Strojní údržbáři na marném lovu na ideje

Vysoká škola musí být přípravou na budoucí povolání… A vědecký výzkum má být směřován ke konkrétní aplikaci ve výrobě, pravil na ideové konferenci ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, dnes zřejmě největší odborník ODS na vzdělání a vědu. Ekonomické ohledy, ostatně jako ve všech občansko-demokratických 'idejích' prezentovaných na konferenci, jsou centrem světa. Tvoří východisko, směr i cíl, smysl snažení a dění. Idea státu, která podle zesnulého prezidenta Václava Havla tolik chyběla obnovené české demokracii, byla konečně nalezena. Ekonomika – výkon, konkurence, zisk, bohatství – jistě osmyslí jinak marné lidské snažení, protože když už nic jiného, pak z lovu na ekonomickou hodnotu zůstane vždy něco pevného v ruce.

Občanská demokratická strana by se klidně mohla přejmenovat na Českou ekonomickou stranu (ČES), neboť z občanských a demokratických vizí a idejí na její myšlenkové konferenci mnoho slyšet nebylo. Proč se politici, zdaleka nejen lidé z ČES, soustřeďují na ekonomické parametry, je zřejmé: voliče zajímají a dají se srozumitelně vykázat číslem. Je to něco jako sledovanost (čtenost) na mediálním trhu: tam se lidem servírují zábavné informace také podle toho, co je prý zajímá, aby vykázané číslo zírajících bylo co největší. Politika, ekonomika, média: cokoliv lze řídit podle jednoho, obecně platného pravidla. Uniká tím jedinečnost, výjimečnost jednotlivých oblastí, a vzniká představa nového globálního univerzalismu, všeobecného propojení ekonomikou.

Martin Kuba
Martin Kuba

Příprava, ale na co?
Kupříkladu Kubova škola. Má-li být vysoká škola pouze přípravou na povolání, což samozřejmě také je, pak zmizí jiný, možná důležitější ohled, totiž že je to příprava na život. A to na život ve velmi komplexním, složitém světě, kde se neustále mění vztahy a pravidla a kde povolání dneška nemusí být, není povoláním zítřka. Vysoká škola mimo jiné učí schopnosti orientovat se v proměnlivém světě, umět nalézt nové cesty a přitom neztratit sám sebe. Taková vysoká škola pak pouze nedodává na trh potřebný počet inženýrů a neučí jenom, jak znalosti a dovednosti dobře prodat na trhu práce, ale otvírá prostor sebevědomí občanů, kterým kriticky záleží na tom, v čem, jak a proč žijí. Totéž platí pro vědu, kde se objevování nového má napříště po kubovsku také podřídit předpokládané minimální návratnosti investice.

Když politik pochopí vzdělání a vědu omezeně jako pracovní a výrobní přípravku, pomine další souvislosti, jež spolu s jinými hodnotami a vztahy vytvářejí živoucí síť (života) společnosti. Bez ní se z politického společenství stane prostý mechanický stroj na uspokojování potřeb; a z politika opravář a seřizovač strojů, který se po rychlém promazání a rutinním utažení šroubů těší na odměnu v podobě skvělého (volebního) oběda.

Oslavy ODS 1. máje na Petříně
Oslavy ODS 1. máje na Petříně

Redukovaný svět
ODS se po odchodu Velkého ideologa proměnila v ČES, ve stranu strojních údržbářů, kteří redukují svět na ekonomický prostor a pobytem v tomto omezeném spektru ztrácejí smysl pro mnohobarevnost celku. Proto také ideové konference této kdysi občansko-demokratické strany připomínají výrobní porady či burzy nápadů a postrádají nadčasovější, opravdu politický rozměr. Může pak překvapit, že z tohoto ideového úhoru (který není vlastní toliko ODS, ale i opozičním stranám budovaným ve stylu ČES) ne a ne vyrůst důstojný prezidentský kandidát?

Politika stojí na idejích a padá s jejich absencí. Jejich důležitost stvrzuje fakt, že politici cítí nutkavou potřebu o idejích neustále pořádat konference. Přesto jim utíkají mezi prsty a téměř nikdy je nepotkají. Nemohou se jim ukázat, když místo na ideje myslí výhradně na výnosy jejich aplikace.

(Texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)