Čínská vnučka Valentiny

„Žeňte ženské co nejdál od raket!“ vrčel svého času hlavní konstruktér Sergej Koroljov, který naprosto neměl radost z toho, že se má do kosmonautiky „připlést“ i něžné pohlaví. A všichni kolem tohoto tvůrce úspěchů sovětských Vostoků a pak i Sojuzů věděli proč. Říkal s bezohlednou otevřeností: „Je nutné na ně brát celou řadu ohledů a to mne zdržuje!“ A s chutí citoval známý štiplavý bonmot populárního pěvce Utjosova, pronesený na MDŽ 8. března, že „žena je přece nezastupitelná – jako nejlepší přítel člověka“.

Na úsvitu pilotované kosmonautiky byl čas skutečně rozhodujícím faktorem. Tehdy před půl stoletím SSSR a USA (kdo si to dneska ještě pamatuje) svět se zatajeným dechem sledoval neúprosný strategický závod o prestiž. Ta spočívala především v předvádění a porovnávání raketové síly. Byl to nejvýznamnější atribut studené války. Nikita Chruščov soudil, že k propagandě pokrokovosti sovětského systému nutně potřebuje takový trumf, ba triumf, jakým je „vyslání sovětské ženy ke hvězdám“. Koroljov jen skřípal zuby. Věděl o riziku nespolehlivé techniky, a že úspěch visí jen na vlásku. Velmi se bál, že let může skončit tragicky. Taky to odvádělo pozornost vládců od toho, co považoval za své historické poslání – uskutečnění letu člověka na Měsíc.

Valentina Těreškovová
Valentina Těreškovová

Dnes už víme, jak americko-sovětské soupeření dopadlo. Koroljov se musel podřídit a závod o Měsíc prohrál. Zato přesně před 49 lety se na Vostoku 6 (16. června 1963) vznesla do vesmíru Valentina Vladimírovna Těreškovová, aby 48krát obletěla planetu. Zajisté není náhoda, že se Čína rozhodla poslat na nebeskou misi svou první tajkonautku Liu Yangovou přesně 16. června. Je to svým způsobem velká pocta pro Valentinu Těreškovovou. (Dobyvatelé vesmíru mají značně vyvinutý smysl pro symboliku: cožpak také NASA nečekala se startem svého prvního raketoplánu na 12. duben – k 20. výročí letu Gagarina?)

Samozřejmě, pořád platí totéž – prestiž, spojená s raketovou technikou má obrovskou cenu. Světu se takovým průlomovým úspěchem, jakým je pokračující stavba čínské orbitální vědecké stanice za ženské účasti, otevírají oči nad skutečností, jak zásadně a stále rychleji se mění Čína.

Liou Jang
Liou Jang

Čínský prezident Chu Ťin-tchao si nyní bude v mexickém Los Cabos, kam míří na Summit G-20, vychutnávat blahopřání nejvýznamnějších státníků světa. Čína je třetí světovou kosmickou mocností. Stala se druhou nejvýznamnější ekonomikou. A především se může pyšnit tím, jak strategicky vede své hospodářství v porovnání se zadluženou Evropou i Spojenými státy.

Loni se Čína stala také námořní velmocí. Už má status „Blue Navy“, tedy má loďstvo schopné operovat na vlnách celého světového oceánu. I pod nimi, ba do nebývalých hlubin. Právě před startem kosmické lodi Šen-čou 9 dostala její posádka – velitel Ťing Chaj-pcheng (46), navigátor Liou Wang (43) a Liu Yangová (33) přání šťastného letu od  trojice mužů na palubě ponorného „Mořského draka JIAOLONG“.

Ti se právě nedaleko Mariánského příkopu noří až do hloubky 7 000 metrů. Jsou to akvanauti Dr. Ye Cong a inženýři Cui Weicheng a Yangbo. Své přání tajkonautům posílali v pátek 15. června už z hlubiny 6 055 metrů. Bylo to poselství „from Inner Space to Outer Space“.

Chu Ťin-tchao
Chu Ťin-tchao

Při pohledu na moderní Čínu neopomeňme, že plným tempem pokračuje také výstavba velkého unikátního vědeckého centra pro výzkum mikrosvěta. Najdeme je v místě, kde se protíná pekingský poledník se šanghajskou rovnoběžkou. A sebevědomá Čína multi-miliardové břímě na výstavbu takového objektu nese a chce nést sama – z řady strategických důvodů (na rozdíl od CERNU či Cadarache, které by bez široké mezinárodní spoluúčasti nemohly ani vzniknout natož fungovat).

Číně také už nestačí tři dosavadní kosmodromy (všechny jsou v těžko dostupných horách), takže dost brzy má být dokončena výstavba kosmodromu čtvrtého. Bude to Wenchang centrum na ostrově Hainan, které je o celých devět stupňů blíže rovníku než Cape Canaveral.

Pekingu vůbec nevadí, že tu budou kosmické starty na očích turistů z celého světa, které sem láká propagace, že příroda Hainanu soupeří svou krásou s Tahiti či Havají. Inu, časy se mění. Lze s úsměvem vzpomínat na časy, kdy se nedal najít na mapě Bajkonur, označovaný za místo startu kosmických lodí (zatím co se vlastně létalo z Kapustina Jaru poblíže Volhy).

Sobotu si samozřejmě nejvíc užila 33letá majorka čínského vojenského letectva Liu, která už na bojových strojích nalétala 1 680 hodin, což není málo. Za účasti Liu Yangové tedy začíná nová kapitola čínského vědeckého kosmického programu. Tajkonautky budou nejen rovnocennými partnerkami mužům při vědecké práci na orbitální stanici, ale v řadě ohledů (jako dole na zemi) budou v mnohém zručnější a lepší.

Liou Jang
Liou Jang

Nepřekvapí ani upřímnost, s jakou pozdravila nový čínský krok do vesmíru americká NASA. Dr. Allard Beutel, mluvčí NASA, k blahopřání do Pekingu ke galantním slovům na adresu Liu Yangové očividně rád připomněl, jak si Amerika cení ženské účasti na veškerém astronautickém počínání.

Koneckonců současným šéfem oddílu amerických astronautů je všemi velmi respektovaná Dr. Peggy Whitsonová. Ta s úsměvem říká, že až jednou přivítáme na Zemi mimozemšťany, bude docela dobře možné, že jejich delegaci povede „tamní“ žena.

Voilá – chercher la femme cosmique.