Jak jsem přednášel sexuální výchovu

Do ošidných zátočin a vírů sexuální výchovy se vrhl ministr školství Josef Dobeš. Postavil se jednoznačně za učitelku francouzštiny Arjanu Shameti. Ta v televizi velmi tvrdě až nevybíravě kritizovala ředitele školy, na které působí, Pavla Petrnouška, za to, jak učí sexuální výchovu. Připadalo jí nejspíš, že poněkud necudně.

Sexuální výchova je záležitost zapeklitá. Zažil jsem to na vlastní kůži. Do konce roku 1989 jsem pracoval v Ústavu zdravotní výchovy. Nevím, zda to patřilo do mé pracovní náplně, ale jednou jsem byl vyzván, abych debatoval o této intimní záležitosti s žáky osmých a devátých tříd základní školy kdesi na Jižním Městě. 

Arjana Shameti
Arjana Shameti

Rozkaz je rozkaz. Šel jsem. S vědomím, že v sexuologii jsem teoreticky vybaven pouze hospodskými debatami a četbou lechtivých příběhů a prakticky že rozhodně nezaostávám. Vyzval jsem žáky, aby mi napsali svoje dotazy anonymně na papírky. Paní Shameti by byla nejspíš poněkud zaskočena tím, co obsahovaly. Velmi půvabná byla například otázka: „Jak si mám koupit pršiplášť na svého Old Shatterhanda?“ Pobavil mě dotaz, který si očividně dělal z tématu legraci anebo byl zasažen velmi tmářskou sexuální výchovou: „Když si ho honím více než třikrát denně, budu mít chlupy na dlaních?!“ A hodně smutný papírek (abyste si nemysleli, že sexuální výchova v tom konci sedmdesátých let minulého století byla jenom nějaká prča): „Co mám dělat, když táta mlátí mámu?“ Nevím, jak by pan ministr Josef Dobeš ohodnotil moje odpovědi. Obávám se, že by na mě vypustil inspektorskou smečku jako teď na pana ředitele Petrnouška. Samozřejmě s tím, že by ho stejně jako v tomto případě nezajímaly nejen okolnosti, ale ani to, jak ti kluci myslí, co ví, jak mluví. 

Paní Shameti a pan Dobeš asi nikdy neslyšeli debatu pubertálních kluků či holek. Nejspíš by byli překvapeni, „o čem řeč se vede“.  A snad by vylezli ze svých předpojatých ulit. I když o tom pochybuji. Jejich chování svědčí o tom, že vcítění se do atmosféry, v níž žijí a zejména komunikují dnešní těsně „předobčankoví“ a chvíli „poobčankoví“ lidé, je jim zcela cizí. Je to o to smutnější, že jedna je pedagožka a druhý všech našich pedagogů futrál.

Kondomy
Kondomy

Nezarazí-li ministra školství skutečnost, že se za ředitele Petrnouška postavila drtivá část pedagogů a žáků školy, můžeme najít jediné vysvětlení. Je přesvědčen, že jsou tamní učitelé zvrhlí libertini a jejich svěřenci jimi zkažená čeládka všelijakých budoucích markýzů de Sade a jejich Julliet. Zatímco pravdu má jenom autenticky ctnostná a tradicionalistická učitelka madame Shameti. Je ovšem poněkud scestné, když se Dobeš, vyznavač zásadních a nesporných práv rodiny a rodičů, staví proti rodičovskému přání a vůli. Všichni totiž podepsali, že s kursem sexuální výchovy v podání ředitele Petrnouška souhlasí. Navíc každé dítě, jehož stud a duši by tyto metody nějak citově zasahovaly, může z kursu bez problémů odejít. 

Možná se těm kolem ministra školství, kteří si říkají konzervativci, nezdají způsoby současné sexuální výchovy, ale podle posledních průzkumů se jeví, že mladí lidé nyní začínají s pohlavním stykem později než jejich rodiče a většina z nich myslí na antikoncepci. Počet umělých potratů za posledních 20 let klesl o 75 %. Nezletilých těhotných máme třikrát méně než v USA. Nevím, jak pro koho, ale pro mne to je dobrá zpráva.

Zamilovaný pár
Zamilovaný pár

Byť připouštím: v mnohém se přikláním k tradicím a relativizace hodnot v současnosti mě poněkud trápí. (Jak je ovšem vidět, v sexu tomu tak není.) Ale zásadně odmítám ony zpěvy starých zbrojnošů: „Za mých mladých let tomu tak nebylo!“ Bylo. A možná horší. A to jsme žádnou sexuální výchovu neměli. Ba na podobné lumpárny vzpomínali i ti starší, kteří ještě chodili na náboženství. Sahali oni i vy, „pozdější“ pánové, v pubertálním věku holkám na prsa, a vy dámy jste se tomu chichotaly, a které se „nemakalo“, ta záviděla. Kluci si na špičky bot připevňovali zrcátka a nahlíželi tak dívkám pod sukně, zatímco ty proto nosily lepší kalhotky. Něžnému pohlaví do svědomí vnikat nebudu, jsem slušně vychovaný, ale chlapi, vy jste fakt neonanovali? A dokonce někdy v partě? Pokud teď někdo z vás, muži (ale i ženy), řekne, že ne, „To Nikdy!“, odpovídám mu slovy Sigmunda Freuda: „Potom onanujete dodnes!“ Josef Dobeš a Arjana Shameti budou ovšem nejspíš naprosté výjimky. Kdepak oni a samohana!