Co nabízí pětice kandidátů na šéfa Kavčích hor

Praha - Česká televize čeká na svého ředitele. A jasno bude mít ve středu 21. září, kdy před Radu ČT předstoupí pětice kandidátů – Roman Bradáč, Petr Dvořák, Hynek Chudárek, Jan Svoboda a Radomír Šimek – a představí svou vizi rozvoje televize. A čím vlastně potenciální šéfové Kavčích hor chtějí radní zaujmout? Všichni plánují minimálně dokončit, či spíše úplně změnit restrukturalizaci, zprůhlednit řízení a stanovit kompetence a s nimi spojenou odpovědnost manažerů a neprodleně též zavést koordinaci programových okruhů. V neposlední řadě upozorňují na to, že je nutné zajistit udržitelné financování ČT, a to nejen prostřednictvím úspor, ale i hledáním dodatečných příjmů. Uchazeči se až vzácně shodují v tom, že televize musí zefektivnit komunikaci - nejen uvnitř firmy, ale i navenek. Zásadním úkolem v této oblasti je obnovení důvěry v konání České televize.

O peníze jde v první řadě 

Hlavním zdrojem příjmu České televize zůstává televizní poplatek, jehož reálná hodnota vlivem inflace postupně klesá. ČT se musí podle kandidátů zaměřit na zvýšení efektivity výběru poplatků. Roman Bradáč tvrdí, že financování čtyř kanálů při stejné nominální výši televizního poplatku je dlouhodobě neudržitelné. Proto chtějí všichni kandidáti šetřit, a to ve všech oblastech. Například Petr Dvořák hodlá zajistit v příštích dvou až třech letech minimální úsporu ve výši 7-10 procent režijních a 4-6 procent osobních nákladů. 

Jan Svoboda apeluje mimo jiné i na výrobu kvalitního obsahu, který obstojí i v mezinárodní konkurenci, přinese tak vyšší příjmy z prodeje vysílacích práv v příštích obdobích a umožní generovat i další související příjmy, např. z „product placementu“, merchandisingu a sekundární komercionalizace obsahu. 

0Chudárek vidí problém zejména ve stávajícím managementu. Podle něj manažeři neumějí moc dobře hospodařit. „Důvodem může být skutečnost, že málokdo z nich pracoval v organizaci, kde je nutné peníze nejdříve vydělat a potom je použít. Do ČT většina finančních prostředků 'přitéká automaticky' bez velké námahy z koncesionářských poplatků. Jejich utrácení je potom velmi lákavé.“ V této souvislosti by Chudárek jako generální ředitel prověřil všechny rozpracované úkoly a projekty v jednotlivých oblastech činnosti ČT. Podobně by se zachoval i Radomír Šimek, který by rovněž úspory hledal uvnitř. Veškeré takto získané (ušetřené) zdroje by pak použil ve prospěch dalšího zvýšení kvality programu.



A televize je zejména o programu – to diváky zajímá
 

Česká televize se má podle Radomíra Šimůnka soustředit především na kvalitu obsahu vysílání a pořadů s vysokou etickou hodnotou a nesnažit se diváky zahltit - často bezobsažnou – kvantitou. Roman Bradáč charakterizuje ČT jako alternativu ke komerčním televizím, ambicí není „soupeřit“ s komerčními televizemi o co největší podíl na trhu, Česká televize má jako instituce veřejné služby jiné hodnotové cíle zejména v oblasti rozvíjení kulturních hodnot české společnosti. 

0Petr Dvořák ve stati pod názvem KROK (Kvalita, Respekt, Odvaha a Kreativita) tvrdí, že „základní hodnotou každého programu by měla být kvalita, ambicí televize by mělo být vytvářet takové pořady, které by budily respekt, televize by měla prokázat odvahu definovat nová témata a alternativu komerčnímu vysílání a to vše lze jen pod podmínkou kreativity.“ Vlajkovou lodí České televize je pro kandidáty program ČT1, který by měl být rodinným kanálem, na němž by si každý divák měl mít šanci najít svůj pořad. ČT1 bude i nadále programem s ambicí uspokojit většinové publikum. Ostatní kanály ČT musí podle Petra Dvořáka sloužit jako základny pro užší divácké skupiny, musí mezi sebou i s ČT1 úzce spolupracovat, navzájem se propagovat a podporovat. Dvořák by dokonce programovou nabídku kanálů rozšířil o nový nízkorozpočtový terestrický kanál ČT3 zaměřený na děti a vzdělání. 


