Kdo je nejvlivnějším politikem sociálních sítí? Diplomatický barometr měří ve 140 znacích

Sociální sítě se staly pravou rukou diplomacie. Newsfeedy různých platforem se propracovaly na první místo, kam politici, světoví lídři
a vlády posílají svá vyjádření. Twitter se podle nejnovějšího výzkumu serveru Twiplomacy stal diplomatickým barometrem, na kterém lze
analyzovat a předpovídat mezinárodní politické dění.

Světoví lídři na sociálních sítích
Zdroj: Twiplomacy

Mezi vládami, které sociální sítě používají jako primární komunikační kanály, a mezi těmi, které je berou pouze jako doplňkové, je stále rostoucí propast. Stále existuje malý počet politických lídrů, kteří odmítají do digitálního světa vstoupit. Uživatelé na Twitteru najdou všechny ze zemí G20, krom jedné, z lídrů G7 má šest svůj osobní účet, pouze německá kancléřka Angela Merkelová se síti vyhýbá.

Z vlád evropských zemí jsou na sociálních sítích přítomné všechny. Na světě je pouze 15 převážně afrických, asijských a pacifických zemí, které na Twitteru nejsou. Sociálním sítím, z nichž ty západní blokuje, se pomalu otevírá i Čína, jejíž diplomatické mise se na Twitteru aktivně zapojují.

Za uplynulý rok na sebe pozornost strhl zejména nastupující americký prezident Donald Trump. V rozhovoru pro Financial Times to sám Trump komentoval slovy „bez tweetů bych tu nebyl…“. A podle Twiplomacy Trumpovy aktivity na Twitteru síti prospívají.

Během prvního kvartálu roku 2017 přibylo síti devět milionů nových uživatelů. Pokud by Trumpovi uživatelé, kteří ho na sítích sledují, přibývali stále stejným tempem, předstihl by koncem srpna 2017 v počtu followerů papeže Františka. Ten se stal na Twitteru nejsledovanějším světovým lídrem poté, co ve funkci skončil bývalý americký prezident Barack Obama.

Barack Obama se od opuštění prezidentské funkce stal (ex)státníkem s největší digitální stopou. Ta čítala 166 milionů fanoušků na Facebooku, Instagramu, YouTube a Google+. Jen na Twitteru @BarackObama, který používal pro své kampaně a který nikdy nebyl spravován jeho administrativou, má nyní 88,4 milionu fanoušků, což ho po Katy Perry a Justinu Bieberovi činí třetím nejsledovanějším uživatelem celkově. 

Obama byl také prvním státníkem, který se na Twitteru objevil. Účet založil v březnu 2007 jako uživatel #813286, když byl ještě senátorem za stát Illinois. Připsat mu lze také založení oficiálních účtů první dámy, viceprezidenta a prezidenta. Předávají se nově zvoleným státníkům, podobně jako papežský účet. Ten založil Benedikt XVI a nyní ho spravuje současný papež, podobně Theresa Mayová zdědila premiérský účet @Number10gov po Davidu Cameronovi. 

Ministerstva zahraničí na Twitteru
Zdroj: Twiplomacy

Ne vždy se ale účty předávaly úplně hladce. Jihokorejské prezidentské účty se po impeachmentu na bývalou prezidentku deaktivovaly. Bývalá argentinská prezidentka se rozhodla účet nepředat a ponechala si ho, portugalský prezident, který není fanouškem sociálních sítí, nechal zděděný účet deaktivovat.

Za posledních 12 měsíců zaznamenaly twitterové účty masivní nárůst sledujících. Irácký premiér Haider Al-Abadi, norský ministr zahraničí Børge Brende, americký prezident Donal Trump i britský ministr zahraničí v roce 2016 ztrojnásobili počet svých fanoušků. Počet followerů se pro lídry zemí stal i určitou záležitostí národní hrdosti.

Světoví lídři podle interakcí
Zdroj: Twiplomacy

Dalším z ukazatelů, podle kterých lze na Twitteru hodnotit, jsou interakce, tedy součet označení „líbí se mi“ a sdílení zpráv. Mezi světovými lídry vede Donald Trump, na jehož tweety reaguje dvanáctkrát více uživatelů, než na papeže Františka nebo na tureckého prezidenta Erdogana. Pokud by se v potaz braly pouze sdílené posty, pak by byl nejefektivnějším uživatelem saúdskoarabský král Salman. A to navzdory tomu, že postuje výhradně v arabštině a bez obrázků.

Otázkou pro některé státníky zůstavá, zda na Twitteru sledovat Donalda Trumpa. Mnoho z nich mu sice gratulovalo ke zvolení, jeho osobní účet ale sleduje 137 státníků, na konci ledna to bylo jen 97. Prezidentský účet @POTUS sleduje 226 politických lídrů. Sporné také je, jak na Trumpovy tweety reagovat, pokud vůbec.

Papež František reagoval na jeho prohlášení o vybudování zdi mezi USA a Mexikem, aniž by Trumpa ve svých zprávách zmínil, kanadský premiér Justin Trudeau na síti na Trumpovy výroky o obchodu mezi USA a Kanadou nereagoval, nicméně na základě tweetu se s Trumpem následně telefonicky spojil. Jen hrstka politiků oslovila Trumpa na Twitteru napřímo.

Samotní lídři pak na Twitteru nejčastěji sledují OSN, Baracka Obamu, archivovaný účet Bílého domu, UNICEF, New York Times, Johna Kerryho a prezidentský účet Baracka Obamy @POTUS44.

Světoví lídři podle retweetů
Zdroj: Twiplomacy

Analýza 946 tisíc tweetů poslaných politickými špičkami od 1. ledna 2016 ukazuje, že Twitter je převážně textovou sítí. Obrázky obsahovala méně než čtvrtina zpráv, video pak jen 1,3 procenta zpráv. K odlehčení nebo vizuálně výstižnému popsání situací začali využívat rozpohybované statické obrázky - GIFy.

Video státníci nejvíce využívají v aplikaci Periscope, kde má účet 207 politiků, pouze 118 ho ale využilo k živému vysílání. Navzdory tomu se nenašel nikdo, kdo skrze aplikaci umožnil divákům pokládat napřímo otázky.

Vlády jednotlivých zemí se za poslední dva roky přesunuly od převážně textového Twitteru i k vizuálním sítím, papež František si v roce 2016 zřídil účet na fotografickém Instagramu. Argentinský prezident se snaží přiblížit mladším uživatelům používáním sítí jako Snapchat.