Výročí pražského orloje slaví i Google – a s ním velká část světa

Pražský orloj na věži staroměstské radnice je možná nejznámějším obdobným strojem. Každou hodinu se u něj scházejí stovky lidí, aby znovu a znovu sledovali nekonečnou pouť dvanácti apoštolů a poslechli si závěrečné kokrhání. Orloj 9. října slaví, letos je to 605. výročí. Nepřipomíná si ho ale pouze Praha. Google vyrobil k výročí tematickou doodle, která na výročí unikátních hodin upozornila takřka celý svět.

To, co spojuje pražský orloj se dnem 9. října, je historická listina z roku 1410, ve které staroměstská radnice děkuje tvůrci orloje a vyjmenovává, jakou odměnu dostane. Orloj tak v té době zřejmě již stál a fungoval, ale zřejmě ne dlouho. Nakonec se ale stalo datum vydání listiny i dnem, kdy historie pražského orloje oficiálně začíná. A tak kdo během dne otevřel nejrozšířenější světový internetový vyhledávač, narazil na doodle neboli tematickou skicu, která orloj připomíná s popiskem „605. narozeniny pražského orloje“. Google samotný charakterizoval orloj jako dílo, které „více než o století předchází Shakespeara a fungoval dva roky před narozením Jany z Arku“.

Svět vzpomíná na jedinečné středověké dílo

Připomínka orloje se ale neobjevuje pouze na české verzi Googlu, ale i v mnoha dalších jazykových verzích: „605 Jahre astronomische Prager Rathausuhr“, „Astronomiska uret i Prag 605 år“ „“ či „プラハの天文時計 605 周年“ a pochopitelně také „605th anniversary  of the Prague astronomical clock“. Výročí si tak připomíná takřka celý svět i významná zahraniční média.

Web britského Telegraphu tak přinesl článek, kde orloj popisuje a stručně shrnuje jeho historii. Připomíná i jeho poslední renovaci v roce 2005. Týdeník Time potom na svém webu pohlédl především do nedávné historie orloje  a připomněl, že „staleté mistrovské dílo bylo téměř zničeno nacisty během druhé světové války a v roce 1948 prošlo rozsáhlými opravami“. Současně Time shrnul některé zajímavé doodly, které Google vyrobil od roku 1998.

Německý Spiegel se potom v krátkém článku pokouší vystihnout orloj jako důležitou součást pražského genia loci: „Tamhle je Karlův most, Tančící dům, Staroměstské náměstí, tamhle plno kaváren a místa, která připomínají Franze Kafku. A tady je orloj.“

Mistr Hanuš na počátku nestál

Pověst sice vypraví o hodinářském mistru Hanušovi, který měl orloj postavit a konšelé mu potom nechali vypíchat oči, aby už nic podobného nestvořil, ovšem obdobný příběh se pojí s řadou dalších výjimečných strojů a je smyšlený, resp. jsou v něm pospojované jiné příběhy a historické reálie z delšího období. Tvůrcem orloje ve smyslu stroje, který ukazuje datum či křesťanské svátky, byl Mikuláš z Kadaně podle plánů Jana Šindela. Řečený mistr Hanuš, který je dnes znám jako Jan z Růže, orloj spravoval na konci 15. století a vylepšil ho.

V době Jana z Růže měl již orloj současnou kamennou sochařskou výzdobu,  ze 17. nebo 18. století jsou dřevěné sochy – smrtka, lakomec, anděl, kohout a další. Charakteristickou desku se znameními zvěrokruhu dostala staroměstská věž až v 60. letech 19. století, je dílem Josefa Mánesa. Někdy v mezidobí se potom na orloji objevili apoštolové. Kdy se tak stalo, je dnes patrně největším tajemstvím pražského orloje, záznamy zanikly v pekle bojů na konci války. Většina zdrojů se ale shoduje na první polovině 19. století s tím, že okénka, kde se ukazují, byly nad orlojem již dříve. Figury nejsou původní, rovněž shořely v roce 1945, ale nové brzy vytvořil Vojtěch Sucharda.

Hodinový stroj a hodinář Rudolf Vesecký na snímku ČTK z roku 1983

Zdroj: ČTK
Autor: Karel Vlček

Nejen v Praze…

A kde všude lze staroměstskou věž s orlojem vidět? Pochopitelně na Starém Městě pražském, to je ale poněkud prvoplánové. Česko reprezentuje také v bruselském parku Mini-Europe, který představuje zmenšené památky z celé Evropské unie.

Pražský orloj i s věží ve skutečném měřítku a navíc funkční potom stojí v Soulu. Pouze orloj je potom k vidění také v Tokiu. Všechny repliky si ale na 605. výročí a na vlastní doodle ještě budou muset počkat.