Pád čínského prince

Hvězda čínského prince pohasíná a vůbec není řeč o potomcích poslední dynastie Čching, kterou revoluce smetla před sto lety. Pravda, bratranec posledního císaře Pchu-iho je stále naživu a je velmi aktivní, na klopě však nosí rudou hvězdu, bez ohledu na to, zda chce nebo musí.

Stránky nejen čínských novin ale plní kauza donedávna mocného Po Si-laje, syna jednoho z osmi zakladatelů Komunistické strany Po I-poa. Jeho pád z výšin je totiž tak silný, že je slyšet i v nejzapadlejších koutech země a většina jeho věrných od něho dává ruce pryč. Někteří dobrovolně, jiní nemají na vybranou.

Veleambiciozní aparátčík Po Si-laj se do širokého povědomí dostal v době, kdy vládl jedné z největších městských aglomerací světa, 32 milionovému Čchung-čchingu. Už dříve sice vykonával post starosty, guvernéra provincie Liao-ning a v roce 2004 získal i funkci ministra obchodu ve vládě premiéra Wen Ťia-paa. Dokonce usiloval o post vicepremiéra, ale tady narazil, jeho lokty uvnitř vládní partaje holt nebyly tak silné. Nepomohlo mu ani obvinění z účasti na genocidě členů duchovního hnutí Falun Kung u španělského soudu. Jeho chvíle tak přišla v megapoli označované za zločinecký ráj.

Čchung-čching se pod jeho vedením skutečně změnil. Do ruda. Po Si-laj začal nekompromisně prosazovat maoistické ideály, studenty posílal na brigády, všem majitelům mobilních telefonů nechával rozesílat esemesky podporující revolučního ducha a v rádiu zněla hesla z dob Kulturní revoluce.

Zároveň se rozhodl zatočit se zločinci a v březnu 2010 mohl ohlásit konec největší bezpečnostní akce proti mafii v ČLR. Policie během předchozích osmi měsíců zadržela 3348 osob napojených na organizovaný zločin, mezi nimi i vrcholné pracovníky justice a významné obchodníky. Bezpečnostní síly v Čchung-čchingu rozprášily celkem čtrnáct triád a dalších 63 kriminálních gangů.

Po Si-laj (vpředu) a Wang Li-jün (vzadu)
Po Si-laj (vpředu) a Wang Li-jün (vzadu)

Šestnáct mafiánských bossů, 87 vládních úředníků, tři obchodníci s miliardovým majetkem, ale i vedoucí úřadu spravedlnosti, ti všichni spolu se stovkami dalších skončili v rukou zákona. Mnozí se dostali i před soud, dvanáct skončilo na popravišti včetně někdejšího policejního náměstka.

Za úspěšný zásah proti triádám v největší městské aglomeraci v Číně bylo šest osob označeno titulem hrdina, na prvním místě pak policejní šéf Wang Li-ťün, na jehož hlavu mafie vypsala milionovou odměnu a na utajeném místě se musela skrývat i jeho rodina. Dveře chungčchingského vládce do stranických výšin byly otevřeny dokořán, nakonec se mu ale právě neúplatný policejní velitel Wang Li-ťün stal osudným.

Samozřejmě, roli hrála i jeho cílená likvidace bohatých podnikatelů a opozice, i když ta by mu ve výsledku vaz nezlomila, přestože se o nejvyšší pozice bojuje v Číně vždy ostře a nevybíravě. Po Si-laj ovšem patřil k tomu „špatnému“ křídlu, které už v nedávné minulosti utrpělo řadu porážek ve válce tzv. pekingského křídla se šanghajským.

Dosud největší pak bylo sesazení komunistického šéfa Šanghaje Čchen Liang-jüa obviněného z korupce. Ne že by ostatní funkcionáři byli „čistí“, tedy neúplatní, úplatky jsou v Číně všudypřítomné na všech úrovních, ale není nic jednoduššího než předhodit veřejnosti jednoho z „nedotknutelných“, přesně podle potřeby. Vždyť také před Letními olympijskými hrami v Pekingu v roce 2008 jezdila po Číně putovní výstava fotografií „padlých soudruhů“ a jejich milenek. Nemusím dodávat  k jakému křídlu náleželi. I v případě Po Si-laje tak jde o mocenský boj.

Po Si-laj tedy měl úzké kontakty s bývalým prezidentem i generálním tajemníkem KSČ Ťiang Ce-minem, který také patřil do šanghajské skupiny. A díky němu si udržoval silnou pozici i v nejpočetnější armádě světa. Ostatně otec Po Si-laje byl nejen politickým, ale také vojenským vůdcem a založil 14. armádní skupinu v provincii Jün-nan. A právě její návštěvu uskutečnil pouhý den poté, co se policejní šéf Wang Li-ťün pokusil získat azyl ve Spojených státech a strávil den na americkém konzulátu v Čcheng-tu.

Wang Li-jün
Wang Li-jün

Nyní totiž vyplouvá na povrch, že Wang Li-ťün toho věděl opravdu mnoho. Až příliš mnoho. Konkrétně o podílu Po Si-lajovy manželky na zavraždění britského podnikatele Neila Heywooda. Pád korunního prince čínské komunistické strany tak je jen logickým vyústěním celého skandálu, ovšem kvůli jeho silné pozici v armádě bylo nezbytné zajistit loajalitu jak straníků, tak i příslušníků ozbrojených sil.

I proto vládní i armádní deníky chrlí do světa výzvy o jednotě a věrnosti vládnoucí partaji a jejím představitelům v čele s Chu Ťin-taem. I z toho důvodu naplno běží pomlouvačná a perfektně dirigovaná kampaň proti všem, co s Po Si-lajem kdy přišli do styku, včetně rodinných příslušníků.

Ano, jeho syn přesně naplňuje negativní obrázek veřejnosti o „rozmazlených“ dětech komunistických pohlavárů, kteří si mohou dovolit doslova cokoli. Však se také hodně napovídalo o jeho rozhazování v době studií ve Velké Británii, opulentních večírcích i zálibě ve sportovních vozech nebo o pobytu na americkém Harvardu. Potomci ostatních vedoucích funkcionářů si s ním ale také zcela určitě nezadají.

Ostatně i syn současného prezidenta Chu Ťin-taa se v roce 2009 zapletl do milionového korupčního skandálu v Namibii a výsledkem zveřejnění kauzy byly jen zablokované servery novin, které o této události informovaly. A tak je osud Po Si-laje zpečetěn a další informace o jeho osobě se budeme zřejmě dozvídat jen v případě obvinění a „spravedlivého“ potrestání.