Zeman drží Hrad sto dní, míří za ním Hyde Park

Praha – Prezident Miloš Zeman tento týden završí pověstných sto dní hájení, které se tradičně přidělují novým držitelům politických funkcí. Za tři měsíce v úřadu dokázal obnovit plnohodnotnou činnost Ústavního soudu, navštívit tři sousední státy, ale také zahájit zákopovou válku s Karlem Schwarzenbergem o obsazení českých diplomatických misí v cizině. Zemanovým sto dnům se bude věnovat i ČT24, v úterý večer od 20:00 hodin vysílá dvouhodinový speciál včetně mimořádného vydání Hyde Parku, jehož hostem bude prezident osobně.

Historicky první přímou volbu prezidenta Miloš Zeman opanoval 26. ledna, když ve druhém kole hlasování porazil vicepremiéra Karla Schwarzenberga bezmála o deset procent; volilo ho 54,8 procenta lidí, kteří přišli k urnám, celkem získal více než 2,7 milionu hlasů. Slavnostní inaugurace ve Vladislavském sále proběhla o více než měsíc později – 8. března 2013.

Zeman také záhy po zvolení začal svůj přímo získaný mandát využívat – ještě v den vítězství oznámil, že preferuje předčasné volby, a naznačil, že by coby prezident při určitém výkladu ústavy mohl odvolat premiéra; sám Petr Nečas kontroval, že podobný krok by se dal chápat jako ústavní puč. 

Kontroverze: Boj o velvyslance a Putna

Zemanovým hlavním bitevním polem uplynulých měsíců se ale stala diplomacie, a to v podobě sporu o jmenování velvyslanců, který hlava státu stále vede s ministrem zahraničí a rivalem z přímé volby Karlem Schwarzenbergem. Černínský palác trvá na dodržování ústavních zvyklostí a vyslání těch diplomatů, které už schválil Zemanův předchůdce Václav Klaus; Pražský hrad (jenž mj. prosazuje na post slovenské ambasadorky Klausovu choť Livii) kontruje, že prezident pouze využívá své ústavní pravomoci, podle kterých velvyslance jmenuje on.

Kontroverze vzbudil i Zemanův odmítavý postoj ke jmenování literárního historika Martina C. Putny profesorem; prezident se ohrazoval vůči jeho vystoupení na průvodu gayů, při kterém Putna třímal transparent Katolické buzny zdraví Bátoru. Z odmítavé pozice ale Zeman nakonec ustoupil.

Posuny: Evropská unie a Ústavní soud

Naopak vstřícný krok udělal Zeman směrem k Evropské unii, když na Pražský hrad pozval předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, s nímž nad stožáry prvního nádvoří vyvěsil vlajku evropské sedmadvacítky; zároveň podepsal tzv. euroval, který blokoval euroskepticky smýšlející prezident Klaus.

Zeman rovněž doplnil Ústavní soud na kompletních patnáct soudců, když Senátu jako své kandidáty úspěšně předložil Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Sládečka a Miladu Tomkovou. „Musím říct, že si velice vážím toho, že prezident oceňuje nezastupitelnou roli Ústavního soudu,“ řekl v této souvislosti předseda ÚS Pavel Rychetský.

Za tři měsíce Miloš Zeman navštívil Ústavní soud, brněnský Nejvyšší soud, Poslaneckou sněmovnu, Senát, sjezd sociální demokracie, SPOZ i Starostů a nezávislých. Absolvoval státní návštěvu Polska, Rakouska a Slovenska, v Česku zavítal na Zlínsko a do Brna.

Zemanovu dosavadnímu působení v prezidentské funkci i perspektivám pro nadcházející měsíce se dnes večer věnuje také vysílání ČT24. Ta od 20:00 hodin odvysílá speciální vydání Hyde Parku z Pražského hradu, jehož hostem bude prezident Miloš Zeman; dotazy mohou diváci klást na stránkách pořadu, hlavu státu bude zpovídat Lukáš Dolanský. Od 21:00 hodin bude následovat reflexe Zemanových sto dní v čele státu vysílaná z Kavčích hor, Daniela Písařovicová povede rozhovor mj. s „první dcerou“ Kateřinou.