Posouzení kvality veřejné služby České televize bylo dnes tématem mezinárodního semináře konaného na ministerstvu kultury. Uspořádala jej zde Evropská vysílatelská unie (EBU), která zastřešuje veřejnoprávní média v Evropě. Její generální ředitelka Ingrid Deltenre spolu s dalšími řediteli evropských veřejnoprávních stanic na semináři představila aktuální výsledky auditu České televize, který provedl tým zahraničních hodnotitelů.
ČT jde dobrým směrem, ale pracuje v prostředí nadměrné regulace
"Veřejnoprávní média sdružená v EBU jsou dnes ve svých zemích nejdůvěryhodnějším zdrojem informací a zasahují přes devadesát procent evropské populace. A když jsme přemýšleli o tom, co je tím, co je od ostatních odlišuje, došli jsme k tomu, že je to soubor hodnot, které je definují. A právě to, do jaké míry jsou tyto hodnoty v jednotlivých zemích naplňovány, bylo předmětem našeho auditu. Snažíme se v něm, aby byla posuzována celá organizace, a to nejprve formou sebeohodnocení a následně formou vyhodnocení ze strany zahraničních televizních profesionálů, kteří mají s médii veřejné služby vlastní mnohaletou zkušenost," popsala generální ředitelka EBU Ingrid Deltenre.
Podle generálního ředitele finské YLE, který byl jedním z hodnotitelů České televize, Lauriho Kivinena čelí média veřejné služby všude v Evropě podobným technologickým, kulturním nebo politickým výzvám. "V oblasti médií je stále více podobností mezi Českou republikou a Itálií, jakkoli v míře těchto nově nastalých problémů je stále ještě rozdíl,“ dodal krátce bývalý generální ředitel italské RAI Claudio Cappon. "Důležité, a zároveň velmi obtížné je neustále hledat rovnováhu mezi závislostí na financování z veřejných prostředků a nezávislostí při reportování o veřejných věcech, rovnováhu mezi dostatečným rozsahem veřejné služby, který bude odpovídat výši příspěvků, ale zároveň ponecháním dostatečného prostoru pro ostatní média tak, aby byla zaručena diverzita mediálního prostředí. Česká televize se nyní v mnoha těchto kritériích nachází na správném místě,“ doplňuje generální ředitel finské YLE Lauri Kivinen.
"Česká televize má za sebou v posledních letech několik důležitých kroků vpřed. Promítly se jednak do jejího podílu na trhu, který ještě před časem dosahoval nižší úrovně a byl na sestupu, ale zejména se jí podařilo nastavit kvalitativní cíle. To považuji za nesmírně důležité, protože pro televizi veřejné služby je klíčové řídit se do velké míry názorem diváků, měřit odezvu a zjišťovat, jak se stanovené cíle daří naplňovat, a následně i výsledky komunikovat. Česká televize tento systém hodnocení nastavila dobře,“ řekl generální ředitel rakouské ORF a další z hodnotitelů České televize Alexander Wrabetz a dodal: "Česká televize zavedla také dva nové kanály, přičemž ten dětský se za tak krátkou dobu stal nejlepším na evropském trhu. Není jiná země v Evropě, která by slavila takový úspěch. Česká televize dokázala být v oblasti inovací velmi aktivní a ukázala ostatním příklad. Na dobré cestě je také vývoj v oblasti digitálních technologií, jakkoli právě toto je nikdy nekončící proces, který vyžaduje garanci stabilních investic do této sféry.“
Evropská vysílací unie hodnotila kvalitu služeb České televize (zdroj: ČT24)
Debatující se shodovali také v tom, že jasná pravidla financování a jeho nezávislost na politické vůli jsou základním předpokladem svobody a nezávislosti médií veřejné služby.
Mezinárodnímu auditu, který posuzuje naplňování základních hodnot veřejné služby, se Česká televize podrobila jako vůbec první člen EBU. V tuto chvíli identickým hodnocením prochází například televize v Rakousku či Švýcarsku. Tým mezinárodních auditorů posuzoval Českou televizi z hlediska univerzality, nezávislosti, jedinečnosti, rozmanitosti, odpovědnosti a inovace veřejné služby. Naplňování těchto obecných parametrů probíhalo na základě konkrétních výsledků, projektů a aktivit České televize. U každé hodnoty veřejné služby výsledky auditu popisují současný stav a zároveň uvádějí doporučení na jeho zlepšení.
