Svět podle Zdeňka Velíška (223)

Prázdninové čtení
Možná, že jste si na dovolenou k plavkám přibalili i notebook, ale zapomněli dobrou detektivku. Tak zkusím nabídnout něco, co může připomenout buď detektivku, nebo některé rysy českého politického života. Ty jen vzdáleně, pochopitelně; už proto, že francouzská detektivka z politického prostředí musí mít jiný parfém než česká. L'Oréal dodá jemných parfémů celou škálu. Schválně, jestli vám budou vonět.

Firma L'Oréal, jeden z nejznámějších symbolů francouzského podnikatelského úspěchu, patřila donedávna nejbohatší Francouzce Liliane Bettencourtové. Dnes je té dámě děvětaosmdesát. 17 miliard euro, které obnášelo její jmění, už není v jejích rukou, neboť na návrh své dcery byla loni prohlášena za nesvéprávnou a je – spolu se svým bývalým majetkem – v péči své rodiny. Tomu ovšem předcházela napínavá zápletka. V létě 2010 odevzdal majordomus paní Bettencourtové, Pascal Bonnefoy, její jediné dceři Françoise Meyers-Bettencourtové 21 hodin odposlechů konverzací nahraných v salónu rezidence staré dámy v období od května 2009 do května 2010. Pořídil je na příkaz Françoise.

Liliane Bettencourtová s dcerou
Liliane Bettencourtová s dcerou

Milující dcera předala záznamy odposlechů policii, nikoli snad aby zkompromitovala francouzskou vládní garnituru, ale jen proto, aby dokázala, jak špatný vliv má na její ovdovělou a ne právě soudnou matku její nejbližší přítel fotograf François-Marie Banier. Byla v této péči o matku a její majetek úspěšná, takže jak o matce, tak o majetku – jak už řečeno – rozhoduje nyní sama.

Tato historie jedné slavné francouzské rodiny měla ale těžké politické následky. Obsah nahrávek, jejichž podstatné části ihned unikly do internetového deníku Mediapart a do týdeníku Le Point, odhalovaly existenci ilegálních kont ve Švýcarsku a jejich pravděpodobnou souvislost s nezákonným financováním prezidentské kampaně kandidáta strany Svaz pro lidové hnutí, UMP, v letech 2006 a 2007. Tím kandidátem – vítězným kandidátem prezidentské volby v r. 2007 – byl Nicolas Sarkozy. Pomohly mu peníze Liliane Bettencourtové skutečně otevřít bránu Elysejského paláce?

Liliane Bettencourtová
Liliane Bettencourtová

Během Sarkozyho prezidentského mandátu pohřbil tento skandál jen kariéru jeho ministra práce, Erica Woerthe. Samotného Sarkozyho nemohl kvůli prezidentské imunitě zasáhnout, ale navíc – a především – až k němu, k prezidentovi, žádné důkazy policii nedovedly. Což, jak poslední dny ukazují, neznamenalo, že tím byla kauza uzavřena. Znamená to snad, že si je francouzská justice nechala „na potom“?

Ale popořadě: Eric Woerth byl jedním z prezidentových „nejbližších“. Také byl, ke své smůle, pokladníkem vládnoucí strany UMP. Když začala aféra Bettencourt pomalu naznačovat jeho neudržitelnost ve vládě, Sarkozy o něho dlouho bojoval a zapřísahal se jeho bezúhonností. A to přesto, že celé dlouhé týdny tisk ohříval různé historky o „aktovkách“ nabitých penězi v hotovosti, které po „přátelských“ večeřích u Bettencourtové měli francouzští politici (a mezi nimi Woerth) odnášet do stranických pokladen francouzské pravice. Nakonec byl Woerth nucen své politické funkce opustit a o tři měsíce později ho soudce z Bordeaux, Jean-Michel Gentil, obvinil ze zneužití úřední moci. Byl to týž soudce, který nyní nařídil domovní prohlídky v dnešním sídle Sarkozyho, v rezidenci jeho ženy Carly Bruniové-Sarkozyové a v advokátní kanceláři, v níž má Sarkozy podíl. Woerth je ještě v letošním roce vyšetřován pro podezření, že jako pokladník UMP obdržel od Bettencourtové 50 000 eur a strana je pak použila k financování Sarkozyho kampaně a tudíž i jeho volebního vítězství. Kauza se tak dostala nebezpečně blízko tehdejšímu prezidentovi. Woerthovi hrozí deset let vězení a 150 000 eur pokuty. Sarkozymu bezesné noci.

