Evropa končí na trhu v Medyce

Vesnice Medyka ve východním Polsku by za normálních okolností nebyla ničím zvláštní a pravděpodobně málokdo by znal její jméno. Svůj význam získala až díky několika zásadním událostem – přesunem polských hranic po druhé světové válce, vstupem Polska do Evropské unie v roce 2004 a následným připojením k Shengenskému prostoru v prosinci 2007. Čím je tedy Medyka tak významná? Nachází se v ní jeden z hlavních hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou. 

I když hlavní tranzitní přechod pro silniční dopravu Korczowa–Krakivec leží o něco severněji v místě, kde končí polská dálnice A4, Medyka je významná z jiných důvodů. Zaprvé tudy vede hlavní železniční trať z Polska na Ukrajinu, zadruhé se o pouhých několik kilometrů dále nachází polské město Přemyšl, které je se svými více než 60 tisíci obyvatel zdaleka největším sídlem u ukrajinských hranic, a zatřetí je zde jediný přechod pro pěší na celé polsko-ukrajinské hranici.

Polsko-ukrajinská hranice u obce Medyka
Zdroj: ČT24

Není tedy divu, že Medyka je rájem pašeráků a překupníků všeho druhu. Ostatně již sám příjezd k hraničnímu přechodu na první pohled naznačuje, o co tu jde. Po průjezdu šedivou a nezajímavou vesnicí člověk přijede na velké tržiště, kde je k dostání snad úplně vše, co si lze představit a co se podaří převézt z ukrajinské strany. Ostatně sám jsem byl při přejezdu hranice ve vlaku svědkem zabavování celých pytlů kartonů cigaret poschovávaných na všech možných i nemožných místech v celém vagonu. Medyka je tedy pro Ukrajince takřka doslova jedním z mála „oken do Evropy“, kterého všemi možnými – a nutno dodat že ne vždy zcela legálními – způsoby využívají.

Proto byla pro účel ochrany podobných kritických bodů v roce 2005 zřízena agentura Evropské unie Frontex se sídlem ve Varšavě, jejímž úkolem je ochrana vnějších hranic EU. Jistá potíž je bohužel v tom, že pochopitelná snaha o udržení bezpečnosti na hranici Unie vytvořila na (nejen) polsko-ukrajinském pomezí takřka doslova „novou železnou oponu“. Snaha o bezpečnost tedy bohužel jako svůj vedlejší produkt vytváří umělou hranici v místě, kde historicky žádná nebyla. A že se to promítá i do jiných věcí, je znát hned po přechodu „na druhou stranu“. I přesto, že východní část Polska dodnes místy působí velmi nuzně (ale mnohé se rychle zlepšuje), rozdíl k horšímu je po překročení hranice naprosto zarážející.

Schengenský prostor
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Zdali se někdy podaří tyto rozdíly překlenout, je ve hvězdách (zvlášť teď, kdy ukrajinská krize varuje celý svět). Nicméně faktem je, že Ukrajina si nezaslouží být – podobně jako my do roku 1989 – takto násilně odstřižená od zbytku Evropy. K tomu, aby se to podařilo, je však potřeba především snaha samotných Ukrajinců a ukrajinských elit a i tehdy se bude jednat o dlouhodobý proces s nejistým výsledkem.

Kníže Metternich měl kdysi údajně prohlásit, že Asie začíná na vídeňské Landstraße, kde měl svůj palác. Vzhledem k tomu, že pojem Evropa se dnes stal takřka synonymem Evropské unie, lze bez větších kontroverzí říci, že Evropa dnes končí právě v oné malé polské vsi Medyka. A bylo by jen dobře, pokud by i místní „železná opona“ padla a hranice „Evropy“ se přesunula přinejmenším za Donbas.