzobávají především katastrofy a horory. Mimoděk nás tak přesvědčují, že žijeme v nejhorším možném světě ovládaném korupcí, terorem a smrtí. Bohužel někdy tento ponurý obraz všehomíra akceptujeme, zvláště rezignujeme-li na vlastní úsudek a zkušenost. Přesto se dějí dobré věci, jen o nich málo čteme a slyšíme. Být poslem dobrých zpráv není atraktivní, protože zhýčkaný či zkažený čtenář má raději revoluce a vraždy, dobrým skutkům nevěří anebo se jim posmívá.

Velká skepse panuje například v otázce umělých potratů. Zdá se, že moderní sobecká společnost, ovlivněná ideologií požitku, už ani není schopna pochopit, že zabití počatého dítěte je vlastně ten nejhanebnější zločin proti lidskosti. Úplně zahubit lidské svědomí se ovšem nepodařilo ani masivní potratové propagandě. Příkladem je Polsko, kde 600 000 lidí během dvou týdnů podpořilo návrh zákona, který zakotvuje naprostou ochranu dětí od okamžiku početí. Návrh zákona už byl v prvním čtení schválen v polském Sejmu, když poslanci poměrem hlasů 254 ku 151 odmítli návrh propotratové komunistické Demokratické levé aliance na jeho zamítnutí. Zákon má reálnou šanci na přijetí, protože jej kromě velké části veřejnosti a církve podporuje např. Katolická asociace polských lékařů i skupiny právníků a žurnalistek. Důležitou roli při jeho schvalování může hrát skutečnost, že 90 procent poslanců jsou katolíci.

Pochod proti potratům
Pochod proti potratům
Více fotek
  • Pochod proti potratům autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2423/242235.jpg
  • Madridská demonstrace proti potratům autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1182/118158.jpg
  • Protesty proti legalizaci interrupcí autor: Arturo Rodriguez, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1482/148126.jpg
  • Plakát polských odpůrců potratů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1478/147711.jpg

Průzkum z 3. června 2011 ukázal, že 65 procent Poláků je pro zákon, který bezpodmínečně chrání život všech dětí od početí. V Sejmu se už zformovala  pro-life skupina, v níž jsou až na komunisty zastoupeni poslanci všech politických stran. Její mluvčí Jacek Sapa připomněl, že potraty byly polskému lidu vnuceny po obsazení Polska Němci a že je nejvyšší čas odmítnout dědictví nacismu a komunismu „a zřetelně se tak distancovat od těchto smrtících ideologií“. Pro-life kampaň mobilizovala nejen obyvatelstvo, ale i pro-life politiky. Jacek Zalek z Občanské platformy řekl: „Obrana života a důstojnosti lidí je povinností každé společnosti a není to otázka náboženství. Nemusíte být věřícím, abyste dovedl odlišit dobro od zla. Potvrzení hodnoty života vychází z přirozeného zákona a leží mimo politickou soutěž mezi politickými stranami.“

Také v jiných evropských zemích, v nichž většinově přetrvává tradiční hodnotový systém, se hnutí pro-life v poslední době aktivizuje. Ve Španělsku se po zavedení liberálního potratového zákona 80 procent těhotných dospívajících dívek rozhodlo nejít na potrat. Oznámila to Carmina Garcia-Valdes, ředitelka nadace Red Madre, která od svého založení v roce 2007 pomohla více než 6 000 ženám rozhodnout se pro život. „Když se těhotné ženě dostane pomoci, kterou potřebuje, pak těhotenství neukončí. Možná její situace zůstává nevyřešená, ale jakmile se jí narodí dítě, má nezbytné prostředky k tomu, aby vše zvládla,“ uvedla Garcia-Valdes. Úspěchy v ochraně nenarozeného života hlásí i Rakousko. Zemská potratová klinika v Gmündu musela zastavit provoz pro nedostatek klientely. Zásluhu na tom mají pro-life aktivisté v čele s Dr. Josephem Presslmayerem, kteří přicházeli denně v každém počasí před kliniku, aby se modlili, rozdávali protipotratové letáky a diskutovali se ženami na téma ochrany nenarozených. Mnoho žen objednaných na potrat po této diskusi změnilo své rozhodnutí. Systematická akce ochránců života vedla k poklesu počtu klientek z 1 000 před 10 lety na pouhých 30. Protože to znamenalo citelnou finanční ztrátu, rozhodli se její provozovatelé ukončit činnost kliniky.

Humanitární pomoc pro Somálsko
Humanitární pomoc pro Somálsko
Více fotek
  • Humanitární pomoc pro Somálsko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2750/274926.jpg
  • Humanitární pomoc pro Somálsko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2750/274925.jpg
  • Hlad v Africe autor: Farah Abdi Warsameh, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2746/274565.jpg
  • Hladomor v Somálsku autor: Mohamed Sheikh Nor, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2737/273679.jpg

Další dobrou zprávou z humanitární oblasti je rozhodnutí OSN o zřízení leteckého mostu pro dopravu potravin do hladem sužovaného Somálska. První desetitunová zásilka potravin pro podvyživené děti, která byla minulý týden dopravena do hlavního města Mogadiša, je ovšem pouhou kapkou v moři. Pomoc směrovaná z keňského hlavního města Nairobi pro 35 000 hladovějících dětí má představovat 100 tun potravin. Přestože náklady na celodenní stravu jednoho člověka v této oblasti se pohybují kolem půl dolaru za den, základní pomoc, kterou chce OSN Somálsku do konce roku poskytnout, si vyžádá ještě nejméně miliardu dolarů.

A protože se do pomoci somálským dětem můžeme přes neziskové organizace Člověk v tísni, Charita ČR a Adra zapojit i my, neměli bychom tuto příležitost promeškat. I malým příspěvkem můžeme získat pocit, že pomáhají-li si lidé mezi sebou, není svět tak docela špatný.