Jen pro ten dnešní den

Koedukovanou skladbou starších cvičenců s názvem „Jen pro ten dnešní den“ začíná dnes večer na vršovickém stadionu SYNOT TIP ARÉNA hlavní vystoupení XV. Všesokolského sletu. Pro oslavy 150. výročí založení české vlastenecké a tělocvičné jednoty SOKOL je výběr titulu písničky skladatele Slávy Emanuela Nováčka z nezapomenutelného prvorepublikového filmu Kristián docela výstižný. Shlédneme-li řady cvičenců mírně se pohupujících v rytmu proslulého slow fox-trotu, možná pochopíme, jakou sílu a nostalgické kouzlo pořád má jak původní myšlenka tělocvičného spolku, tak i jeho slavná a pohnutá stopadesátiletá historie.

Když v únoru 1862 v „Malypetrově ústavu“ v pražské Panské ulici Dr. Miroslav Tyrš s JUDr. Jindřichem Fügnerem založili Tělocvičnou jednotu Pražskou, později známou jako Sokol, mělo to zásadní význam jak pro vznikající lidové tělovýchovné hnutí, tak pro posílení českého vlasteneckého uvědomění. U zrodu jednoty stál i legendární učitel a nadšený propagátor tělocviku Jan Malýpetr, který se už r. 1848 stal prvním českým učitelem tělesné výchovy na zemské škole v Praze a byl s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem i spolutvůrcem českého sportovního názvosloví. Malýpetr se stal také prvním sokolským cvičitelem. Nový spolek dostal do vínku prapor od Josefa Mánesa a první návrh na sokolský kroj od Františka Ženíška. Název Sokol dal spolku pedagog Emanuel Tonner, Fügner navrhl tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“. Miroslav Tyrš je autorem hesla „Tužme se!“ a Josef Barák pozdravu „Nazdar!“. Prvním veřejným vystoupením byla účast na pouti na horu Říp v dubnu 1862. Rozšíření Sokola na venkov zpočátku naráželo na rakousko-uherskou byrokracii. Podle nepřejících Rakušanů byl Sokol česká ultranacionalistická organizace, „založená díky německé vynalézavosti počeštěnými Němci Friedrichem Tirschem a Heinrichem Fügnerem“. Větší rozvoj Sokola umožnil až nový spolkový a shromažďovací zákon z roku 1867. V r. 1869 byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. První číslo časopisu Sokol vyšlo r. 1871. V roce 1875 bylo evidováno 71 sokolských jednot se 7812 členy.

Sokol
Sokol
Více fotek
  • Sokol autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3604/360311.jpg
  • Cvičenci Sokola zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3361/336020.jpg
  • Z výstavy Slet sokolských plakátů zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3628/362762.jpg
  • Sokolský slet v roce 1920 zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3298/329730.jpg
  • Výstava Slet sokolských plakátů zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3626/362577.jpg

Ustavující sjezd České obce sokolské proběhl v r. 1889, ale už od r. 1882 byly v Praze organizovány a pořádány sokolské slety. První se uskutečnil na Střeleckém ostrově, následovaly slety v Královské oboře a na Letenské pláni. IV. sokolského sletu na Letenské pláni se poprvé zúčastnily ženy. Kromě prostných se na těchto sletech cvičilo na nářadí (na kruzích, na koni, na bradlech i na hrazdě) a ujaly se jízdy i cvičení na živém koni. Bouřlivý rozvoj Sokola zastavila až I. světová válka. V r. 1915 byla Česká obec sokolská úředně zakázána. Ve zpolitizovaném ovzduší přelomu století došlo též ke štěpení členské základny Sokola a k vytvoření konkurenčních spolků. Po r. 1894 vznikly Dělnické tělocvičné jednoty, které měly na konci války přes 120 tisíc členů. Část původně dělnických tělocvičných odborů v r. 1909 sjednotil pozdější lidovecký politik P. Jan Šrámek do křesťanské sportovní organizace Orel. Ta vznikla jako protipól původně ateistického Sokola a na jejím Orelském sletu r. 1922 v Brně už cvičilo 50 tisíc cvičenců. Poválečné období první československé republiky bylo pro Sokol nejslavnější periodou. V letech 1920, 1926,1932 a1938 se uskutečnily čtyři mohutné všesokolské slety. Konání se přesunulo na Strahovský stadion (nejprve dřevěný), kde se sešlo až 200 tisíc diváků – včetně prezidenta republiky. T. G. Masaryk (v Sokole od r. 1882) jezdil na strahovské slety na koni. Kromě celostátních akcí, mezi něž patřily Zimní sletové dny, běžecké štafety republikou, či maratón Praha-Lány,  Sokol pořádal i župní a krajské slety. Do akcí Sokola se zapojovaly statisíce cvičenců, jen ve štafetě v r. 1938 běželo 180 tisíc běžců.