Nicolas Sarkozy
Nicolas Sarkozy

Soud uznal nahrávky z rezidence Bettencourtové jako důkazní materiál přesto, že byly pořízeny ilegálně. Jejich obsah byl podpořen také svědectvím bývalé účetní Bettencourtové, Claire Thiboultové, která tvrdila, že Patrice de Maistre, správce jmění francouzské miliardářky, dnes rovněž obviněný – jí přikázal nachystat 150 000 euro v hotovosti jako příspěvek k financování (nezákonnému) volební kampaně tehdejšího prezidentského kandidáta a dnešního exprezidenta Francouzské republiky. A to už se Sarkozyho jméno začíná objevovat v tisku v přímé souvislosti s vývojem případu. L'Express tvrdí, že multimilionářka měla v diáři zaznamenanou schůzku „Nicolase S.“ (tedy zřejmě Sarkozyho) se svým chotěm Andrém Bettencourtem (zemřel v listopadu 2007), po němž své pozdější a dnes už minulé jmění zdědila. Našly se také indicie svědčící o tom, že Sarkozy do domu Bettencourtových před prezidentskými volbami v roce 2007 přišel.

Pro Nicolase Sarkozyho ožívá nepříjemná kauza financování jeho kampaně z prostředků francouzské miliardářky necelé tři týdny poté, co oficiálně vypršela jeho imunita, což se stalo 15. června letošního roku. 3. července se z deníku Le Monde a z řady dalších francouzských listů ohromená Francie dozvídá, že „policie provedla domovní prohlídky v sídle Sarkozyho ženy Carly Bruniové, v advokátské  kanceláři Arnaude, Claude a spol., v níž má podíl Nicolas Sarkozy, a v oficiálních prostorách poskytnutých státem k dispozici bývalému exprezidentovi v blízkosti Elysejského paláce“. Policejní akce se konala těsně poté, co Sarkozy odjel s rodinou na dovolenou do Kanady. Ještě před tím se ex-prezident pokusil předejít svému zapletení do případu „aktovek plných peněz od L. Bettencourtové“ tím, že soudu poslal svůj diář z inkriminované doby, dokazující podle něho, že v domě Bettencourtových osobně nikdy nebyl.

Podle tisku bude Nicolas Sarkozy muset krom „aféry Bettencourt“ ještě vysvětlovat svou účast na dalších dvou, snad ještě nepříjemnějších aférách: první z nich je podezření z toho, že jeho volební kampaň byla v roce 2007 nelegálně financována také Muamarem Kaddáfím. Ta druhá stála i lidské životy. Při pumovému útoku přišlo v pákistánském Karáčí v roce 2002 o život jedenáct francouzských techniků. Útok se považuje za pomstu Pákistánců za nevyplacený zbytek provizí, které údajně měly dostávat pakistánské instance za sjednání dohody o nákupu francouzských ponorek. Na jejich kompletaci v pákistánském přístavu francouzští technici pracovali. Jejich pozůstalí požádali justici o vyšetřování Sarkozyho tři dny poté, co mu vypršela imunita. Byl v inkriminované době ministrem vnitra.

Nicolas Sarkozy a Carla Bruniová
Nicolas Sarkozy a Carla Bruniová

Kauzy, do kterých je pomalu vtahován muž, jenž byl mnoho let významným francouzským a evropským politikem a ještě před pár měsíci hlavou státu, přepíší možná nejčerstvější kapitolu francouzských politických dějin. Mohli jsme se ale vsadit, že tisk – ať už francouzský či zahraniční – se také okamžitě pokusí vylepšovat novými epizodami těchto afér politickou současnost: ve faktu, že policejní prohlídky provedené u bývalého prezidenta republiky a jeho ženy proběhly ve stejné době, kdy byl do úřadu premiéra v Národním shromáždění slavnostně uváděn Jean-Marc Ayrault, viděli hned novináři neklamnou symboliku: zaplétání Sarkozyho do nečistých finančních afér v den utvrzení moci nového prezidenta mělo Francouzům připomenout, jak správně hlasovali v nedávných prezidentských volbách.

Francouze mohlo v ten den ale také napadnout něco zcela jiného. Mohli si říci, že současnému francouzskému prezidentovi by mohl osud jeho dvou předchůdců (Jacques Chirac byl už dokonce za nekalé zacházení s financemi podmínečně odsouzen) posloužit jako memento. Tuhle službu by mohly příběhy Chiraca a Sarkozyho ostatně prokázat i politikům jiných národností.