Tak co z toho všichni máme…

Když bude nakonec na izraelsko-palestinském „bojišti“ příměří, budeme se všichni ptát – stálo to za to? Více než 2000 mrtvých v Pásmu Gazy, 69 usmrcených v Izraeli. Gigantické škody na obou stranách. Pocit bezmocnosti rovněž na obou stranách.

To je to, co jsme chtěli? Určitě ne. Palestinci, spíše jejich vedení, si fantazírovalo, že když budou nepříčetně bombardovat Izrael, dosáhnou toho, čeho se jim nepodařilo domoci pomocí mírových jednání. Izrael snil o likvidaci hnutí Hamás. Nic z toho se nestalo.

V podstatě jsme dnes, po padesáti dnech bombardování podzemních tunelů, likvidaci vůdců Hamásu a miliardových ekonomických ztrátach jak v Izraeli, tak v Gaze, na bodu, kterého bylo možno dosáhnout po týdnu: bude klid, Hamás přestane ostřelovat Izrael a na oplátku budou částečně otevřeny hraniční přechody.

Nebude zatím ale žádná demilitarizace Pásma Gazy, hnutí Hamas bude existovat dál a extrémní islám slaví. Protože tady nejde jenom o Gazu. Přátelé Hamasu nejsou Evropská Unie, Rada bezpečnosti nebo OSN. Jejich spojenci a jejich idelogie si podává ruce s Islámským státem, viz stínání hlav a popravy na ulici inscenované pro televizní kamery v hlavním vysílacím čase.

Sympatizant hnutí Hamas
Zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN

Charta Hamásu i po úterním taktickém vítězství zůstala stejná: likvidace státu Izrael, vzorem je muslimský stát, jaký chce Taliban, Hizballáh, Islamský stát v Iráku, Sýrii, Libanonu, Afghánistánu, Jemenu. V Egyptě se jim to prozatím nepodařilo, ale není třeba si dělat iluze. To je ten velký plán. Arabské jaro byl omyl. To došlo dnes i prezidentovi Spojených států… A Izrael to má všechno před dveřmi…