Krym stále ještě není definitivně ruský

Ve svém předchozím textu pro blog ČT24 jsem psal, že „oddělení Krymu od Ukrajiny není hotovou věcí“. Mezitím proběhlo referendum o nezávislosti Krymu a Rusko ho i s městem Sevastopol formálně přijalo. Z tohoto hlediska se může zdát, že jsem se v posledním textu zásadně mýlil. Přesto si ale stojím za svým a i nadále soudím, že připojení Krymu k Rusku rozhodně není definitivní.

I přesto, že předání Krymu Ukrajině v roce 1954 je vnímáno v Rusku kontroverzně, jednalo se do značné míry o logický krok. Geografie je v tomto případě neúprosná. Krymský poloostrov jednoznačně navazuje na Ukrajinu a naprosto logicky je na ní napojena i veškerá klíčová infrastruktura. Rusové mohou Krym sebevíce finančně podpořit (a je jasné, že půjde o velmi vysoké částky), ale bude záležet jen na dobré vůli vlády v Kyjevě, zdali bude nadále na poloostrov dodávat pitnou vodu a elektřinu, na kterých je Krym životně závislý. Totéž platí i o dopravě. Stačí si porovnat vzdálenost z Moskvy do Sevastopolu po dnešní trase přes Ukrajinu s trasou přes Kerč, aby bylo jasné, že ani plánováný most přes Kerčský průliv Krym nezachrání. 

Mimo to je naprosto zásadním faktem, že faktickou ruskou anexi Krymu rozhodující část světa nikdy neuzná a Rusko tak bude muset udržovat Krym silou, bez níž by se ostatně jen velmi těžko oddělil od Ukrajiny. Samotný výsledek separatistického referenda je pochopitelně na první pohled nesmyslný a výmluvné je i to, že si ukrajinská média dala velmi rychle dohromady první oficiální čísla (později opravená), podle kterých v Sevastopolu hlasovalo 123 % všech obyvatel města. 

Jistě bude velmi zajímavé, jak budou nadále na novou realitu reagovat obyvatelé Krymu, kteří s připojením k Rusku nesouhlasí. O tom, jak Rusové chápou deklarovanou ochranu menšin (tedy krymských Tatarů a Ukrajinců), svědčí nedávné události. Poslance ukrajinského parlamentu Mustafu Džemileva například označili za persona non grata a nepovolili mu příjezd na Krym. Rozbuškou většího konfliktu mohou být například už v květnu vzpomínkové akce k 70. výročí masové deportace krymských Tatarů. 

Hlasovací urny pro krymské referendum jsou připraveny
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Manu Brabo

Celá situace okolo anexe Krymu jasně ukazuje, že Rusko rozhodně nelze považovat za standardně fungující stát, kde platí jasná pravidla. Je tedy jen dobře, že se Rusko kvůli Krymu ocitá v izolaci. Západní politici by měli myslet v dlouhodobé perspektivě a přistoupit k tvrdým protiopatřením, která by zasadila ruskému režimu co nejtěžší úder. 

Situace na Ukrajině by neměla být lhostejná ani podnikatelům obchodujícím s Ruskem, kteří varují před důsledky většího tlaku na Rusko pro evropskou ekonomiku. Důrazným apelem by mělo být především to, co se momentálně v Rusku děje s majetkem bývalého ukrajinského ministra hospodářství a dnes jednoho z nejvážnějších kandidátů na prezidenta Petra Porošenka. Ruská pobočka jeho čokoládovny Roshen ve městě Lipeck byla obsazena jednotkami OMON, následně uzavřena a účty firmy v Rusku byly zablokovány. Podobně je to i s naprosto bezprecedentním jednostranným zabíráním ukrajinského majetku včetně vojenských lodí na samotném Krymu.