Polské olympijské šílenství a politický marketing

Polsku se v Soči nebývale daří. Se čtyřmi zlatými medailemi se jedná o jejich nejúspěšnější zimní olympijské hry. Kromě skokana na lyžích Kamila Stocha a běžkyně Justyny Kowalczykové, od kterých se medaile čekaly, zazářil i rychlobruslař Zbygniew Bródka, který vyhrál závod na 1 500 metrů. Za zády nechal celou nizozemskou bruslařskou elitu. Čerstvý zlatý medailista si však na tiskové konferenci posteskl, že nemůže trénovat v Polsku. Ani naši severní sousedé totiž nemají krytou rychlobruslařskou dráhu. Úspěch Bródky i dalších sportovců však oživil polský zájem o zimní sporty.

Podobně jako po prvních triumfech Martiny Sáblíkové se i v Polsku hned do věci vložili politici. Premiér Tusk prohlásil, že i zimní sportovci by měli mít odpovídající tréninkové podmínky. Okamžitě se začalo diskutovat o tom, kde by rychlobruslařská hala měla stát. Nejpravděpodobnější variantou je Krakov, protože kandiduje na pořadatelství zimních olympijských her v roce 2022.

Polák Zbigniew Bródka
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Pavel Golovkin

Polské sebevědomí ohledně krakovské kandidatury je vysoké, třebaže již jednou v nedávné minulosti vyhořeli, když Zakopané neuspělo v souboji o ZOH 2006. Kromě Krakova a tatranských středisek by některé disciplíny měly probíhat i v Jasné na Slovensku. K dobrému spojení obou zemí by však byly potřebné ohromné investice do infrastruktury, což ale netěší ochránce tatranské přírody a proti olympijským hrám se zorganizovala poměrně silná občanská opozice. Iniciativa „Krakov proti Hrám“ upozorňuje, že na monstrózní projekt nemá smysl plýtvat veřejnými prostředky, které jsou potřeba jinde a které se nikdy nevrátí.

Polsko před dvěma lety zorganizovalo společně s Ukrajinou mistrovství Evropy v kopané. Třebaže dálnice mezi Berlínem a Varšavou byla otevřena jen pár hodin před začátkem Eura 2012, Poláci tuhle akci zvládli. Nepodařilo se sice postavit tolik kilometrů dálnic, kolik se čekalo – nadále například chybí dobré spojení mezi Vratislaví a Varšavou – přesto jsou Poláci na mistrovství Evropy ve fotbale právem pyšní. Tedy až na výkon svého družstva, které vypadlo už v základní skupině.

Varšavský stadion pro Euro 2012
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: LESZEK SZYMANSKI

Úspěchy sportovců motivují polské politiky, aby zimní kandidaturu vehementně podporovali. Premiér Donald Tusk velmi dbá na vlastní PR a vzhledem ke své aktuální neoblíbenosti zoufale hledá projekt, se kterým by mohl u voličů bodovat. Slibovat monstrózní sportovní akce je lákavé, avšak další kritici upozorňují na (ne)využitelnost sportovišť po skončení her. Vždyť i národní fotbalový stadion zbudovaný kvůli Euru 2012 prodělává a horko těžko hledá akce, kterými by se naplnila jeho kapacita.

Po českých zkušenostech s libereckým šampionátem v klasickém lyžování nebo při pohledu na finanční problémy hokejové Sazka Areny (také postavené pro MS v ledním hokeji) se polským kritikům pořádání olympiády nelze divit. Samostatnou kapitolou je blamáž Prahy olympijské, kterou snad Krakov následovat nebude. Poláci se tak mohou v Česku inspirovat především tím, jak nadšení pro sport nepřevádět do politických činů.