Emancipační naděje pro turecké ženy

Vypadá to, že tureckým ženám se blýská na lepší časy. Stále hlasitěji bojují za svá práva, tedy alespoň ty, které se rozhodly změnit mnohé nešťastné osudy. A stále více jim naslouchají i úřady a turecká vláda.

Už dříve jsem na svém blogu psala o nešťastné situaci v Turecku – v zemi, která je považovaná za demokratickou a je dávána za příklad jiným státům v okolí, které si například nedávno prošly tzv. arabským jarem. Podle průzkumu domácí Organizace pro mezinárodní strategický výzkum je v Turecku fyzicky nebo sexuálně zneužita jedna žena ze tří. Celých 92 procent žen ovšem nikdy týrání neoznámí policii. Tyranem je nejčastěji manžel nebo otec. Za posledních deset let podle tohoto průzkumu rapidně vzrostl počet zavražděných žen – z 66 v roce 2002 na téměř 1 000 v minulém roce. Nedávné kroky vlády a nové pozitivní zprávy dávají příslib, že by se tyto statistiky v dalších letech mohly výrazně změnit.

Na letošní Den žen například turecký parlament naplánoval projednávání nového zákona, který má ochránit ženy před domácím násilím. Zákon byl schválen, a tak se jen čeká, jak moc se jeho existence projeví v číslech a skutečných životech. Zákon, na kterém se podílely mnohé ženské organizace, má zaručit ženám v první řadě ochranu úřadů. Doposud se sice mohly obrátit na policii, ale ta byla bezmocná, protože nemohla proti útočníkovi nijak zasáhnout. Nemálo bylo v tureckém tisku zpráv o ženách, které dokonce policisté doprovázeli, ale manžel si stejně našel vhodný okamžik k zabití nebo napadení. Nově budou mít ženy nárok na nouzové ubytování a psychologickou, právní a dokonce i omezenou finanční pomoc. To je bezpochyby převratná pomoc pro ty, které jsou často odkázány jen na příjem muže. Zákon počítá i s programem na ochranu svědků i se zavedením elektronických náramků pro násilníky.

Turecké dívky
Turecké dívky

Ministerstvo rodiny a sociálních věcí přichází s dalšími návrhy: aktuálně s návrhem zákona, který má zajistit vznik azylových domů. Pokud parlamentem projde, musí v každém městě s více než 50 000 obyvateli vzniknout azylový dům pro ženy. Turecká média má zase zasáhnout velká vládní kampaň upozorňující na domácí násilí a na možnosti, jak se proti němu bránit. Zdá se to možná neuvěřitelné, ale v mnoha rodinách je zkrátka násilnické chování vůči ženám chápáno jako běžné a ani samotné oběti si neuvědomují, že se mohou bránit.

Většina podnětů ke změně situace přichází od samotných žen, od těch vzdělaných, které mají možnost působit v různých nevládních i vládních organizacích a mají tak jistý vliv. Právě ony iniciují různá setkání, konference, ale také otevírají ženská centra, kde poskytují různé vzdělávací programy. Po celém Turecku vznikají i další ryze ženské projekty, které ukazují, že ženský hlas je v Turecku stále více slyšet.

Turecko
Turecko

Médii například prolétla zpráva o restauraci na východě Turecka, ve které pracují výhradně ženy a kde ženská majitelka narušuje místní tradice i tím, že v konzervativním prostředí města Mardin prodává alkohol. V nedalekém Diyarbakiru zase nedávno vznikla ryze ženská tisková agentura. Skupina novinářek se rozhodla pracovat na tématech, která podle nich obvykle mužská vedení redakcí nezajímají. Agentura chce poskytovat zprávy, reportáže a rozhovory s ženským pohledem na svět. Na poměry tradiční společnosti na jihovýchodě Turecka, z velké části obydlené kurdským obyvatelstvem, jsou oba projekty unikátní.

A jak to bude dál? Bude podobných aktivit přibývat a nebudou jim jejich sousedé házet klacky pod nohy? Zřejmě ano. Důležité je, že mají možnost seberealizace a že mít život naplněný také vzděláním nebo prací se stává stále běžnějším tureckým fenoménem.