V Izvěstijach nět pravdy - a navíc z nich bude bulvár

Moskva - Především ekonomické důvody stojí oficiálně za skutečností, že list Izvěstija se jako jeden z nejstarších a nejvlivnějších ruských deníků napříště zaměří především na životní styl a ekonomiku a bude volit zábavnější a čtivější formu. Od sedmého června vychází v podobě klasických bulvárních deníků. V redakci kromě toho nezůstal kámen na kameni: Dost nevybíravým způsobem byly propuštěny dvě stovky zaměstnanců, z toho více než sto novinářů. Na svých místech zůstalo jen 38 lidí. Současný náklad deníku je v průměru 250 tisíc výtisků denně - kdysi to bývalo osm milionů. Někteří ale za změnou přesto vidí politický tlak.

Zájem o kvalitní tištěná média v Rusku obecně klesá, deníkům tohoto typu ubývají předplatitelé a inzerenti. Největší deník Komsomolskaja pravda má denní náklad 830 tisíc výtisků, což na 143 milionů obyvatel země není mnoho. Oblibě se v Rusku těší především bulvární tituly – deníky i týdeníky.

Ze seriózních listů je nejznámější Kommersant, Vědomosti nebo Novaja Gazeta. Vydávat v Rusku seriózní noviny ale není nic jednoduchého: Státní moc není příliš nakloněna kritickému hodnocení a profese novináře nadále patří v Rusku k nejnebezpečnějším. Lidé v ruských novinách marně hledají kritické názory, které pak nacházejí především na webu. V Rusku je 60 milionů uživatelů internetu.


Izvěstija (Zprávy) jsou jedním z nejstarších deníků v zemi; vycházejí od roku 1917. V den bolševické revoluce 7. listopadu 1917 jako jediný list odsoudily převrat v Petrohradu, později se z nich ale společně s Pravdou stal jeden ze základních kamenů sovětské žurnalistiky. To také dalo vzniknout známému pořekadlu В Правде нет известий, а в Известиях нет правды, tedy že v Pravdě nejsou zprávy a ve Zprávách není pravda. Po rozpadu Sovětského svazu přišlo období nezávislosti listu, to ale ukončila série kritických reportáží o masakru při osvobozování rukojmích v Beslanu v roce 2004. Noviny vzápětí převzal plynárenský koncern Gazprom a mediální skupina podnikatele Jurije Kovalčuka. Podle moskevské zpravodajky ČT Barbory Šámalové to byl začátek konce nezávislosti a kritičnosti deníku.