Bezbřehá víra v zázračný roh nosorožce

Co mohou mít africké země společného se Spojenými státy a Čínou, resp. Vietnamem? Jedním slovem, nosorožce. Právě tato ohrožená zvířata žijící na černém kontinentu v Tanzanii, Botswaně nebo Jihoafrické republice jsou totiž doslova zlatým dolem pro organizované gangy pašující rohy nosorožců přes USA do východní Asie.

Důkazem je i poslední akce amerických policistů, kteří po osmnáctiměsíčním vyšetřování rozbili skupinu obchodníků s rohy. Dobrou zprávou je, že tito zločinci skončili za mřížemi, špatnou, že u nich, kromě jednoho milionu dolarů v hotovosti, dalšího milionu ve zlatých prutech, diamantů a luxusních hodinek značky Rolex našli i dvacet rohů nosorožců. To představuje dvacet zabitých tlustokožců, kteří obývali naši planetu už v pravěku.

Počet nosorožců se rapidně snižuje, severní poddruh nosorožce tuponosého (bílého) je ve volné přírodě dokonce už téměř vyhuben. Na vině jsou přitom mýty a pověry. A tak zatímco malíř Albrecht Dürer vytvořil na začátku 16. století jedno ze svých obdivovaných děl, dřevoryt nosorožce, kterého v životě neviděl, v Číně bývaly rohy z nosorožců už několik století ceněným artiklem i žádanou medicínou.

Spokojený nosorožec bílý
Spokojený nosorožec bílý

Na území Říše středu se pravěký obří nosorožec – Elasmotherium, pohyboval už před více než třemi miliony let, v dobách vznikajících dynastií paksi-niou, jak moderní mandarínská čínština nosorožce označuje, patřil i k vyhledávaným trofejím panovníků. Při jednom z lovů v 11. století př. n. l. tak vládce Wu z dynastie Čou zabil mimo jiné i 22 tygrů, 151 medvědů a dvanáct nosorožců.

Rohy se používaly i jako poháry při rituálních obřadech a dnes se v aukcích prodávají i za desítky milionů korun. Jejich počet je omezený a stejně tak i množství živých nosorožců, kteří ještě v Africe, ale také Asii pobíhají. A protože Číňané či Vietnamci věří v zázračné léčivé účinky rohů, i jejich cena na černém trhu roste. V současnosti tak je možné dostat za kilogram 50 tisíc amerických dolarů. Pokud tedy roh měřící jeden metr váží dvacet kilo, pašeráci za něj dostanou rovný milion.

Nosorožci v Keni
Nosorožci v Keni

Už staří Číňané věřili, že pohár z nosorožce zabrání otravě. Pokud by totiž někdo do nápoje přidal jed, díky látkám obsaženým v rohu by začal perlit. Nikde jsem sice nenašel ani zmínku o tom, že by se něco podobného stalo, ovšem tato pověra žije dodnes. Stejně jako víra v léčivé účinky, konkrétně při léčbě rakoviny. A navíc je prášek z rohů údajně i výborným afrodisiakem. Vláda v Pekingu sice zakázala jeho používání v roce 1993, osvěta ale hodně pokulhává, resp. není prakticky žádná.

Výsledkem jsou nebezpečné gangy s nejmodernějším vybavením, které brázdí hlavně africké savany a zabíjejí vedle slonů i nosorožce. Přes Kalifornii je pak dopraví do Číny nebo Vietnamu. Dříve býval takovým přestupním místem Tchajwan – dokonce jednou tamní policisté chytili i bhútánskou princeznu Deikiy Wangchuck, jak se snaží prodat 22 rohů nosorožce. Tyto časy jsou už ale naštěstí dávno minulostí.

Nosorožec se svými strážci
Nosorožec se svými strážci

Demokratický Tchajwan si dává více než pozor, aby nesklidil jakoukoli kritiku na mezinárodní scéně. V případě Číny jde ale o mnohem větší problém. Ostatně když se celonárodní superstar, basketbalista Jao Ming obul do rybářů s tím, aby přestali lovit žraloky, kterým uříznou ploutev a hodí je zpátky do moře, snesla se na jeho hlavu kritika doslova ze všech stran. Bez ohledu na jeho popularitu.