Proces digitalizace televizí je u konce

Praha – Několik let digitalizačního procesu televizního vysílání v Česku 30. červnem končí. Umožnil výrazné zvýšení počtu celoplošných televizních programů. Všechny vysílače velkého výkonu jsou již vypnuté, oprávnění k analogovému vysílání má však dosud několik vysílačů malého výkonu. Vysílat mohou nejdéle do 30. června 2012, prohlásil předseda Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání v ČR Zdeněk Duspiva.

Zemské analogové vysílání se postupně vypínalo od roku 2009 a lidé přecházeli na příjem digitálního vysílání. Postupné vypínání bylo podle organizátorů nutné kvůli nedostatečnému počtu volných frekvencí pro celoplošné spuštění. Kvůli přijímání digitálního vysílání si lidé museli pořídit televizor s vestavěným digitálním tunerem, případně ke staršímu televizoru dokoupit set-top-box, tedy přístroj převádějící digitální vysílání na signál, který je schopen zobrazit i starší přijímač.

Zatímco před spuštěním digitalizace celoplošně vysílaly čtyři celoplošné kanály (ČT1, ČT2, Nova, Prima), dnes mohou lidé z pozemních vysílačů přijímat v rámci tří celoplošných digitálních multiplexů více než desítku stanic, další televize vysílají regionálně. V Praze, Brně a Ostravě je navíc k dispozici čtvrtý multiplex, který se v těchto dnech rozšiřuje také do dalších lokalit.

  • Informační kampaň k digitalizaci si vyžádala náklady 200 milionů korun. Původně měly být vyšší, každoročně se počítalo se 100 miliony Kč.

„Všechny televizní stanice si, co se týče pokrytí, výrazně polepšily. Multiplex 1 pokrývá 99,9 procenta obyvatel, multiplex 2 pak 99,8 procenta obyvatel a multiplex 3 o něco méně, tedy 96,3 procenta obyvatel,“ uvedl mluvčí projektu digitalizace Tadeáš Novák.

Digitální signál se šíří trochu jinak než analogový a také vysílače jsou rozmístěné na jiných místech. Problémy s dostupností signálu bývají podle dřívějšího Novákova vyjádření nejčastěji v horských oblastech, jako je Šumava, Beskydy nebo Jeseníky.