Prodá Schwarzenberg zámek Štiřín?

Což o to, zámky se v každé době prodávaly a kupovaly, pokud se právě nekonfiskovaly nebo neznárodňovaly. V krizi dokonce lze prodat státní zámek i pod cenou. Bývalý vládní zámek Koloděje, byl před třemi lety prodán za 233 milionů korun. Získala ho od restituenta společnost Pura Vida, která má akcie na majitele a za níž podle Hospodářských novin stojí miliardář Tomáš Chrenek. Nyní hrozí, že ministerstvo zahraničních věcí prodá státní zámek Štiřín „v rámci úspor“ sotva za třetinu skutečné ceny (odhadované až na tři miliardy korun). V cestě tak nevýhodné transakci stál až dosud ředitel příspěvkové organizace Zámek Štiřín Václav Hrubý. V pondělí byl ministrem zahraničí odvolán.

Nákladně restaurovaný barokní zámek ve Štiříně používalo MZV jako konferenční centrum a reprezentační čtyřhvězdičkový hotel. Jedná se přitom o zámek, který byl i s přilehlými pozemky v roce 1946 tehdejším Pozemkovým fondem úplatně převeden skautské organizaci Junák jako náhrada za nacisty zabavený skautský majetek. Když se Junák po listopadu 1989 domáhal vydání svého vlastnictví, držitelé zámku tehdy prohlásili, že vrácení brání „důležitý veřejný zájem“. Nyní ovšem ministerstvo tvrdí, že Štiřín nepotřebuje.

Odvolání ředitele Hrubého zdůvodňuje „dlouhodobou nespokojeností“ s hospodařením zámku, který v posledních třech letech vykazoval zhruba osmimilionovou ztrátu. Předtím hospodaření ztrátové nebylo – v roce 2008 dosáhl výnos před zdaněním více než pět milionů korun, o rok později 876 tisíc korun. Osmimilionovou ztrátu z poslední doby způsobenou především nezájmem MZV o služby Štiřína, chce ministr řešit prodejem celého zámku, a to zdaleka ne za maximální cenu. „Cena nebude příliš vysoká. Kdo chce dnes udržovat zámek? My na to nemáme prachy,“ říká Karel Schwarzenberg. Varianta vrácení zámku skautům (nebrání-li tomu již „veřejný zájem“) se v představách pana ministra kupodivu zřejmě nevyskytuje.

Zámek Štiřín
Zámek Štiřín

Prodejem zámku za ministrovu „nepříliš vysokou“ cenu (která se odhaduje od vládou uvedených 329 milionů až do zhruba jedné miliardy korun) by stát ovšem přišel nejen o podstatnou část skutečné hodnoty zámku, ale i o téměř miliardovou investici do oprav a modernizace areálu, navýšenou ještě o desítky milionů za rekonstrukci silnice spojující dálnici D1 se Štiřínem. Všechny tyto enormní částky byly totiž vynaloženy s vizí špičkové reprezentace především v souvislosti s českým předsednictvím Rady EU v r. 2009.

Došlo-li v prvním Schwarzenbergově funkčním období na MZV k zásadní změně této vize a k přesměrování reprezentačního centra předsednictví ze Štiřína na Hlubokou, nesvědčí to o přílišné zodpovědnosti ke státním investicím. Mimochodem, na Hluboké stála třídenní reprezentační akce v rámci českého předsednictví cca 60 milionů Kč, zatímco na Štiříně bylo podle bývalého ředitele Hrubého možné tutéž akci ve srovnatelné kvalitě zajistit za pouhých 2,5 milionu korun. Navíc je s akcí na Hluboké spojena i část 388 milionové ztráty z audiovizuální zakázky ProMoPro, kvůli níž protikorupční policie nedávno navrhla obžalovat 12 osob.

Zámek Štiřín
Zámek Štiřín

Odvolaný ředitel Hrubý je přesvědčen, že byl z funkce odstraněn podle předem připraveného scénáře hlavně proto, že odmítal podepsat prohlášení o nepotřebnosti majetku. To je totiž předpokladem k zahájení prodeje zámku. Nejde však jen o poslední vývoj. Dlouhodobému ministerskému záměru zbavit se Štiřína nasvědčuje i zkušenost z roku 2009, kdy ředitel Hrubý dostal nabídku od Schwarzenbergova prvního náměstka, že pokud pomůže s prodejem zámku, bude o něj postaráno. V odmítání podobných nabídek má ovšem Hrubý už určitou praxi. V roce 1999 odmítl stejně „lukrativní“ nabídku poradce tehdejšího premiéra Miloše Zemana, aby zajistil kompromitující materiály na bývalého ministra zahraničí Josefa Zieleniece, který prý na zámku uplácel novináře. V tehdejší „kauze Štiřín“ byl obviněn i sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba, který tuto „spolupráci“ od Hrubého vyžadoval.

Nynější odstranění Václava Hrubého z funkce ředitele má zřejmou souvislost s jeho odporem k chystanému prodeji. Jak Hrubý připomíná, ministerstvo v minulosti nemělo nikdy žádné výtky k jeho práci. „Byl jsem chválen a oceňován. Nikdy jsem kritizován nebyl, hospodářské výsledky byly dobré,“ říká Hrubý. Na Štiříně působí od roku 1980 a řídí jej se čtyřletou přestávkou od začátku devadesátých let. Z jeho iniciativy byl zámek i park v letech 1985 až 2007 výrazně zkultivován a dnes se štiřínský areál řadí mezi nejlépe udržované historické stavby s bohatým kulturním programem. Za pokles výnosů v posledních letech nese podle Hrubého odpovědnost právě ministerstvo zahraničí, které dostatečně nevyužívá konferenční ani hotelové kapacity Štiřína. Přestože komplex, k němuž patří i historický park, devítijamkové golfové hřiště a přidružené budovy, má sloužit především pro potřeby ministerstva, případně dalších orgánů státní správy, tři čtvrtiny výnosů z jeho provozu jsou pokryty vlastní obchodní činností správy zámku. „Státní instituce nemají zájem o využívání Štiřína. Medializace záměru ministerstva zahraničních věcí areál prodat, zásadním způsobem ochromuje naši obchodní činnost, neboť tato situace logicky v případných klientech budí nejistotu a nedůvěru,“ varoval ředitel ještě před svým odvoláním.

Václav Hrubý
Václav Hrubý

Prodej zámku by byl podle Hrubého v každém případě pro stát značně nevýhodný. Proplacení plné hodnoty areálu je vzhledem k uměle navozené nepříznivé situaci velmi nepravděpodobné. Škoda, která by při nevýhodném prodeji zámku vznikla státu, by mohla dosáhnout až dvou miliard korun. Pokud by ale ministerstvo revidovalo rozhodnutí o prodeji Štiřína a změnilo vůči němu svou politiku, zůstalo by toto významné kulturní dědictví zachováno pro stát. „Stát může naopak ušetřit značné prostředky, bude-li areál využívat podle původního záměru,“ tvrdí Hrubý. K prodeji Štiřína se nedávno vyjádřil také bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. „V době krize se nezbavuji něčeho tak jedinečného, jako je Štiřín, abych zachránil státní rozpočet. Nejsme v tak kritické situaci,“ řekl Svoboda.