Tomáš Etzler: Od řidiče k oceněnému reportérovi

Praha - Reportér České televize Tomáš Etzler obdržel nejprestižnější televizní cenu Emmy. Oceněn byl jako první český novinář za práci pro americkou CNN. Osudem špičkového zpravodaje, který se měl stát učitelem tělocviku a zeměpisu, je podle jeho nejbližších vyhledávat neklidné situace. Několikrát za to zaplatil ohrožením života. Naposledy když měl spát v pákistánském hotelu Marriot, útoku unikl jen díky zpožděnému vízu.

Tomáš Etzler začal v televizi pracovat na konci osmdesátých let jako dramaturg zábavné tvorby ostravského studia. „Nemám rád bezvýchodné situace a myslím si, že tenkrát v komunistickém Československu jsem se do takové slepé uličky dostal, čili jsem chtěl změnu,“ řekl Etzler.

V roce 1991 odjel do Spojených států. Za prvních šest let svého pobytu v USA vystřídal profese novinařině na hony vzdálené. „Myl záchody, v New Yorku čistil gay bary od krys a já jsem mu říkal hele neblbni, vrať se. Myslel jsem, že je blázen,“ vzpomíná jeho bratr Miroslav Etzler.

Přelomovým dnem se pro něj stal 20. duben 1999, kdy se střílelo na střední škole Columbine v Denveru. Etzler jako řidič CNN chodil za lidmi ze štábu, kteří ho díky nouzové situaci nechali jeho nápady zprodukovat. Během pohřbu obětí masakru se naučil dělat živé vstupy. Za tři dny už nepracoval jako řidič a byla mu nabídnuta práce v Atlantě. „On je přirozený magnet, jeho palivem je adrenalin a tyhle zvláštní situace,“ popsal zástupce šéfredaktora Lidových novin a Etzlerův dlouholetý kamarád David Šorf.

Válečný zpravodaj

Ve válce v Iráku v roce 2003 nemohla chybět CNN s Etzlerem. Cestou do irácké Fallúdže zasáhla válečného korespondenta střepina. Irácká mise se do reportérova seznamu nesmazatelně zapsala, hned vedle Afghánistánu a války na Haiti. K návratu k vystudované pedagogice ho ale nepřiměla.

„Přišel jsem tam o pět kamarádů, byl jsem zraněn, několikrát jsem byl přímo u dalších výbuchů. Irák byla taková, řekněme, život měnící situace. Ale jsem rád, že jsem to takto pokryl. Jsem živý, zdravý, a kdyby byla příležitost, tak bych se tam znovu vrátil,“ řekl Etzler.

Emmy za BGAN

S CNN pak odjel do války v Libanonu. Odsud jako první na světě v roce 2004 vysílal reportáže pomocí technologie BGAN, kdy se celý vysílací aparát vejde do batohu. A právě za vývoj BGANu a zlom v televizní žurnalistice získal Etzler a tým CNN cenu Emmy. „Bylo to v Bahrajnu, vysílal jsem ze střechy hotelu. Okamžitě tam přiběhli pracovníci místního ministerstva informací, protože vysílání sledují, a překvapeně si zařízení prohlíželi,“ poznamenal Etzler.

Laureátem Emmy se stal 21 let od chvíle, co se se svým kamarádem z Ostravy vsadil, kdo bude dřív umět lépe anglicky. „Vsadili jsme se o to, kdo bude první rozumět CNN tak, že nebude potřebovat titulky a slovník, on dotáhl tu otázku do mnohem vzdálenějšího konce,“ dodal Šofr. 

Cestou za svým novinářským snem musel Etzler do značné míry obětovat i osobní život. Zmeškal dospívání svého syna, který zůstal v Česku. A i o svých vítězstvích mluví s rezervou. „Kolikrát se na svoje reportáže bojím podívat, že by se mi něco nelíbilo. Ty pochyby, to je moje nejslabší chvilka,“ dodal současný zpravodaj ČT v Pekingu.