Fiskální kompakt a osud naší měny po rozpadu federace

Témata jsou to jen zdánlivě odlehlá. To, co je spojuje, však není nic pěkného. I prostý čtenář novin ví, v jakých děsivých potížích se potácí Řecko. Jeho zdravý rozum ho musel přivést k závěru, že dělání státních dluhů a žití na dluh nemůže skončit dobře. Na jednotlivce, který dělá dluhy, nakonec přijde exekutor. Stát se může dostat do situace, že už mu nikdo nebude ochoten dál půjčovat a tak nebude mít peníze na důchody, na platy policistů, učitelů, hasičů, úředníků státní správy a všech těch, na jejichž práci závisí normální chod společnosti. Následují pak jen zoufalosti jako zapalování aut a vytřískávání výloh obchodů.

Kolektivní rozum členů Evropské unie proto dospěl k závěru, který nemůže nikoho překvapovat, že je urgentně zapotřebí vytváření státních dluhů pokud možno dopředu a nastálo razantně zatrhnout, resp. dát mu přísná a vynutitelná pravidla. Je totiž jasné, že ohrožen není jen samotný dlužník. Kdyby to byl jenom on, skoro by se mu chtělo škodolibě tvrdé ponaučení přát. Ohroženi jsou však i věřitelé a kvůli provázanosti světových financí vlastně všichni.

Jeden dostatečně velký stát, který není schopen udržet na uzdě své potřeby utrácet, ať už jsou jeho motivy k rozhazování sebeušlechtilejší, je schopen strhnout do finanční krize celý kus světa, ne-li úplně celý. Zdálo by se tedy, že když Evropská unie přijde s návrhem fiskálního kompaktu, neboli pravidel, jak udržet rozpočtovou kázeň a neohrožovat vlastní nekázní všechny ostatní, měly by premiérovi každého členského státu stačit na rozmyšlení, zda se ke kompaktu připojit nebo ne, dvě, maximálně tři minuty. Většině premiérů skutečně stačily.

Petr Nečas
Petr Nečas

Český, asi už ze zvyku, sáhnul k bojkotu. Postoj sabotéra Evropské unie musí česká vláda co nejdříve do hloubky revidovat a opustit. Máme štěstí, že ukončení mandátu současného prezidenta k tomu nabízí skvělou příležitost.

V těchto dnech vzpomínají Češi i Slováci na měnovou odluku a vznik české a slovenské koruny. Odluka byla provedena velmi rychle a zdařile. Česká koruna je stabilní měnou a plní všechny funkce, které se od ní očekávají. Českou ekonomiku však od samotného počátku s různou intenzitou silná koruna trápí. Česká národní banka kombinuje nástroje, které má, včetně slovních intervencí, aby pomohla tuzemskému exportu překonat důsledky silné koruny.

Problémy se vstupem Česka do eurozóny jsou spojeny spíše s těmi body maastrichtských kritérií pro vstup, které se týkají deficitu státního rozpočtu, nejsou však nijak dramatické a prohibitivní. Základní důvod, proč Česká republika neusilovala o přijetí eura, je politický. Bankovní radu České národní banky jmenuje prezident a ten (právě dosluhující) je známý svým euroskepticismem a frontální kritikou všeho, co pochází z Evropské unie.

Podpis fiskálního paktu
Podpis fiskálního paktu

Základním kvalifikačním předpokladem každého člena bankovní rady ČNB byl až doposud kritický a často manifestovaný protievropský postoj. Všeobecně se očekává, že nově zvolený český prezident neomezí svůj proevropský postoj na pouhé vyvěšení evropské vlajky na Pražském hradě, ale bude postupně doplňovat bankovní radu o členy s kladným postojem k euru a Evropské unii. Česká republika potřebuje být v eurozóně ze stejných strategických důvodů, z jakých se pro členství velmi správně rozhodlo Slovensko. Mohlo se tak snadno rozhodnout, protože Slovákům už dvacet let nemůže nikdo z Prahy poroučet.