Některé závěry auditu České televize
"Česká televize má v české společnosti významnou úlohu a musí mít možnost vykonávat své úkoly a poslání v náročném, ale bezpečném prostředí se silným právním rámcem, respektujícím nezávislost ČT, a udržitelným systémem financování,“ uvádějí auditoři ve své závěrečné zprávě s tím, že v jednotlivých oblastech pojmenovávají rizika, která mohou nezávislost České televize ohrožovat: "ČT pracuje v prostředí nadměrné regulace. Dokonce i Kodex ČT, který obsahuje pravidla týkající se redakčního rozhodování, schvaluje parlament. Kodex je navíc zastaralý a není uzpůsoben digitálnímu světu. Doporučujeme, aby ČT navrhla parlamentu vyspělejší samoregulační systém založený na robustních právních zásadách a jasném vymezení odpovědností. Takový systém by vyžadoval, aby ČT posílila svou řídicí strukturu, dále rozvíjela transparentnost a nastavila jasný a nezávislý postup řešení stížností týkajících se obsahu vysílání ČT apod. V takovém systému by právní předpisy sloužily jako základ a definovaly by povinnosti ČT jako poskytovatele vysílání veřejné služby, zatímco ČT by si sama určovala zásady své redakční práce.„ Podle hodnocení EBU jsou navíc “Rada i regulační orgán až příliš zapojené do každodenního života ČT. Kdokoli může u kterékoli z těchto institucí podat stížnost na činnost či pořady ČT. Na úrovni Rady a regulačního orgánu jsou pak řešeny a probírány podrobné otázky, které by zde vůbec neměly být projednávány. Takový systém otevírá dveře pro vměšování a vnější tlak. Mohl by rovněž vést k podrobnému určování programu. Dnes jsou zúčastněné osoby schopny zachovávat potřebnou kontrolu a vyváženost, ale v budoucnu by regulace neměla vyvolávat pochybnosti.“
Dalším důležitým tématem, kterému se zahraniční auditoři věnovali, bylo financování České televize: "Více než 90 % příjmů ČT pochází z koncesionářských poplatků. Tyto poplatky se platí z vlastnictví televizního přijímače. ČT vybírá koncesionářské poplatky přímo od domácností a podniků, které se zaregistrovaly jako vlastníci televizních přijímačů. Takový systém funguje na základě dobré víry. Pro ČT je velmi obtížné vybrat poplatky od domácností a podniků, které se u ČT nezaregistrují (z jakéhokoli důvodu). Takový systém není optimální a ve světě, kde televizní přijímač již není jediným prostředkem pro sledování obsahu ČT, s sebou nese rizika do budoucnosti.“
Svá doporučení auditoři uvedli v oblasti programového zaměření, digitální strategie, ale i způsobu řízení televize, její regulace a financování. "Doporučení Evropské vysílatelské unie vyplývají ze srovnání tuzemské praxe s osvědčenými zahraničními modely a jasně ukazují, kam dnes Evropa v oblasti veřejnoprávních médií směřuje. Rozhodně máme ambici tento vývoj následovat. Proto jsou pro nás tato doporučení nesmírně důležitá, a jakkoli nebude možné všechna adaptovat na české prostředí, které je samozřejmě specifické, vnímám je jako silný impuls jak pro interní změny uvnitř České televize, tak pro debaty, které je nutné vést nad chystanými novelami mediálních zákonů,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Audit prováděl tým složený z pěti zahraničních expertů: Claudia Cappona, bývalého generálního ředitele italské RAI a člena prezidia EBU, Thomase Hinrichse, ředitele z ARD z Německa, Lauriho Kivinena, generálního ředitele televize YLE z Finska, Alexandra Wrabtze, generálního ředitele ORF z Rakouska, a Hanse Laroese, vedoucího projektu hodnocení médií veřejné služby z EBU.
Celé znění výsledků auditu České televize naleznete zde.