Analog se loučí, digitalizace zvítězila

Praha – Symbolické datum 11. 11. 2011 s sebou nenese konec světa, ale znamená formální konec analogového vysílání v Česku. Lidé se tak mohou rozloučit s piktogramem v podobě čtyř čtverečků, který je na obrazovce upozorňoval na blížící se analogovou tmu. Digitalizace vysílání přinesla do domácností více televizních a rozhlasových programů, v místech s méně kvalitním signálem ale může obraz zamrzat nebo kostičkovat.

Ke konci listopadu Česká televize vypne také veškeré zbývající analogové vysílače malého výkonu, takzvané dokrývače. Analog v České republice přesto zcela neskončí, i nadále přes něj bude možné na Jesenicku a Zlínsku přijímat Novu a Primu. Nejzazším termínem pro ukončení analogového vysílání v těchto oblastech zůstává 30. červen příštího roku.

Jeden z nejnáročnějších projektů českého televizního trhu vyšel přibližně na pět miliard korun a pokračuje dál. Do dvou let by se mělo objevit vysílání v novém formátu určeném hlavně pro vysoké rozlišení a trojrozměrný obraz – to už ale zadarmo nebude.

Šestiletá digitalizace: Nové programy i špatný signál

Přechod z analogového na digitální vysílání v Česku začal v roce 2005. I když první pokusy vysílání ve formátu DVB-T začaly už v roce 2000, více než pět let se ale jednalo pouze o experiment. Nejprve si digitální kvalitu obrazu vyzkoušeli diváci v Praze, o čtvrt roku později se přidaly vysílače v Brně a Ostravě.

Digitální televize
Zdroj: isifa/LN
Autor: Alžběta Jungrová

První oblastí, kde bylo zcela vypnuto analogové vysílání, bylo již v srpnu 2007 Domažlicko, a to kvůli rušení s digitálním rozhlasem v Německu. První velkou oblastí bez analogu se pak na jaře 2009 stala Praha a následně přibývaly další oblasti. Mezitím v dubnu 2008 přijala vláda technický plán přechodu, který mimo jiné stanovil harmonogram ukončení dosavadního analogového vysílání.

„Začíná další důležitá vývojová etapa, kterou je zavedení a rozvoj nového nástupnického systému DVB-T2. Ten umožní vysílání obrazu ve vysokém rozlišení tak, aby byla naplněna volání diváků po vyšší obrazové kvalitě,“ vysvětlil generální ředitel Českých Radiokomunikací Kamil Levinský.

0Digitální zemské vysílání lze přijímat pomocí set-top-boxu nebo digitálního televizoru s DVB-T tunerem. Nezbytná je také správně nasměrovaná pevná venkovní anténa, pokojová dostačuje jen ve výjimečných případech. U většiny společných televizních antén v bytových domech je nutná po digitalizaci vysílání odborná úprava. Vše o digitalizaci nabízejí stránky České televize.


Více programů, i když někdy na úkor kvality

Největším benefitem digitálního pozemního vysílání je pro diváky bezesporu rozšíření nabídky programů. Díky lepšímu využití kmitočtů je totiž možné šířit více programů. Zatímco analogové vysílání nabízelo na většině území jen čtyři programy (ČT1, ČT2, Novu a Primu), nyní naprostá většina obyvatel bez problémů naladí přes desítku českých kanálů.

Digitalizace ale přinesla i některé nevýhody, například divákům v místech s méně kvalitním signálem může obraz „zamrzat“ nebo „kostičkovat“. Lidé, kteří na takových místech dříve televizi, byť v horší kvalitě, přijímali, někdy nemusí mít signál vůbec. Řada lidí také musela investovat do nových anténních systémů nebo úprav těch stávajících.

Diváci měli dvě základní možnosti, jak se s digitalizací vypořádat. Kromě finančně náročnějšího nákupu nového televizoru, který již je schopen přijímat DVB-T, je to pořízení takzvaného set-top-boxu. Tedy zařízení, jež převádí digitální vysílání na signál, který je schopen zobrazit i starší přijímač. Set-top-box přitom není příliš drahý, ceny začínají na několika stokorunách, i proto se v Česku neujala praxe z jiných zemí, kde na nákup přispíval stát.

Boj o licence a reklamu

Digitalizaci vysílání dlouho komplikoval nesouhlas komerčních televizí Novy a Primy. Ty přistoupily na plán, k jehož uskutečnění se musely vzdát svých frekvencí, až v srpnu 2008 a výměnou získaly kompenzační licence, na jejichž základě mohly spustit další kanály. Už v dubnu 2006 udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání kromě kompenzačních licencí i šest dalších oprávnění. Kvůli soudním tahanicím se ale start vysílání pozdržel a v éteru se nakonec objevily jen dvě televize: TV Barrandov a zpravodajská Z1, jež ale letos v lednu skončila.

Přechod na digitální vysílání si vyžádal nemalé náklady u televizí, radiokomunikací i samotných diváků. Televize například platily šíření signálu dvěma způsoby. S digitalizací původně souvisel i konec reklamy ve veřejnoprávní televizi, ta měla z obrazovek ČT (až na výjimky) zmizet spolu s koncem analogového vysílání. Nedávná právní úprava ovšem konec reklamy uspíšila a veřejnoprávní televize ji přestala vysílat o tři týdny dříve.

Video Reportáž Richarda Samka a Jana Beránka
video

Reportáž Richarda Samka a Jana Beránka