Odposlechová aféra lomcuje stabilitou Polska

Zveřejnění odposlechů čelných představitelů polského státu minulý týden rozpoutalo největší aféru vlády Donalda Tuska. Dynamika zdejšího politického života je v posledních dnech neuvěřitelná. Opozice volá po předčasných volbách. Koaliční lidovci zatím nevědí, zda svého partnera podpoří (a za jakou cenu). Zadrželi manažera podniku, kde se konaly nahrané schůzky. Prokuratura se pokusila získat další nahrávky přímo v redakci týdeníku, který je zveřejnil, což se setkalo s odsouzením novinářské obce. Týdeník Wprost navíc se svými odhaleními nekončí.

Polsko je zemí, kde se daří konspiračním teoriím. Jejich rozebírání často přehluší samotnou podstatu různých kauz. Týden po začátku aféry se již nemluví tolik o tom, že ministr vnitra Sienkiewicz se domlouval s guvernérem nezávislé (sic!) národní banky Markem Belkou na ekonomické pomoci vládě výměnou za odvolání ministra financí a úpravy v připravovaném zákonu o národní bance. Hlavní otázkou dneška je, kdo měl zájem na poskytnutí nahrávek médiím a jejich publikaci. Političtí oponenti, byznysmeni, kteří vešli v nelibost vlády, nebo východní tajné služby?

Radoslaw Sikorski na lucemburské schůzce ministrů zahraničí EU
Zdroj: ČTK/ZUMA
Autor: Wiktor Dabkowski

Kromě Belky a Sienkiewicze se na nových nahrávkách objevuje Radosław Sikorski, který mimo jiné bagatelizuje váhu polsko-amerického spojenectví. Polsko navíc platí za největšího jestřába v kontextu aktuální ukrajinské krize a právě o Sikorském se hovoří jako o kandidátovi na nového šéfa unijní diplomacie. Obchodní kontakty navíc vedou od osob z podniku, ve kterém byly pořízeny nahrávky, k podivným ruskojazyčným postavám a polskému zastoupení Lukoilu. V době, kdy se Poláci vzhledem k událostem na Ukrajině obávají o bezpečnost vlastního státu, nemusí znít tyto teze o cíleném útoku na vládní strany fantazijně.

Šéfredaktor týdeníku Wprost Sylwester Latkowski prohlásil, že jeho úkolem není bránit vládu, ale stát. Když dělají politici špinavé obchody, nebo hovoří hanlivě o svých oponentech či partnerech, je zapotřebí rozhovory zveřejňovat. Naopak Donald Tusk tvrdí, že se jedná o útok na polský stát. Která z verzí platí, se nedozvíme, dokud nebude zveřejněno, kdo nahrávky týdeníku předal a kdo měl tedy zájem na celé politické krizi. Šéfredaktor Latkowski to odmítá sdělit s odvoláním na ochranu svého informačního zdroje.

Donald Tusk
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Frank Augstein

Nad aférou však nelze mávnout rukou s tím, že v dnešní situaci, kdy jsou dva sousedé Polska na pokraji ozbrojeného konfliktu, je třeba se semknout a ustát útoky na vládu. Ta jednoduše dělala kšefty, které pravděpodobně byly za hranicí zákona i ústavnosti. Pokud Občanská platforma nebude vysvětlovat, omlouvat se nebo nerezignují někteří ministři, je odsouzena k totální porážce v příštích volbách.

Když v roce 2001 získal Svaz demokratické levice v parlamentních volbách více než 40 % hlasů, začal vládnout s podobnou bohorovností, jako dnešní Platforma, která je u politického kormidla již sedm let. Následky pro polskou levici byly fatální. Od té doby na politické scéně paběrkují a hledají tvář. A to levici zničily mnohem méně závažné aféry, než je ta, která právě hýbe Polskem.