Íránci si oblíbili americké seriály

Teherán - Velká část Íránců přišla na chuť americkým televizním seriálům. V Íránu jsou americké filmy a seriály zakázané od islámské revoluce v roce 1979, ale jsou snadno dostupné na černém trhu. Úřady pravidelně odsuzují "kulturní ofenzivu", kterou podle nich vede Západ proti jejich režimu. Nedokážou ale nabídnout přijatelnou alternativu obyvatelům, z nichž 60 procent je mladších 30 let.

Příkladem může být Ehsan, který vybuchne v smích, když se Ross a Joey, dva hrdinové z populárního seriálu Přátelé, snaží svést mladou ženu. „Začal jsem se na to dívat, abych si zlepšil svoji angličtinu. Jsou legrační a ukazují každodenní život mladých úplně jinak, než je to v kině,“ uvedl třiadvacetiletý student pocházející z konzervativní náboženské rodiny. Dodal, že někteří se na seriály dívají v televizi díky satelitu, ale snadno je lze dostat i na DVD. „Já se na to dívám na svém počítači.“

Přístup k poslední západní produkci usnadňuje stále větší dostupnost internetu a nemožnost odstranit všechny satelitní antény, které vyrůstají na střechách obyvatel. Na černém trhu lze například dostat kompletní sadu Přátel za 40 dolarů.

Morteza G. si kopíruje z internetu na DVD každý díl seriálu Ztraceni hned den poté, co se vysílá v americké televizi.

Na internetu si každý může najít svoje: muži seriál 24 hodin, ženy se zase přikloní k Zoufalým manželkám a Přátelé jsou vlastně pro všechny. „Seriály jsou velmi populární už dva roky, a to hlavně díky titulkům v perštině, které se dělají na místě,“ říká Morteza.

Televizního scenáristu Alizera Kazemipura toto nadšení pro západní produkci nepřekvapuje. Obsazením i skvělými scénáři poskytují dobré rozptýlení a jsou i návodem k napodobení, říká. Seriály podle něho připomínají „dlouhá vyprávění, jako jsou například Pohádky tisíce a jedné noci“.

Diváci tady mají „zrcadlo své vlastní existence a svých starostí“ a „převládá tady optimismus“, soudí Kazemipur.

Sám napsal seriál Zakázané ovoce, který vyvolal loni na podzim v Íránu velký zájem. Vypráví příběh starého podnikatele, který se zamiluje do mladé ženy.

V Íránu ale cenzura bdí nad tím, aby v kině i v televizi každá žena nosila závoj a nedotýkala se žádného muže. Je dokonce přísnější v případě televizní obrazovky, kde téměř nikdy zamilovaný neříká „miluji tě“ a neobjevuje se ve společnosti milované osoby bez dohledu někoho třetího.

„Naše tabu způsobují, že je velmi těžké vytvořit věrohodné osoby. Za určitých situací se uchylujeme k metaforám, ale běžný divák to přijímá dost špatně,“ řekl Kazemipur.

Kromě rozptýlení jsou americké seriály oknem do americké kultury, kterou íránské úřady démonizují.

„Představa, že v americké kultuře jsou samé neslušné vztahy, která je v Íránu velmi rozšířena, je velmi zjednodušená,“ napsal komentátor v týdeníku Šhahrvand Emrúz. „Seriály by mohly být dobrým prostředkem pro poznání jejich kultury,“ dodává časopis, který úřady nedávno zavřely.

Josh Holloway jako Sawyer v seriálu Ztraceni
Josh Holloway jako Sawyer v seriálu Ztraceni
Více fotek
  • Josh Holloway jako Sawyer v seriálu Ztraceni zdroj: http://www.oceanicflight815.com/ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/250/24994.jpg
  • Počítače autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/17/1645.jpg