Praha – Nový satelitním systém Galileo, jehož vývoj a následný provoz bude zajišťovat také koordinační centrála v Praze, nemá podle odborníků a představitelů projektu znamenat pouhou konkurenci amerického systému GPS. Výhodou je jejich vzájemná nezávislost, kterou je v případě potenciálního napadení nebo poruchy jednoho z obou systémů možné využít pro přechod na druhý. Podle výkonného ředitele úřadu pro dohled nad projektem Galileo Carlose des Doridese projekt do roku 2014 spolyká 3,5 miliardy eur, po rozšíření počtu družic a plném spuštění do roku 2020 pak rozpočet vzroste na 7 miliard. Civilní navigační projekt EU má oproti dosud nejrozšířenějšímu GPS přinést řadu výhod – aniž by lidé při užívání přijímačů poznali výraznější rozdíl.
Větší přesnost, dostupnost a využití - slibují špičky dohledu nad Galileem
„Pro běžného uživatele zde bude zásadní přínos co do zvýšené přesnosti a dostupnosti zejména ve městských částech, kde ten signál může být zastiňován. Do roku 2014 dojde k výraznému zpřesnění navigačních služeb,“ uvedl Dorides, který se v Praze účastní konference evropských expertů i zájemců o systém Galileo a zanedlouho se v české metropoli na delší čas pracovně usídlí. Právě do dvou let by evropská agentura řídící projekt Galileo měla dohlížet na 18 družic v provozu, tedy více než polovinu z plánovaných 30, které se na oběžné dráze objeví ke konci desetiletí.
Evropská unie přistoupila na vývoj vlastního navigačního systému navzdory nezájmu soukromých investorů, které v minulých letech od investování do projektu upustily. Podle ředitele agentury je však projekt již v takové fázi, že jde o hozenou rukavici českým firmám a vědcům, kteří by se mohli uplatnit například při vývoji přijímačů signálu nebo aplikací pro tento systém. Mnozí tuzemští výrobci se zabývají například vývojem dopravních aplikací.
Nemusí přitom zůstat pouze u běžných využití. Galileo může pomáhat třeba v medicíně ve spojení s tzv. náramkem záchranářem. Ten rozpozná, když má dítě epileptický záchvat, najde ho přes systém Galileo a zavolá záchranku. „Galileo je civilní systém pod civilní kontrolou a bude proto sloužit také civilnímu prostoru. V první řadě je třeba zmínit jeho zlepšenou výkonnost, větší přesnost a dostupnost. Jsou tu ale také jiné služby, které neposkytuje GPS, například zmíněné vyhledávání a záchrana,“ dodal Dorides.
Podle zastánců Galilea Evropa svůj systém potřebuje, protože Američané mohou záměrně měnit údaje v GPS. Kritici naopak tvrdí, že je zbytečný a drahý. Existence podobného, byť mírně vylepšeného systému satelitní navigace s téměř shodným počtem družic a možnostmi využití však podle expertů nemusí být zbytečnou investicí. „Výhodou Galilea je, že to bude druhý nezávislý systém. Znamená to například, že člověk, který naviguje zejména při kritických okamžicích, v letadle nebo při havárii, v případě výpadku signálu, sabotáže apod. má druhý systém, který by mohl využít,“ vysvětluje profesor František Vejražka z katedry radioelektroniky na ČVUT.
Výhodou Galilea oproti světově nejrozšířenějšímu GPS jsou zkušenosti, které se mohou zúročit už při budování samotného projektu. Původně americký armádní systém GPS, který pro potřeby veřejnosti otevřel Ronald Reagan, totiž začínal s prvními testy družic už na konci 70. let Většinu úspěchů a nezdarů tak GPS nesl sám, než se o podobný systém úspěšně pokusila Čína, Rusko nebo Indie. GPS navíc při zlepšování satelitní navigace a výpočtů mění kus za kus – teprve zastaralá či porouchaná družice je nahrazena modernizovaným modelem. I proto má Galileo vstupní výhodu jako projekt „na zelené louce“.
Evropská unie nechala v roce 2002 vypsat tendr na spolupráci při vývoji projektu Galileo. Počáteční nadšení mnohých investorů však rychle odpadlo. „Ona je otázka, zdali je to pro ně tak atraktivní věc, protože u nás v ČR je to jiné než například v japonských městech. Tam se na mapě najdou konkrétní uličky dost špatně, kdežto u nás podle mapy víme, kde jaká ulice zhruba je, a navigaci k tomu nutně nepotřebujeme. Určitě si kladli dotaz, jak dalece se to využije,“ dodal Vejražka.
Unie očekává, že nový systém vydělá do roku 2020 zhruba 220 miliard eur. K větší přesnosti, a tedy lepšímu využití mu například pomohou unikátní vodíkové hodiny, které se zpozdí o jednu sekundu za tři miliony let. Satelity budou umět signál nejen vysílat, ale i v určitých případech také přijímat. Lidé se však podle Vejražky nemusí obávat zneužívání technologie ve stylu „Velkého bratra“. „Galileo v obecném provozu nebude obousměrné. Ke sledování potřebujete, aby člověk na zemi vysílal signály. V tomto případě ale družice šíří signály a uživatelé je jenom přijímají. V okamžiku, kdy totiž začne mnoho lidí vysílat směrem k družici, tak ji velmi rychle přetíží. Galileo však nese zařízení, které je určeno pro záchranu. Když na zemi začne váš přístroj vysílat na speciálním tísňovém kmitočtu 406 MHz, tak se ten systém aktivuje, družice si vás najde a předá tu informaci o vyslání tísňového signálu a vaší poloze. Nejde však o čistě obousměrný přenos,“ dodal profesor.
Galileo by v omezeném rozsahu mělo fungovat od roku 2014, kdy poběží 18 satelitů. V plném provozu pak má vysílat pět druhů signálů - jeden zdarma hlavně pro řidiče, druhý kódovaný například pro zaměřování pozemků nebo výběr mýta, dále certifikovaný signál pro navigaci letadel, šifrovaný pro vlády a armády a signál pro pátrací a záchranné akce.
GALERIE
videogallery_000162181