Při výměně antény na žižkovském vysílači pomáhal speciální vrtulník

Praha - Na žižkovském vysílači dnes České radiokomunikace provedly výměnu analogového anténního systému na digitální. Kvůli využití vrtulníku byla nepřístupná celá oblast Mahlerových sadů i přilehlé ulice. Celá akce trvala od devíti do dvanácti hodin. Odpoledne budou technici na vrcholu antény připevňovat bezpečnostní osvětlení a sešroubovávat jednotlivé díly antény.

Po celé proceduře zůstane v analogovém provozu na Žižkově program ČT 1, program Nova a program Prima. Program ČT2 bude v analogu vypnut a dostupný pouze digitálně. K úplnému vypnutí analogového vysílání pro Prahu dojde na jaře v roce 2010 a všechny televizní sítě budou vysílat z jednoho anténního systému.

Praha není jediným městem, které čekají manévry s vrtulníkem. Zítra dojde ke stejné vyměněn antén na plzeňském vysílači Krašov, v příštím roce totéž čeká i Ostravu. Vedle toho bude probíhat řada dalších výměn za pomoci jeřábů a další techniky.

Výměna proběhla rychle, obešla se bez komplikací

Vrtulník se dvěma rotory ráno odnesl analogovou anténu rozdělenou na tři části. Nová anténa byla kvůli bezpečné instalaci rozdělena na dva díly.

V okolí vysílače byla zavedena zvýšená bezpečnostní opatření - obyvatelé okolních domů museli přeparkovat svá auta, doporučeno bylo zůstat po dobu operace doma. Před každým domem proto stál pracovník bezpečnostní agentury, který měl při přeletu vrtulníku lidi varovat před poletujícími drobnými předměty.

„Z hlediska České republiky byl Žižkov jediným místem, kde vrtulník zasahoval přímo v zástavbě. S akcí se muselo čekat až na schválení harmonogramu digitalizace televizemi Nova a Prima,“ informoval Jan Potůček ze serveru Digizone.cz. Výměna antény totiž počítá s účastí obou zmíněných televizí na digitalizaci.

Novou anténu pracovníci Českých radiokomunikací připravovali k instalaci celé tři týdny. Fungovat ale bude až po čtrnácti dnech, mezitím ji nahradí již instalovaná prozatimní anténa, která nese jak digitální, tak analogový signál a v minulých měsících Pražanům dovolovala digitální vysílání vyzkoušet. Původní analogovou anténu čeká ekologická recyklace.

„Celá výměna dopadla přímo skvěle, anténu pro digitální vysílání se nám na žižkovskou věž podařilo umístit díky součinnosti pracovníků naší firmy, dodavatelů a dalších spolupracujících organizací jako Městská část Praha 3 nebo hasiči v rekordním čase. Nyní probíhají další práce, k jejímu zapojení dojde v nejbližších dnech,“ informoval vedoucí útvaru rozvoje a investic Úseku vysílacích služeb Českých radiokomunikací Jiří Vykydal.

Jedinečný stroj Kamov Ka-32

Speciální vrtulník Kamov Ka-32, odvozen od ruského stroje z roku 1974, je ojedinělý systémem svých rotorů. V základní verzi dokáže přenášet náklady o hmotnosti 4 až 6 tun.

Díky druhému, koaxiálnímu rotoru (každý se točí na jinou stranu) vrtulník nepotřebuje stabilizační ocasní rotor a získává kompaktnější tvar i větší jistotu ve vertikálním stoupání. Kamov nemá problém ani se stabilitou při letu stranou.

Žižkovký vysílač

Vysílač, jemuž se v prvních letech jeho existence říkalo Kosmická raketa, Jakešův prst či Biľakova jehla, slouží mimo jiné k šíření signálu televizních programů, rozhlasových programů a poskytuje telefonické spojení pro pevné i mobilní sítě. Funguje i jako hlavní stanice televizních kabelových rozvodů, pro monitorování kvality ovzduší a jako zázemí pro rádiové stanice záchranné služby a hasičského sboru. Bylo tu také zprovozněno první peeringové centrum (bezdrátový projekt, jehož cílem je spojit několik internetových poskytovatelů do jednoho celku) sdružení NIX.

O výstavbě nového telekomunikačního centra pro Prahu bylo rozhodnuto už roku 1978. Důvodem byl nevyhovující technický stav televizního vysílače, který od roku 1953 fungoval na petřínské rozhledně.

Neobvykle řešená věž půdorysně vychází z trojúhelníku, na jehož vrcholech vyrůstají ocelové sloupy kruhového průřezu. Dva z nich končí 134 metrů nad zemí. Ve stejné výšce přechází třetí, širší tubus ve vysoký anténní nástavec. Špička věže se nachází 474 metrů nad mořem.

Základ věže tvoří v hloubce 15 metrů železobetonová, čtyři metry silná deska o průměru 30 metrů. Vypočtená výchylka věže na vrcholu činí až 120 centimetrů. V běžném provozu ale není žádný výkyv znatelný, protože je eliminován kyvadlovým tlumičem kmitů.

Více informací o digitalizaci, jejích přípravách a postupu, najdete na stránkách Digitalizace televizního vysílání webu ČT.