Děti jako rukojmí totalitního režimu

Jméno desetileté čínské dívenky An-ni obletělo celou zemi ještě dříve, než ho cenzoři smazali z internetových serverů. Když se totiž na konci února vydala, stejně jako každý jiný den v Chej-fej, metropoli provincie An-chuej, do školy, místo za spolužáky jí učitelé odvedli rovnou do ředitelny. Krátce nato si už malou An-ni odváděli čtyři policisté v civilu. Dalších dvacet hodin pak dívka strávila za mřížemi. Bez jídla, vody a informací o tom, kde se nachází její otec.

Jediným „zločinem“ An-ni přitom je, že je dcerou známého disidenta Čang Lina, který se proti totalitnímu režimu postavil už v roce 1989. Od té doby strávil ve vězení a pracovních táborech celkem třináct let. Na policejní prohlídky a šikanu ze strany úřadů je tedy zvyklý a pomalu se s tím vyrovnává i jeho dcera. Přesto nyní jen těžko chápe, proč se nemůže vrátit do školy za svými spolužáky.

Čang Lin se s tím pochopitelně odmítl smířit, před budovu školy ho také přišly podpořit stovky lidí, někteří dokonce drželi protestní hladovku. Policisté některé aktivisty zatkli a ti byli následně odsouzeni k několikadennímu vězení. Ale jelikož několik zatčených zůstávalo stále za mřížemi, Čang Lin svůj boj s úřady vzdal a podvolil se jejich nátlaku. Nechtěl, aby za něho trpěli ještě další.

Policejní eskortou, která Čang Lina a An-ni odvezla do rodné disidentovy obce vzdálené od Chej-fej zhruba dvě hodiny jízdy, však celý skandál neskončil. Desetiletá dívka se totiž rozhodla napsat dopis, který se opět dostal na internet a prostřednictvím nejpopulárnějšího mikroblogu v ČLR si ho mohl přečíst kdokoli:

„Babičko Pcheng, prosím vás i dědečka Si, řekněte policistům a učitelům, aby mne pustili do školy,“ těmito slovy začíná neobvyklý dopis, který malá An-ni adresovala čínské první dámě Pcheng Li-jüan a o pomoc žádá i jejího muže, prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga, tedy jeden z nejmocnějších manželských párů naší planety.

Zhang Anni
Zhang Anni

A právě Si Ťin-pching je mnohými doma i v zahraničí vnímán jako osoba, která konečně může být zárukou změn. Jeho ostrá slova na adresu korupčníků z řad vládnoucí komunistické strany i proklamovaný boj za lepší, spravedlivější společnost však až příliš kontrastují se skutečností.

Nový čínský prezident je ve svém úřadě zhruba měsíc, za tu dobu však v policejních celách skončilo nejméně osm aktivistů, z nichž například právník Ting Ťia-si a disidenti Čao Čchang-čching a Li Wej byli zatčeni proto, že požadovali transparentnost i zveřejnění účtů vládních úředníků. Tedy přesně to, co hlásá i prezident Si Ťin-pching.

Je však evidentní, že uvnitř Komunistické strany Číny existují struktury, které žádné změny vedoucí k vytvoření civilní společnosti či dokonce demokracii nechtějí a brání se zuby nehty. Ani přechozí dva vůdci - exprezident Chu Ťin-tao a „jeho“ expremiér Wen Ťia-pao - je nedokázali porazit, ale ani zkrotit. Sice svou desetiletou vládnoucí epochu označili za „zlaté období“, ale tohle hodnocení obyčejní Číňané považují za největší špatný vtip minulé dekády.

K nejhorším podlostem autokratického režimu však přísluší fakt, když se mstí na dětech bojovníků za svobodu a neváhá je perzekvovat, bez ohledu na jejich nízký věk. Vedle desetileté An-ni tak tvrdá pěst vládnoucí třídy dopadla třeba na syna slepého aktivisty Čchen Kuang-čchenga nebo jeho synovce Čchen Kche-kueje.

Si Ťin-pching
Si Ťin-pching

Nelze se proto divit, když na otázku, co nyní považuje za nejtěžší, pronásledovaný disident Čang Lin odpověděl: „Jak jí mám zdůvodnit, že nemůže za spolužáky a proč se nemůže vrátit do školy.“ Na tahu je proto vládní režim. A s ním i prezident Si Ťin-pching a jeho žena, první dáma. Všichni zadržení aktivisté a jejich rodiny jsou totiž, zcela paradoxně, i jejich spojenci. Tedy pokud čínský prezident myslí svá slova o boji proti korupci a bezpráví vážně.