Čínské starosti a „Smělý vítr“ z jihu

V Hongkongu to místní listy zaznamenaly, zmínilo se o tom rádio i televize, v Pekingu si toho vlastně ani nevšimli. Bylo to mezi zprávami třetí třídy. Čína má jiné starosti než to, že na Tchajvanu rozmístily rakety schopné doletět přes moře na sever a zasahovat cíl s přesnosti na 10 metrů. Jde o rakety s poetickým názvem „Smělý vítr“ (Hsiung Feng). Jejich hromadné nasazení se připravovalo posledních pět let, takže to není pro nikoho žádné překvapení a nejméně ze všeho pro Peking. Samozřejmě, že se čeká na určitou reakci z oficiálních kruhů, ale ta bude mít rétorickou sílu asi jako slavná „nová varování“, očíslovaná (jak říkával ještě Churchill) „jako auta v New Yorku“.

Co skutečně znepokojuje čínskou vládu, je řada neúspěchů pochytat a zneškodnit nejhorší nepřátele (a nejen Číny) - kyberzloděje. O nich Čína iniciovala řadu mezinárodních jednání, především s Japonskem, USA a Ruskem. Jsou to jednání delikátnější, než když se jedná o „starých zbraních hromadného ničení“.

Kyberpirátství ve světě nabírá na síle. Jak ruská vláda (opírající se o mimořádnou pozornost Medvěděva k internetu), tak americká (kde si ministr obrany Leon Panetta na kyber-problémy zřídil speciální pomocníky) mají 24 hodin denně zvláštní linky přímého kontaktu s Pekingem a těžko se divit, že jde o jednání s utajením nejvyššího stupně. Dalo by se z toho odvodit heslo: Vlády všech zemí světa (kdyby to bylo jen trochu možné, tak včetně „darebácké Persie“) spojte se proti kybernetickým pirátům.

Je to skutečně tak zásadní problém? Ovšemže ano. Bill Gates – autorita vskutku nepopiratelná, protože do hloubky chápající možnosti – charakterizoval nebezpečí „kyber-loupeží“ výstižným: „je to jako kdyby nikdo nevěnoval pozornost, že letadlová loď má v podpalubí stále větší díru“.

Čekalo se, až v červenci Peking vydá zprávu o zajištění bankovních systémů země. Ale Čína na druhé pololetí letošního roku nečekala. Už nyní oznámila, že deset největších čínských systémů (vyhledávacích organizací – říkává se jim „čínské googly“) jde do války proti hackerským pirátům. Čínský bankovní svět zřejmě nebude skrblit s podporou tohoto tažení. Hrůza z akcí kyberzlodějů narůstá. Oficiální stanovisko je, že nejen bankovní, nýbrž i mimobankovní internetová bezpečnost je problémem, s jakým se nemohou srovnávat ani problémy povodní a zemětřesení či jiných přírodních katastrof.

Souhrnný údaj, šokující čínskou veřejnost (zejména „střední vrstvy“) zní: už jsou ukradeny z internetové sítě osobní údaje více než 45 milionů občanů – a to při jednotlivých hackerských akcích.

Samozřejmě, že nejdřív lidi napadne, kolik jim zmizelo peněz z jejich bankovních účtů a zda jim to banky nahradí.  Ale to je jen část problému. Za kusou zprávou o tom, kolik jednotlivců bylo v Číně postiženo (45 milionů – to není malý údaj), chybí sdělení, kolik bylo postiženo i korporací a vládních organizací, kde získání tajných údajů může být prekérně bolestivé a skutečně nebezpečné z hlediska hospodářské i vojenské bezpečnosti státu. A Peking si nedělá iluze, že kromě zájmu „domácích“ kyberzlodějů existují i speciální zahraniční „kyber-armády“, jejichž výsadkové týmy neúnavně usilují dostat se „červími děrami“ do nejtajnějších trezorů cizích organizací a držav.

