Internet v USA zřejmě spoutá zákon z roku 1934

Stejné regulace jako v případě telefonních služeb – takový osud zřejmě čeká internet ve Spojených státech. Návrh, který prosazuje prezident Barack Obama a který podle všech očekávání Federální komise pro spoje (FCC) přijme, by internet zcela podřídil byrokratické libovůli, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Zdá se tedy, že éra neregulovaných internetových inovací v USA skončí a internet se bude regulovat podle 80 let starého zákona.

Předseda FCC Tom Wheeler minulý týden ustoupil prezidentu Obamovi a podvolil se jeho požadavku. Pod heslem „internetové neutrality“ a údajné rovnosti pro všechny uživatele navrhl komisi regulovat internet podle zákona, který už 80 let platí pro pevné telefonní linky. „Pokud se tyto reakcionářské regulace nezastaví, znamená to konec inovací bez úředního schválení, tedy konec toho, co vytvořilo dnešní internet,“ napsal komentátor listu L. Gordon Crovitz.

Současná situace je ve Spojených státech taková, že kdokoliv může zřídit webovou stránku, vytvářet aplikace či mobilní přístroje, a to bez regulačního svolení. Vychází to z všeobecné dohody, která vznikla za prezidenta Billa Clintona a jež spočívá v tom, že k internetu by se v zájmu inovací nemělo přistupovat jako k veřejné službě. Jak Kongres, tak Bílý dům za vlády demokratů i republikánů bránil úřadům aplikovat zastaralá pravidla, která ovládla telefonní sítě a jež by v internetovém prostředí zcela zabrzdila veškerý pokrok.

Regulátoři budou mít pravomoc zrušit řadu praktik a dohod, které spotřebitelům přinášejí nesporný prospěch, od dohody mezi společnostmi Amazon a Sprint o rychlém stahování e-knih přes čtečky Kindle po servis textových zpráv zdarma od firmy WhatsApp. Úředníci by třeba mohli detailně regulovat výsledky vyhledávání Googlu, dohlížet na zpravodajské stránky, sociální sítě i e-mailové služby, píše The Wall Street Journal.


Toto dvacet let trvající nepsané pravidlo ale Wheelerovo oznámení smetlo ze stolu a místo něho nastupuje nařízení, které chce podřídit internet zákonu o telekomunikacích z roku 1934. Úředníci tak získají neuvěřitelně mocný nástroj. Jakékoli „praktiky“ a „poplatky“, které byrokraté shledají „nespravedlivými nebo neodůvodněnými, budou prohlášeny za nezákonné“, praví podle The Wall Street Journal 80 let starý zákon. Taková situace by podle listu nahrávala firmám, které jsou novými technologiemi ohroženy, aby začaly lobbovat a podávat stížnosti. Internet zcela proměňuje podobu obrovské řady odvětví od hudebního průmyslu přes maloobchod po bankovnictví. A dějiny podle WSJ učí, že firmy ohrožené konkurencí si najmou tolik právníků, kolik bude třeba na to, aby prosadily regulaci na svou ochranu.

Úředníci dostanou do rukou obrovskou moc

Komise dostane ze dne na den pod kontrolu všechny podnikatelské aktivity na internetu, téměř všechny webové stránky a aplikace, jak na to už před deseti lety v případě podřízení internetu telekomunikačnímu zákonu upozornil nejvyšší soud USA. Wheeler sice slíbil, že se některých zákroků „zdrží“, jakmile ale úředníci dostanou moc, využívají ji, je přesvědčen WSJ. A jestli se bude komise opravdu intervencí zdržovat, pak se na ni snese záplava stížností těch, kdo chtějí zatížit své konkurenty regulací.

Podle Obamy povede podřízení internetu telekomunikačnímu zákonu k rozvoji rychlého internetu. S tím ale novináři WSJ nesouhlasí. Například pro duopol telekomunikačních a kabelových operátorů je největší hrozbou Google Fiber. Jeho konkurenti budou moci tlačit FCC k tomu, aby prohlásila jeho model za „nespravedlivý“ a budou tvrdit, že Google si vybírá jen některé oblasti a účtuje si méně, protože těží z reklamy. FCC se sice zaštiťuje „neutralitou na síti“, podle všeho ale prosazuje pravý opak. Žádný „konec dvourychlostního internetu“ se konat nebude, protože „rychlé pruhy“ pro některé budou možné, pakliže je byrokraté prohlásí za „odůvodněné“.

Soudní rozhodování o kroku FCC se podle listu protáhne do funkčního období příštího prezidenta, čím rychleji se ale Amerika vrátí ke konsensu volného internetu, tím lépe. „Americká kultura inovace a svobody na internetu visí na vlásku,“ uzavírá WSJ.