Stále jsme v krizi, co s tím ne/dělat?

Evropa se stále motá v krizi. Poslední čísla Českého statistického úřadu tomu sice zdánlivě nenapovídají, nicméně jde pouze o mezičtvrtletní statistiku. V meziročním srovnání má ekonomika stále značné problémy. Nicméně pro Česko mohl být příznivý výsledek postrčením dopředu, což je v současné době jedině dobře. Je potřeba oživit chuť lidí více utrácet - tedy poptávku. Jak se ukázalo, šetřit umí většina Čechů dobře. Teď nastal čas pustit se do nákupů. Čelem k této výzvě se však musí postavit i vláda, která investicemi a státními pobídkami ukáže, že cesta z krize vede právě tímto směrem.

Ze strachu z budoucí situace lidé v posledních letech šetřili a ukládali peníze pod polštář, na vkladní knížku či spořicí účty. Tím se však kola ekonomiky ještě více přibrzdila. Svůj podíl na tom samozřejmě nese krize eurozóny. Nicméně nespornou úlohu hrály i některé zprávy analytiků a politiků, kteří ustavičně upozorňovali na vážnost situace. Zvýšení obou sazeb DPH bylo velmi diskutabilní – hlavním problémem však byla nakonec neúměrně dlouho trvající nejistota kolem stanovení zmíněných daňových sazeb. Kdyby nedošlo ke zmatkům kolem DPH a škrtání vládních výdajů v takové míře, kdyby si čeští politici byli více jistí kvalitou české ekonomiky, možná by tu teď už žádná krize nebyla a růst HDP by se pohyboval stejně jako u našich východních sousedů na Slovensku.

Spoření
Spoření

Utrácet nebo šetřit

Utrácejte - lehce se řekne, hůř udělá. V první řadě si musí každý jednotlivec, každá rodina spočítat, kolik peněz jí na účet přijde a kolik je fixní výdaj. Z rozpočtu domácnosti něco ukrojí věci každodenní potřeby atd. Pak musíme zapřemýšlet, jestli má cenu schovávat peníze na horší časy. V této chvíli asi ne, neboť česká ekonomika by už víc klesat neměla. Naopak se spíš očekává pozvolný růst. Nehledě na to, že v době, kdy se inflace pohybuje kolem tří procent, je otázkou, zda ukládat peníze do bank, které nabízí roční zhodnocení obvykle ne více než dvě procenta. Nejlepší investicí by se tak mohlo zdát peníze hned utratit či investovat.

Jedno je jisté, naříkání nad pomalou ekonomikou nic nevyřeší. Jistě, ve srovnání se zeměmi jako Německo či Rakousko se zdá, že česká ekonomika stojí, nic se nevyvíjí a jsme stále pozadu. To jsou samozřejmě zčásti pravdivé zprávy. Druhou stranou mince je fakt, že naprostá většina zemí světa si o blahobytu, který v naší zemi je, může nechat jen zdát. Celá Evropa naříká nad čísly, které jí generují počítače, a je ohromena tím, že lidem klesají mzdy a že už jim v garáži nestojí tři auta, ale jen dvě. Pro ilustraci, na světě je zhruba sedm miliard lidí – z nich podle analýzy Světové banky jedna miliarda žije v extrémní chudobě (1 dolar na den), další téměř 3 miliardy lidí žijí za 2,5 dolaru na den. Za přibližně 10 dolarů žije zhruba 80 procent populace na Zemi. V tomto srovnání si snad nevedeme tak špatně? Ostatně, peněz se válí v České republice stále dost, když téměř každý týden vyplyne na povrch nová milionová kauza.

Slumy v Argentině
Slumy v Argentině

Nenadávat, přemýšlet

Někdy bychom se mohli před nadáváním zastavit a zeptat se sami sebe: Žijeme opravdu tak špatně? Přiznejme si, že český spotřebitel dokáže svůj nákupní košík ještě stále vrchovatě naplnit věcmi, které k životu nutně nepotřebuje. Domácí finanční sektor je stabilní, o své dosavadní úspory v bankách se nemusíme bát. Nečekejme jen na to, až se rozjede německá ekonomika a jděme většímu růstu trochu naproti. Před volbami se objeví jistě spousta populistických gest, kterými budou politici ujišťovat veřejnost, že právě jejich metoda je pro ekonomiku ta pravá. Buďme v nahlížení na funkčnost takových slibů obezřetní – česká ekonomika potřebuje vládní investice do stavebnictví, průmyslu a více subvencí pro české exportní firmy. Stabilní politické a daňové prostředí by uvítali jistě všichni podnikatelé. Kam se v tomto ohledu bude Česko ubírat, o tom zřejmě rozhodnou voliči v brzkých předčasných volbách.