Praha - Otázka výstavby radarové základny na území České republiky je jednou z citlivých věcí, která dělí české obyvatelstvo na dva tábory. Na pozadí důležitých událostí by argumenty obou názorových skupin měly kulminovat. Navzdory dnešního podepsání smlouvy o výstavbě radarové základny na našem území mají odpůrci mezi českým obyvatelstvem převahu. Vláda tak neúspěšně plní další z cílů, které si předsevzala - ukázat lidem výhody, které plynou z existence základny na našem území a úzké spolupráce s USA. Ve společnosti se v poslední době vedle konkrétních argumentů mluví převážně o tom, co vláda měla udělat lépe a neudělala. Legislativě nepomohla ani narychlo vytvořená kampaň, do které se zapojila i řada významných osobností.
Vládní kampaň pro podporu radaru stále nenachází příznivou odezvu
Finanční výdaje na vysvětlování radarových pozitiv činily zhruba 20 milionů. Podle mediálních odborníků nepředstavuje částka 15-20 milionů nijak závratnou částku pro vytvoření kvalitní kampaně. Peníze citelně postrádá masová mediální kampaň a reklama. Zastáncům vystavení radaru v Brdech sloužily teoretické i diskusní webové stránky, informační DVD, besedy i brožury. I přes enormní snahy nepodařilo změnit dlouhodobý postoj českého obyvatelstva k česko-americké spolupráci.
Mezi důležitá fakta neúspěchu se počítá i opožděné načasování a nedostatečné vysvětlení toho, co měla kampaň splnit. „Při vysvětlování výhod měli zastánci v první řadě začít u místních obyvatel blízko budoucí základny,“ uvádí mediální expert Jiří Mikeš. Podle něho by souhlasný názor lidí, kterých se výstavba základny týká nejvýznamněji, znamenal klíčový vliv na široké veřejné mínění.
Vláda si však nekladla za cíl založit kampaň na chytrém ovlivňování veřejného mínění. Bývalý koordinátor projektu základny USA v ČR Tomáš Klvaňa charakterizoval kampaň jako informativní a vysvětlující, nikoliv přesvědčovací. Argumenty pro výstavbu vyjadřují různými formami i mnohé osobnosti. „Chtěl bych, abychom měli pověst spolehlivých spojenců,“ přeje si Zdeněk Svěrák. Ondřejk Vetchý využívá varovné statistické údaje:„Počet států s balistickými raketami se za posledních třicet let zvýšil z devíti na pětadvacet.“
Pokud si kampaň kladla za úkol radikálně změnit názor široké veřejnosti či zpříjemnit výsledky veřejných průzkumů, zřejmě se minula účinkem. Přesto se podle autorů podařilo vymítit určité pověry ohledně výskytu radarové základny na našem území a odvést debatu ke klíčové a věcné otázce, co přinese spolupráce s USA a NATO na společném projektu a zda je vůbec nutná.