Svět podle Zdeňka Velíška (209)

Ani u nás ani jinde v Evropě by asi většina lidí neuměla zodpovědět otázku, kdy a kde se zrodil pojem Evropská unie. Jubileum nám dává příležitost to připomenout. Bylo to v Maastrichtu, před dvaceti lety. Smlouva, která je známá jako maastrichtská a byla podepsána 7. února 1992, se oficiálně jmenuje Smlouva o Evropské unii. Ne smlouva o maastrichtských kritériích, což je možná jediný pojem, který se dnes leckomu vybaví, když slyší Maastricht. Ale je na omylu, kdo si teď povzdychl: Jo, tak tam to všechno před dvaceti lety začalo! Všechno to, co teď končí krizí eura. Kdepak! Ta historie je ještě o pětatřicet let delší!

Před Evropskou unií tu bylo EHS. Snad i ti mladší to ještě dokáží dešifrovat: Evropské hospodářské společenství. Evropská unie je jen jeho pokračováním. Před zrodem společné měny - taky tehdy v Maastrichtu - se musel zrodit – v náramných zmatcích, mimochodem, ba i v šarvátkách na hranicích - společný trh. Teprve zkušenosti s odstraněním cel přivedly EHS k rozhodnutí odstranit také národní měny.

A zkušenosti se společnou měnou, hlavně ty špatné, přivádějí teď proces evropské integrace k dalšímu milníku, ke smlouvě o rozpočtové disciplině, která se tak málo líbí českému premiérovi, zatímco jiným evropským politikům se jeví jako nutný doplněk maastrichtské smlouvy o Evropské měnové a hospodářské unii. Ta měnová je realitou. Zatím pro sedmnáct zemí. Ale k hospodářské unii vede cesta teprve přes tu letošní smlouvu o rozpočtové disciplině. Inu, evropská integrace je proces!

Originál Maastrichtské smlouvy
Originál Maastrichtské smlouvy

Když tohle uznáme, ztratí pro nás věrohodnost tvrzení, že smlouva o rozpočtové disciplině vytváří fiskální unii, a to že už není ta Evropská unie, do které jsme vstoupili, takže o přistoupení k té smlouvě se u nás v Česku musí rozhodnout referendem, stejně jako svého času o vstupu do Evropské unie.

Ale Evropská unie se nám přece měnila před očima, sotva jsme do ní podali přihlášku! Jeden příklad za řadu jiných: změna hlasovacího mechanismu provedená na summitu v Nice. Evropská unie nebyla ani na chvíli něčím definitivním. Vstupem do ní jsme vstoupili do procesu. Ten ale měl už tehdy daný směr a dnes má kontinuitu. Důkaz? I teď ve fiskálním paktu jde o to, s čím už všichni dříve souhlasili a co málokteří dodržovali: státní dluh pod 60 % HDP, rozpočtový deficit pod 3 %. Poznáváte? Ano. Maastrichtská kriteria! Akorát, že teď jde už vážně o jejich dodržování a o sankce za jejich ignorování. I tahle etapa zapadá do pětapadesátiletého procesu evropského sjednocování. Aspoň tak se to jeví pamětníkovi.

(Komentář Zdeňka Velíška pro pořad Horizont ČT24 ze dne 12. února 2012)