Rock 'n' roll nás přežije

O klasickém rock and rollu lze dnes mluvit už jako o kmetu. Jeho zlatá léta byla padesátá, ale první „houpavé“ rock 'n' rollové písně zněly v USA již v polovině čtyřicátých let. Tvrdost jim dodali interpreti, jako byli Elvis Presley, Bill Haley, Little Richard, Chuck Berry nebo Fats Domino. K nám exploze rock 'n' rollu dolehla až koncem padesátých let, ale nejméně celé další desetiletí (spolu)formovala hudební vkus mladé generace. Dnes už legendární české rockové skupiny Sputnici, Crazy Boys, Mefisto, Olympic či jejich zpěváci Miki Volek, Pavel Sedláček a Pete Kaplan byli trnem v oku tehdejším komunistickým kulturtrégrům, kteří je všemožně šikanovali a předpovídali jim brzký zánik. Tato (ani jiná) komunistická proroctví se bohudík nenaplnila a rock 'n' rollová klasika v Česku po více než půl století nejen žije, ale dokonce vzkvétá.

Minulý pátek se o tom přesvědčila skoro tisícovka návštěvníků rockového gala koncertu v pražském Radiopaláci. Akci pořádala Síň slávy českého rock 'n' rollu a měla to být „největší show“ tohoto druhu od r. 1948. „Děti rock 'n' rollu“, jak publikum oslovil moderátor pořadu Vašek Kotrch, opravdu zažily cosi jako vánoční rockový svátek. Před „našlapaným“ sálem a rockově pulsujícím parketem zazářily hvězdy minulého i současného rocku, počínaje legendárním Cadillacem a konče perfektní „haleyovskou“ kapelou The Fireballs z Brna nebo klatovskou skupinou The Shower. Po pěti desetiletích od doby, kdy byl Radiopalác českým kultovním stánkem rock 'n' rollu, tu opět duněly nesmrtelné hity jako Long Tall Sally, Rock Around The Clock, Rip It Up, Sweet Little Sixteen, Tutti Frutti nebo Lucille.

Součástí večera bylo i slavnostní uvedení Sputniků do Síně slávy českého rock 'n' rollu. Původně studentská skupina Sputnici hrála od r. 1958 své i převzaté písně nejčastěji s českými texty Eduarda Krečmara. Ten také v Radiopaláci přebíral symbolické ocenění spolu se zpěvákem Tomislavem Vašíčkem, který ze sputnického repertoáru pohotově „vystřihl“ Psoptáka a Krvežíznivého raka. Sputnici jsou po Cadillacu, Mefistu a George & Beatovens teprve čtvrtou skupinou v Síni slávy; zpěváků naopak síň hostí už dvanáct: kupř. Pavla Bobka, Mikiho Volka, Pete Kaplana, Pavla Sedláčka, Petra Jandu či Viktora Sodomu.

Vedle klasického RnR soundu zněly Radiopalácem i zajímavé modifikace, např. venkovanský styl rockabilly v podání skupiny Slapdash, vycházející z boogie woogie a hillbilly music, což byla hudba horalů z odlehlých končin východních Spojených států. Příbuzná strana rockového spektra byla zastoupena skupinou St. JOHNNY & The Sinners, hrající pro změnu west-coast jump blues s vynikajícím Charliem Slavíkem na foukací harmoniku.

  • St. JOHNNY & The Sinners autor: Ferdinand Peroutka, zdroj: Ferdinand Peroutka
  • Tony Škrášek autor: Ferdinand Peroutka, zdroj: Ferdinand Peroutka

Prim u publika (ze 70 % pamětnického) ovšem hrál hutný zvuk „starých pák“ ze Sedláčkova Cadillacu s bubeníkem Václavem Kroupou či Mefista s baskytaristou Pavlem Chrastinou, saxofonistou Mílou Růžkem a zpěvákem Jiřím „Bíbrem“ Šimákem. S Cadillacem si zazpíval i nepřehlédnutelný showman Tony Škrášek z pražské kapely Rock And Roll Gang, tentokrát v pečlivě ocvočkované kožené kreaci Route 66. Mezi dalšími výtečnými interprety starého dobrého RnR lze ještě jmenovat „litoměřického Elvise“ Rosťu Pechouška nebo klávesistu a zpěváka Jiřího „Šlupku“ Svěráka, který s Cadillacem zdařile interpretoval rockového Ray Charlese. Nemenší aplaus měli „zrevitalizovaní“ George & Beatovens s rockovým nestorem Karlem Kahovcem a skvělými muzikanty Stanislavem Staňkem (kytara) a (z Cadillacu půjčeným) Vladimírem „Boryšem“ Seckým (saxofon). Ti zde také pokřtili své nové CD s příznačným názvem „Rock 'n' roll tady bude, i když my už tady nebudeme“.

Toto zbožné přání se sice hezky proklamuje, ale jaká doopravdy bude budoucnost módního fenoménu RnR, záleží právě na lidech. Jak říká Václav Kotrch, zatím je to pořád koníček hlavně pamětníků a jen v menší míře nových nadšenců. Ale nic není ztraceno: rockovou kontinuitu a generační střídání navozuje drive mladých hudebníků, často konzervatoristů – např. ve skupině The Fribbles nebo The Fireballs – kteří kromě profesionálních výkonů v Radiopaláci předvedli, že hrají s chutí a protože je to opravdu baví.