Bulharská armáda má rehabilitovat brannou výchovu

Jeden známý z nejmenované středovýchodní země s dvouletou brannou povinností bez úlev se velmi divil, když jsem mu řekla, že u nás je armáda jen profesionální a na vojnu běžná mládež nemusí. Syn našich tureckých přátel v Istanbulu měl po velkém zemětřesení z roku 1999 ve škole vlastní balíček první pomoci (voda, tvrdé bonbony/hroznový cukr, píšťalka, baterka, spojení na rodiče, oblíbená hračka…) Moje děti se v ankarské škole také učily, jak se chovat při zemětřesení. Nácvik požárního poplachu je ve světě celkem běžnou záležitostí škol i různých podniků a státních institucí.

Kolik z nás to umí?

Stejně jako Česká republika i Bulharsko letos rozhodlo o znovuzavedení branné výchovy na školách, ale již v jiné a omezenější podobě než kdysi. Zatímco já se tam na gymnáziu učila rychle rozkládat a skládat kalašnikov, v prosinci nastoupí do devátých a desátých tříd odborníci, kteří žáky seznámí s pravidly chování při nehodách, přírodních katastrofách, teroristickém ohrožení atd. Vynechaný je poslední, maturitní ročník. Hodin bude jen pět a budou probíhat místo třídních hodin, které jsou ve školním rozvrhu jednou týdně. Proberou se dějiny bulharské armády, její funkce i účast na zahraničních misích, jak přežít při útocích teroristických, extremistických a zločineckých skupin, co dělat při objevení nevybuchlé munice. Lektoři rovněž popíši povinnosti bulharských občanů při obraně státu, zásady poskytování pomoci. Učit se bude také o spolupráci při záchranných akcích a evakuaci, o vstupu do armády a členství v záložních jednotkách apod.

Dokonce se pracuje se na zařazení branné výchovy na seznam volitelných předmětů vysokých škol. A to hned ve dvou variantách – základní v rozsahu do 90 hodin nebo rozšířené přes 90 hodin.

Zatímco u nás v ČR jsou hrozbou časté povodně, Bulharsko leží v seizmicky aktivní oblasti a slabší či silnější zemětřesení jsou v něm hlášena neustále. Naštěstí byla dosud málokdy ničivá a lidé ohrožení nevnímají dost naléhavě na to, aby se postarali o své bezpečí a byli připraveni správně reagovat. Kromě toho, že je třeba opustit budovy a dostat se pokud možno na prostor, kam žádná z nich nespadne, nebo přečkat nejhorší v pevném rámu dveří (což také nemusí stačit), o moc víc běžný Bulhar neví. Před dvěma lety došlo v Burgasu k prvnímu teroristickému útoku v rámci konfliktu, který se netýkal bulharského státu – zemřelo při něm 7 a bylo zraněno 35 izraelských turistů.

Zranění po atentátu v Burgasu
Zranění po atentátu v Burgasu

Bulharský voják bude učit

Bulharsko je členem EU a NATO, působí v něm organizovaný zločin napojený na východ a možná i na jih. To jsou všechno faktory, které mohou přispět k bezpečnostním krizím různého druhu. Novodobá branná výchova tedy nemusí nikoho učit jak se zabalit do bílého (odráží různá záření) prostěradla a vydat se pomalým krokem (aby nevyvolal paniku) do nejbližšího krytu, jak stálo v jednom dnes již – zaplaťpánbůh – starém vtipu. Dobrá znalost a schopnost předvídat rizikové situace ale může dnešní mládež lépe připravit na život ohrožující krize. Náklady na brannou výchovu uhradí bulharské ministerstvo obrany. Bude to příležitost pro její profesionální armádu (bez povinné vojenské služby je od roku 2007), jak se prezentovat, předvést a lákat potenciální zájemce do svých řad. Zájemce obou pohlaví – v bulharských ozbrojených silách je prý největší procento žen ve srovnání s ostatními armádami NATO.

Když v létě můj dospívající synovec se zájmem četl poznámky, které jsme si dělali se spolužáky na střední škole, musela jsem mu leccos vysvětlit – většinou záležitosti spojené s tehdejšími poměry. I bez dobré znalosti kontextu se však od srdce smál hláškám plukovníka na hodinách branné výchovy. Učarovaly mu svou – slušně řečeno – velmi svéráznou logikou a četností. Doufám, že jeho vyučující, pověřený bulharským ministerstvem obrany, bude moudřejší a zůstanou po něm nejen vtipy, ale hlavně v praxi použitelné znalosti.