Hackeři jsou virtuózní. Jejich virové programy, jak se v posledních dnech znovu ukázalo, mohou fungovat dlouhé týdny, ne-li měsíce, skoro nezjistitelně. Nemusí hned krást něco z kont. Stačí „kopírovat delikátní fakta“ - a mít jejich znalost jako munici pro použití až přijde vhodná chvíle.

Čínské stránky napadli hackeři
Čínské stránky napadli hackeři
Více fotek
  • Čínské stránky napadli hackeři zdroj: BBC http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3456/345563.jpg
  • Google v Číně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3485/348467.jpg
  • Čínská internetová kavárna zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3439/343820.jpg
  • Čínská sociální síť zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3375/337449.jpg

Dá se to brát v řadě případů i jako koncepční loupež příslovečných kostlivců, které jsou roky v cizích skříních. Ty v těch skříních sice zůstávají dál, ale už se o nich ví – a prozrazení nyní hrozí s plnou silou. Jen se neví, odkud a kdy odhalení přijde. Takové tajemství se taky dá dobře prodat – v pravý čas. Conan Doyle by dnes zajisté vybavil pracovnu svého genia v Baker Street mimořádně vymyšleným notebookem.

Pokud jde o Čínu, zprávy jsou mimořádně skoupé o tom, jak vyzněly schůzky (nejdřív v Hongkongu, pak v Tiencinu) vysokých představitelů čínské bankovní sféry a Tchajvanu. Víme jen, že „byly hlubokého vzájemného porozumění“. Zní to jako příšerně staré klišé, ale v tomto případě se tomu dá věřit. Přeloženo do praktického slovníku: u všech hromů, musíme společně zlikvidovat všechny „jiné zloděje“, banky si musí být jisté, že normální násobilka pořád ještě platí – než si přidáme po svém úrokovou míru.

Loni na jaře po banketu na hongkonském bankovním jednání představitelů obou Čín tchajvanský finanční guvernér (představitel Chiao Tung Bank Dr. Lai In-jaw) připomněl k všeobecnému veselí slavný bonmot Bertolda Brechta, že „větším zločinem než vykrást banku je banku založit“. Letos kdy se usiluje o nemilosrdné tažení proti kyberzlodějům se asi Brechtův názor připomínat nebude. Vše směřuje k úsilí o nové světové bankovní dohodě technického rázu, která by zajistila bezpečnost jak jednotlivým klientům, tak především zásadním finančním tokům.

To je prvořadé. Pokud jde o rakety, mířící přes Tchajvanskou úžinu oběma směry, berme to jako pokračování modernizace výzbroje, aniž by to zásadně něco měnilo na politické či vojenské scéně. Generální štáby se budou veřejně zlobit a vzájemně se kritizovat z provokací. Ale už několik let sílící velké turistické proudění z Tchajvanu do Číny a z Číny na Tchjvan vůbec neochabuje. A dobře fungují i přímé letecké a lodní spojení, což bylo ještě před pěti lety nemožné.

Tchajvan a Čína se reálně vojensky neohrožují, jejich strategie spočívá na hospodářském vývoji. Rakety typu „Smělý vítr“ mají smysl jen jako důkaz, že není zanedbáván technický vývoj moderních zbraní. To dává na Tchajvanu práci desetitisícům specialistů. Ostrovní Čína se může pochlubit velkou sérií moderních raket – protilodních, protileteckých, protitankových ( Sky-Sword, Sky-Bow, Brave Wind, Kun Wu, atd). Pro moderní vývoj jsou však ještě důležitější pokroky ve vybavení rychle se měnící elektroniky a radarové techniky, pozemní i družicové.

Rakety „Smělý vítr“ jsou sice nasazeny, ale mohou a budou jen sladce dřímat. Jádro problémů ve vztazích Číňanů přes Tchajvanskou úžinu spočívá dnes (a ještě dlouho bude) někde jinde, než na vybavení raketových stanovišť na jihu Číny a na severu Tchajvanu.