Na tržišti v temném webu se točí miliony dolarů. Hitem je extáze

Britský týdeník The Economist přinesl analýzu toho, co a jak se prodává na takzvaném temném internetu, tedy na stránkách, které jsou běžným uživatelům s běžnými prohlížeči nepřístupné. Hojně se nakupují drogy jako extáze nebo kokain. Na seznamu však lze najít i údaje z kreditních karet, služby hackerů nebo falešné peníze.

The Economist zpracovával data z 1,5 terabytu informací o zhruba 360 000 prodejích na „temných internetových obchodech“ Agora, Evolution  nebo Silk Road 2. 

Týdeník vychází z údajů, které získal od počítačového experta vystupujícího pod pseudonymem Gwern Branwen. Ten sledoval obchody na temné straně internetu v období od prosince 2013 do července 2015. Celkově v té době na sledovaných webech utratili zákazníci přibližně 50 milionů dolarů (1,22 miliardy korun). Nejvíce za extázi – 7,7 milionu. Na počty prodejů vyhrála marihuana, u té se uskutečnilo přes 38 tisíc obchodů. Velmi populární byly také oxykodon, opiátový lék proti bolesti, a diazepam, který se používá ke zklidnění a při úzkosti.

Temný, neboli dark internet je plně anonymní, nejde se do něj dostat, pokud uživatel není sám v anonymitě. Musí používat šifrovanou komunikaci, speciální webový prohlížeč, přičemž nejznámější se nazývá Tor. Prohlížení darknetu není protiprávní, využívají jej například odpůrci autoritářských režimů, aby se zbavili cenzury. Anonymní prostředí však vyhovuje nelegálním aktivitám – obchodu s dětskou pornografií, zbraněmi, ale hlavně drogami.

The Economist mimo jiné srovnával ceny drog v ulicích světových metropolí a na dark webech. Internetové ceny jsou výrazně nižší. Například nejvíce zaplatí uživatelé za drogy jako jsou kokain, marihuana a heroin v Austrálii. Zatímco cena u dealera je kolem 450 dolarů za gram kokainu, na internetu je poloviční.

Na dark webech nakupují i dealeři

Analýza také ukazuje, že zhruba čtvrtina nákupů je pro velkoobchodní účely. Nákup konopí za pořizovací cenu nad tisíc dolarů (zhruba 8,5 dekagramu) dělá 24 procent tržeb z prodeje. U extáze je množství ještě větší, z celkového počtu jde o 47 procent.

Podle The Economist se dají prodejci rozdělit na dvě skupiny – ti, co prodávají drogy, a ti co prodávají všechno ostatní. V tomto meřítku platí, že větší prodejci mají obvykle největší množství nabídek a největší sortiment. Nejoblíbenější kombinace jsou nabídky heroinu, kokainu, ketaminu a speedu. Mezi nedrogovými prodejci jsou žádané informace a přístupy ke kreditním kartám nebo prodej falešných peněz. Získat se dá ale i elektronika, nové falešné doklady a služby hackerů.

Autor průzkumu připouští, že v údajích mohou být chyby, navíc vynechal některé obchody. Například ty, u kterých byla cena nesmyslně vysoko. Lehké nesrovnalosti se objevují také kvůli směnnému kurzu mezi bitcoiny a dolary. Přesto data stále odhalují mnoho o fungování temného průmyslu.

 

Odvrácenou stranu internetu znají i čeští uživatelé. Z analýzy serveru hlidacipes.org a projektu Česko v datech vyplývá, že českého obsahu a uživatelů je do dark webu zapojeno málo a Česko patří k trpaslíkům – žebříčku kralují Rusko, Německo a zejména USA. Největší boom v počtu denních přístupů nastal v Česku na konci září 2013, kdy přesáhl hranici 40 tisíc. Co se obsahu týče, má česká darknetová komunita spíše povahu nadšenců, kteří se zajímají o moderní technologie, než kriminálníků se zálibou v IT.