Piráti: Korporace chtějí prostřednictvím ACTA ovládnout internet

Praha – Mediální korporace chtějí prostřednictvím tzv. protipirátské smlouvy ACTA ekonomicky ovládnout internetový prostor. V Hyde Parku ČT24 to uvedl předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. Podle jeho vyjádření je internet dosud jediné svobodné médium, na které nemají globální konglomeráty vliv a smlouva ACTA by jim pod záminkou boje proti nelegálním obsahům umožnila kontrolovat komunikaci na síti a v krajním případě tak i manipulovat jejími uživateli.

„ACTA teoreticky – a my se obáváme, že v rámci implementace (smlouvy do právního řádu), i prakticky – umožní, aby korporace ovládly poslední svobodné médium, na které nemají vliv. Jde o obchodní ovládnutí internetu,“ uvedl Bartoš.

Česká republika ke smlouvě ACTA přistoupila minulý týden v Tokiu. Piráti a hackerské hnutí Anonymous, kteří hájí internetovou svobodu, smlouvě vytýkají, že v rámci boje proti plagiátorství a ilegálním kopiím otevírá cestu kontrole obsahu mediálních nosičů. V krajním případě by tak mohli např. celníci na letišti kontrolovat cestujícím playlisty MP3 přehrávačů.

Kritici upozorňují, že stejně tak hrozí i kontrola internetu. „Prvky ve smlouvě ACTA předpokládají sledování autorsky chráněného obsahu. Pokud chcete na internetu poznat, že je něco autorsky chráněný obsah, musíte ale dešifrovat jakoukoli komunikaci uživatelů na internetu,“ upozornil Bartoš.

Šéf českých pirátů: Kontrola internetu vede k manipulaci s masou

Pirátům při odporu k ACTA podle něj nejde ani tak o to, zda si MP3 stáhnou legálně, nebo nelegálně, ale právě o svobodu pohybu na internetu, který by nyní měl být v rámci boje proti pirátským kopiím kontrolován. „Pro to, aby se člověk mohl svobodně pohybovat, předpokládá, že jeho komunikace nebude kontrolovaná a jeho počítač nebude dešifrován druhou stranou,“ podotknul šéf České pirátské strany.

Bartoš zároveň dodal, že se ze strany mediálních společností jedná o zástupný problém – upozorňuje na to, že podle statistik např. filmovému průmyslu zisky rostou čtyři roky za sebou, a kvůli šíření pirátských kopií tedy nestrádá. Pravým důvodem, proč mediální konglomeráty za tzv. protipirátskou smlouvu lobbovaly, je podle něj možnost internet obchodně využít.

„Internet je politický a marketingový prostor. Informace se po internetu šíří rychlým způsobem, dá se ovlivňovat velké množství lidí a kdo bude internet kontrolovat pomocí jakýchkoli zákonů, bude moct sledovat přístup na jakékoli stránky, ten potom získá v nejbližších letech moc, kdy bude moci s masami manipulovat, ovládat je, podsouvat jim určité informace a prodávat jim výrobky,“ soudí Bartoš.

Mediálních korporací je stále méně a jejich moc roste

Ačkoli mohou úvahy o snaze konglomerátů ovládnout internet znít jako konspirační teorie (a upozornil na to sám Bartoš), je doložená skutečnost, že mediální společnosti (od filmových přes nahrávací) mají zřetelné tendence ke koncentraci vlastnictví.

Ve své knize The New Media Monopoly na to upozorňuje například profesor z kalifornské univerzity v Berkeley Ben Bagdikian. Podle jeho údajů ve Spojených státech, jež jsou centrálou zábavního průmyslu, poklesl za dvacet let počet mediálních korporací z padesáti (v roce 1984) přes 23 (v roce 1990) na pět (v roce 2006). Autor v knize hovoří o tzv. Velké pětce (Big Five), kterou tvoří společnosti Time Warner, Disney, Viacom, News Corporation a Bertelsmann.

Compact discDnes se dokonce v souvislosti s některými odvětvími hovoří už jen o Velké čtyřce; v případě hudebního průmyslu ji tvoří společnosti Universal, Sony, Warner a EMI. Bagdikian upozorňuje na to, že s klesajícím počtem konglomerátů se stále větší vliv na publikum koncentruje u stále menšího počtu vlastníků, což podle něj může být v časech globalizace negativní a především celosvětový dopad.


Bartoš doufá, že autoři prozřou

Šéf českých pirátů doufá v to, že proti smlouvě vystoupí i sami umělci, jejichž práva konglomeráty chrání. „Doufám, že to (záměry konglomerátů) pochopí i autoři, a po dvaceti letech, kdy je vydavatel zastupuje tím způsobem, že má autor z prodeje v kamenném obchodě 10 procent ze zisku, pochopí, že na internetu jsou služby typu i-Tunes, kde může mít autor sedmdesát procent,“ upozornil Bartoš a doplnil, že zisky některých autorů poskytujících svou tvorbu na serveru megaupload, jenž byl před nedávnem uzavřen, dosahovaly až devadesáti procent.

„Chápu, že toto se korporacím, které stále bazírují na tom, že mají koupená práva a bazírují na tomto monopolu, nelíbí a jsou schopny vyvinout aktivitu, která se snaží ovlivnit zákony,“ dodal Bartoš.

Podle něj navíc aktuální snaha mediálních korporací a velkých vydavatelských domů ukazuje na jejich neschopnost ochránit produkci svých autorů. „Korporace nejsou schopny autorům nebo hollywoodským studiím nabídnout technologickou ochranu, a proto se snaží vymýšlet další zákony a hodit odpovědnost na někoho jiného, například na poskytovatele, zprostředkovatele služeb. A to je špatně,“ uzavřel Bartoš.