Kandidáti se shodují na tom, že kanály nesmějí působit jako konkurenční, ale musejí se vzájemně doplňovat a spolupracovat. Hynek Chudárek problém například vnímá takto: „Vyprofiluji každý programový okruh s tím, že tyto se budou, na rozdíl od současného stavu, navzájem doplňovat a spolupracovat.“ 

Rovněž Roman Bradáč by rád dokončil již započatou profilaci programových okruhů – ČT1 jako garant původní dramatické tvorby, ČT2 – prostor pro náročnějšího diváka, zpravodajská ČT24 a sportovní ČT4, kde by měl být prostor i pro menšinové národní sporty. Podobně se k profilaci kanálů staví i Jan Svoboda, který kritizuje současné vedení za to, že nebylo schopno zřetelně profilovat hlavní televizní kanál ČT1. Nové období tak podle něj musí programově i obsahově vymezit nejen kanál ČT1, ale i ČT2 s tím, že je nutné pokračovat v posilování ČT24 a ČT4 s využitím potenciálu nových médií. Příležitost pro další rozvoj mimo jiné vidí i ve zvýšení schopnosti ČT konkurovat zpravodajským webovým serverům. Podpora nových médií je i jedním ze strategických cílů Romana Bradáče, kam podle něj patří i internetové šíření obsahu jako součást úkolů televize veřejné služby.

Razantnější restrukturalizace a kvalitnější hlavní zpravodajská relace

Jedno z hlavních témat je samozřejmě i restrukturalizace ČT, kterou podporují všichni. Roman Bradáč by rád urychlil již započatou restrukturalizaci, Petr Dvořák by ji revidoval a zjednodušil – snížil by počet ředitelů a vrátil by se k funkci jednoho programového ředitele, čímž by minimalizoval konkurenci mezi jednotlivými kanály. A ještě dál by šel Hynek Chudárek: „ČT v současné době zaměstnává neúnosně vysoký počet zaměstnanců. Jak ve stálém, tak i v externím pracovním poměru. Pod mým vedením proběhne výrazná zeštíhlovací kúra, která ale nebude na úkor kvality. Předpokládám, že ze stávajících cca 2 800 zaměstnanců ve stálém pracovním poměru v průběhu následujících třech let odejde celkem 20 procent z nich. To představuje úsporu cca 500 zaměstnanců,“ konkretizuje v projektu. 

0Kandidáti se shodují v tom, že úkolem ČT, resp. ČT24 je poskytovat moderní, seriózní a vyvážené zpravodajství s důrazem na denní kontinuální vysílání. V projektech se věnují posílení úlohy hlavní zpravodajské relace Události. Roman Bradáč připomíná, že ČT24 jako zpravodajská stanice má v očích veřejnosti skutečně vysoký kredit a již nyní je zárukou vyváženého a objektivního zpravodajství. V projektu polemizuje s tvrzením, které se objevilo v médiích, že nízká sledovanost Událostí je ostuda. Poukazuje zejména na to, že „kontinuální zpravodajství zavedené ve vysílání ČT24 zcela přirozeně postupně ruší hlavní pozornost na zaběhlé zpravodajské relace“. Zpravodajství by podle Bradáče mělo klást důraz na vlastní zahraniční zpravodajství. 


Petr Dvořák hodlá prosazovat posílení současných zpravodajských pořadů na ČT1 a razantní změnu formátu a výrazné posílení novinářského a editorského týmu hlavní zpravodajské relace Události. Zároveň je podle něj potřeba dbát na další rozvíjení zpravodajského kanálu ČT24, posilování jeho odbornosti a provázání s oblastí nových médií. Podle Jana Svobody ČT musí být vnímána jako jednotící prvek společnosti s přesnými, aktuálními a pragmatickými informacemi, které lidem pomáhají. Cílem by mělo být do budoucna doručit zpravodajství ČT až 50 procentům populace. 

1Radomír Šimek vidí potenciál ke zkvalitnění zpravodajství v navázání zpravodajské spolupráce v příhraničních oblastech Německa, Rakouska, Polska a Slovenska za účelem výměny vzájemných informací. Jan Svoboda slibuje nový manažérský styl: „Změnu manažerského stylu z direktivního na pečující, kladoucí důraz na důkladné vysvětlení změn a intenzivní diskuzi nejen s Radou ČT, ale i zaměstnanci a následně veřejností.“ Podobně uvažuje i Radomír Šimek, který by posílil efektivní manažerské řízení televize.