Praha/Los Angeles – Před 40 lety se v hlavách dvou studentů matematiky na Stanfordské univerzitě zrodil nápad – vymyslet technologii, jak propojit libovolné množství počítačů a umožnit mezi nimi vzájemnou komunikaci. Technický projekt stál u vzniku pozdější globální celosvětové sítě. I když přelomová technologie získala svůj název, internet, až o několik let později, základní kámen dnešní sítě vznikl právě v první polovině 70. let. Tehdy vznikl komunikační protokol TCP/IP, jehož princip v zásadě funguje dodnes. Jeden z „otců internetu“ přijal pozvání do pořadu Hyde Park Civilizace na ČT24.
Vint Cerf - strůjce internetu, jehož dílo drží síť dodnes
Vinton Cerf se od svých spolužáků lišil už na střední škole, kde poctivě a z vlastní iniciativy nosil sportovní sako a kravatu. S odstupem času sám na sebe s úsměvem vzpomíná jako na podivína. V oblasti svého zájmu, tedy matematice a technice, byl ale špičkou už při studiu na Stanfordské univerzitě, kde ho zaujal vládou podporovaný projekt na vytvoření elektronické sítě, který by zdokonalil tehdy vládní síť ARPANET, kterou provozovalo ministerstvo obrany.
Návrh souboru protokolů TCP/IP, tedy jakési architektury elektronických sítí a jejich členění do jednotlivých vrstev, vytvořil Vinton Cerf spolu se spolužákem Robertem Kahnem v roce 1973. Celý projekt byl dokončen v roce 1979. „Věděli jsme, že pracujeme s velmi důležitou myšlenkou propojit síť pro libovolné množství počítačů, aby spolu mohly libovolně komunikovat, navzájem – tam a zpátky. Tehdy jsme netušili, že se z pouhého projektu stane globální infrastruktura,“ popisoval Cerf v pořadu na Plovárně.
Vymyšlený protokol si Cerf odmítl patentovat. Od začátku totiž chtěl, aby počítačová síť kromě lokálních hranic neměla ani ty lidské. „Chtěli jsme, aby to mohl používat každý. Proto jsme si nechtěli pojistit vlastnická práva,“ dodal. Právě díky Cerfovi a jeho kolegům je internet médiem s největší svobodou a otevřeností.
Od roku 2005 pracuje Vint Cerf ve společnosti Google jako viceprezident. V současnosti se zabývá meziplanetárním internetem, díky kterému bude lidstvo umět komunikovat se vzdálenými sondami. Fanoušky nachází nejen mezi informatiky. „Je to typický akademik, ale zároveň člověk, se kterým se můžete bavit kromě meziplanetárního internetu úplně o všem,“ uvedla ředitelka české sekce Google Taťána LeMoigne.
Reportáž Veroniky Kvakové (zdroj: ČT24)