Kam zajde prezident Zeman?

Český prezident má podle ústavy dva pokusy o jmenování premiéra. V tom prvním dal najevo, že na mínění Poslanecké sněmovny (jíž je vláda podle ústavy odpovědná) příliš nedá. Jinak by nejmenoval kabinet, který neměl podporu ani jedné parlamentní strany. O podporu vlády Jiřího Rusnoka se prezident Miloš Zeman začíná zajímat, až když do hlasování o důvěře chybí už jen dva týdny. Supluje dokonce premiéra Rusnoka a se šéfy poslaneckých klubů jedná sám, čímž doznává, že vláda je opravdu „jeho“. Překvapivé není ani to, že o důvěře začíná jednat s tak důvěryhodným subjektem, jako jsou Věci veřejné, jež se nedůvěrou samy k sobě rozpadly už loni v dubnu. Prezident nás zkrátka zvyká na nové ústavní zvyklosti - samozřejmě nikoli na ty, jimž říká „idiotské“.

Ani nedělní jednání Miloše Zemana s předsedkyní poslanců VV Kateřinou Klasnovou, ani pondělní setkání prezidenta s šéfy poslaneckých klubů TOP 09 Petrem Gazíkem, ODS Markem Bendou a ČSSD Jeronýmem Tejcem naděje na vyslovení důvěry Rusnokově vládě valně neposílily. Zatímco Klasnová teoreticky připustila, že by se poslanci VV mohli 8. srpna rozhodnout vládě podporu poskytnout, oba pravicoví politici to za své kluby vyloučili. Podle nich není možné vyjádřit důvěru vládě, která vznikla z vůle jednoho člověka, v rozporu s principy parlamentní demokracie a jež se od svého nástupu chová značně expanzivně.

Prezident Miloš Zeman a premiér Jiří Rusnok
Prezident Miloš Zeman a premiér Jiří Rusnok

Ani Jeroným Tejc nemohl prezidentovi v Lánech slíbit závaznou podporu jím dosazené vlády a odkázal jej na jednání poslaneckého klubu. Pro řadu poslanců ČSSD včetně šéfa strany Bohuslava Sobotky je Jan Fischer jako ministr financí stále nepřijatelný, a to kvůli zázračně rychlé úhradě milionových dluhů z prezidentské kampaně. Výslovné podpory vládě Zemanových přátel (a potenciálních volebních lídrů SPOZ) se prezident nedočkal ani při úterním „přátelském setkání“ s šéfem poslanců KSČM Pavlem Kováčikem. Také on odkázal prezidenta na rozhodnutí komunistického ústředního výboru a poslaneckého klubu.

Ale i kdyby všichni, kdo v Lánech podporu výslovně neodmítli (poslance strany LIDEM Zeman ignoroval), nakonec pro důvěru hlasovali, bylo by to málo. Sociální demokracie disponuje 54 hlasy, komunisté 26 a VV 11 hlasy, což by dohromady dalo 91 hlasů. Není-li prezident slepý, musí to vidět. Nejspíše však počítá s druhým jmenováním Rusnokovy vlády bez Fischera, nebo podle svých vlastních ústavních zvyklostí prostě využije toho, že ústava nestanoví, do kdy po nevyslovení důvěry musí prezident jmenovat dalšího premiéra. Je ale pravda, že v úterý hradní kancléř Mynář připustil  (i když nutně nemusí jít o stanovisko prezidenta), že Miloš Zeman s volbou druhého premiéra váhá: „Ve druhém kole by pan prezident velmi zvažoval dání mandátu pravicové koalici…Věřím, že se levice bude snažit být velmi zodpovědná, aby pan prezident nebyl nucen dát ve druhém kole mandát pravici. Samozřejmě za předpokladu, že jestli platí stojednička. Známe veletoče strany LIDEM,“ řekl ve vysílání ČT24.

Miroslava Němcová
Miroslava Němcová

Pro stojedničkovou většinu ve Sněmovně (ODS, TOP09 a LIDEM), která trvá na jmenování Miroslavy Němcové předsedkyní vlády, z toho plyne jediné: nepřipustí-li Zeman po vyjádření nedůvěry dvěma vládám jmenování třetího premiéra na návrh předsedy Sněmovny, je třeba k prezidentem dosazenému kabinetu důsledně přistupovat jako k vládě bez mandátu z voleb. ODS už deklarovala, že nebude oktrojovanou vládu tolerovat, a to bez ohledu na to, jaký má program. U TOP 09 lze předpokládat obdobný přístup, ale LIDEM si ještě nechává otevřená zadní vrátka. „Jedna věc je hlasování o důvěře, která vyplývá z naší podpory Miroslavě Němcové a v pokračování vlády ODS, TOP09 a LIDEM. Ale kdyby měla Rusnokova vláda dál fungovat bez důvěry v demisi, nebo s důvěrou, tak bychom se nechovali nijak hystericky a ve Sněmovně nehlasovali proti všemu, s čím by ta vláda přišla,“ uvedla šéfka LIDEM Karolina Peake.

Miloš Zeman a jeho vláda
Miloš Zeman a jeho vláda

Bude tedy záležet na tom, kam až si prezident Zeman troufne zajít. Pokud se spolehne na vrtkavou podporu doposud značně ohebné LIDEM, může mu taková taktika vyjít. Tím spíše, že Peake mluví i o tom, že v případě rozpočtu předloženého Rusnokovou vládou, by se „raději chovala konstruktivně a neuvrhovala zemi do rozpočtového provizoria“. Prezident se ovšem může také šeredně mýlit. Nestane-li se osm poslanců LIDEM Zemanovou „pátou kolonou“, povede prezidentovo nerespektování ústavy k nejtěžší krizi od listopadu 1989. Neschválení rozpočtu na příští rok znamená rozpočtové provizorium, kolaps investic z veřejných rozpočtů a zastavení přísunu peněz z evropských fondů. To značí ekonomické škody v řádu desítek miliard korun se všemi katastrofálními dopady na situaci obyvatel i podniků, včetně prudkého růstu nezaměstnanosti. To si pochopitelně nemůže dovolit nikdo, kdo opakovaně vyhlašuje, že se chce „z krize proinvestovat“. Hazardní rozhodování v této věci může poškodit i prezidenta. Součet jeho kontroverzních kroků by mohl ohrozit ekonomickou a politickou základnu českého státu. Zabránit tomu může jen Poslanecká sněmovna.