T. G. Masaryk (1920)
T. G. Masaryk (1920)
Více fotek
  • T. G. Masaryk (1920) zdroj: Národní muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1196/119508.jpg
  • Všesokolský slet zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3085/308466.jpg
  • Sokolská vlajka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/937/93665.jpg
  • Všesokolský slet zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3085/308468.jpg
  • Strahovský stadion autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1852/185147.jpg

Hrdinskou kapitolou historie Sokola byla sokolská odbojová činnost na nacisty okupovaném území protektorátu. Už v r. 1939 byly vytvořeny paralelní struktury (kopírující župní organizace) a ilegální Obec sokolská v odboji (OSVO), která spolupracovala se všemi významnými odbojovými centry, zvláště s Obranou národa (ON), Politickým ústředím (PÚ) nebo Petičním výborem Věrni zůstaneme (PVVZ). Tak jako těmto hnutím, nevyhnuly se ani sokolskému odboji drtivé vlny zatýkání a poprav. Během německé okupace bylo popraveno 1212 sokolů a dalších 10.400 bylo vězněno a mučeno. V koncentračním táboře zahynul i tehdejší starosta Československé obce sokolské lékař Stanislav Bukovský. Ještě v květnovém povstání v r. 1945 padlo 654 Sokolů. Ani po II. světové válce, kdy byla činnost Sokola obnovena, netrval nerušený vývoj dlouho. Z vlastní zkušenosti se pamatuji na XI. všesokolský slet na Strahově v létě roku 1948. Konal se krátce po únorovém komunistickém puči a nesl se ve znamení protestu proti nově se formujícímu totalitnímu režimu. Na Strahově cvičilo přes půl milionu cvičenců a pražské ulice byly plné vzrušených lidí. Závěrečný hlavní průvod Sokolů centrem města se stal manifestací proti komunistickému prezidentu Klementu Gottwaldovi. Sokolové jeho přítomnost na tribuně okázale ignorovali a provolávali slávu odstoupivšímu prezidentovi Edvardu Benešovi. Komunistická odplata nenechala na sebe dlouho čekat: už na podzim tzv. akční výbory vyloučily ze Sokola přes 11 tisíc členů, tělovýchova byla socialisticky sjednocena, v r. 1952 byl Sokol rozpuštěn do Dobrovolné sportovní organizace a začleněn do různých TJ jako součást ČSTV. Tím byla činnost Sokola na dalších 38 let paralyzována a na místo sokolských sletů nastoupily státem organizované spartakiády.

Všesokolský slet v roce 1948
Všesokolský slet v roce 1948
Více fotek
  • Všesokolský slet v roce 1948 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/304/30394.jpg
  • Všesokolský slet v roce 1948 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/304/30395.jpg

Sokol však dokázal i po třetí „vstát z mrtvých“ a od r. 1990 pokračuje ve své činnosti tělovýchovné i vzdělavatelské. Navázal na programové tradice a zároveň modernizuje svůj program podle trendů 21. století. Téměř 200 tisícová členská základna České obce sokolské se angažuje ve zhruba 60 sportech, z nichž např. v gymnastice, judu, házené, basketbalu, či akrobatickém rokenrolu dosahuje ligové, reprezentační, příp. světové úrovně. Sokolskou ideu i po 150 letech dobře vyjadřuje jak tradiční heslo „Tužme se!“, tak i refrén legendárního evergreenu „Jen pro ten dnešní den stojí za to žít…“.

Tož sestry a bratři, nazdar! A tužme se!