Londýn – Ochrana autorství je v různé míře dodržována i právně šetřena již od začátku 18. století. S uplatňováním autorského práva neboli copyrightu přišli zákonodárci poprvé ve Velké Británii. Za první plnohodnotný zákon upravující autorská práva se považuje takzvaný Statute of Anne (Zákon královny Anny), který v Anglii vešel v platnost 10. dubna 1710. Podmínkou ochrany byla registrace díla - tento princip měl kořeny ve starším systému, jehož původním účelem byla cenzura.
S copyrightem přišli poprvé Britové
Autoři měli mít podle této úpravy kontrolu nad kopírováním svých děl. Ačkoliv zákon primárně hájil práva autorů, ve skutečnosti spíš upravoval zmatečnou situaci na trhu s knihami a stal se hlavně nástrojem v rukou vydavatelů. Obdobné zákony postupně přijaly i jiné země, rozšiřovala se i jejich platnost. V devatenáctém století například Američané začali uplatňovat autorská práva i na fotografie, jejich negativy a posléze i na obrazy.
Ke konci 20. století s prudkým rozvojem internetu sílí i anticopyrightové hnutí, jehož znakem se stalo přeškrtnuté C v kroužku. Argumentuje tím, že v rámci volné výměny myšlenek je prostě nemožné, aby někdo uhlídal celou síť. Koncept anticopyrightu se dostává do křížku v oblastech, kde se tradičně pohybují velké peníze - hudební, herní nebo filmový průmysl.
České autorské právo začalo s knihtiskem
Období humanismu a renesance v Čechách přineslo spolu s oceněním individuální tvůrčí činnosti jedince i autorskou ochranu. Tehdy vznikla představa, že tvůrce má ke svému dílu vlastnický vztah, zrodila se představa duševního literárního či vůbec uměleckého vlastnictví. Podle této představy mohl tvůrce se svým dílem volně nakládat a rozhodovat o jeho osudu.
V 18. století však autorské právo přestalo být přirovnáváno k vlastnictví a začalo se chápat jako zvláštní osobní právo, které zajišťuje materiální a nemateriální zájmy autora. První autorský zákon byl vydán v roce 1840. Vyústil v patent z 19. října 1846 vydaný k ochraně literárního a uměleckého vlastnictví. Toto vlastnictví chránil proti nedovolenému uveřejňování, patisku a padělání. Autorská ochrana zahrnovala díla literární, výtvarná, hudební a dramatická.
Osobnostní autorská práva nyní v České republice trvají po dobu života autora, majetková práva po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. V českém právním řádu též není možné převést či prodat samotná autorská práva - ta zůstávají vždy autorovi. Navzdory poměrně dlouhé tradici se ale v autorských zákonech v ČR podle kritiků nachází mnoho nejednoznačností.
- Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1415/141432.jpg
- Počátek českého knihtisku autor: Eva Hodíková, zdroj: Národní knihovna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1497/149675.jpg
- Staré knihy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/983/98300.jpg
- Počátek českého knihtisku autor: Eva Hodíková, zdroj: Národní knihovna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1497/149671.jpg