V Íránu na čtyři dny zadrželi novináře Šibíka a Šímu

Praha – Íránská policie v polovině února zadržela a čtyři dny vyslýchala českého novináře Milana Šímu a fotoreportéra Jana Šibíka. Ti do Teheránu odjeli natáčet pro Českou televizi dokument o právníkovi, který zastupuje mladé íránské chlapce odsouzené k trestu smrti. Oběma novinářům byly nakonec pasy a zabavené předměty navráceny krátce před odletem 23. února.

Čeští novináři do Íránu odletěli 17. února neoficiálně jako turisté, aniž by požádali o novinářská víza. Jan Šibík argumentuje tím, že je velice problematické novinářské vízum do Íránu získat a že by se v tu chvíli pravděpodobně nedostali k potřebným materiálům. Čeští novináři se po zadržení museli každý den hlásit na policejní stanici, každý den se podrobili výslechu. Po celou dobu byli v kontaktu s Českou ambasádou.

„Milan Šíma pro Českou televizi připravuje dokument o dětech, které čekají na trest smrti a dělali jsme rozhovor s právníkem, který je obhajuje. Jel jsem tam proto, že to je můj kamarád, a já si chtěl po pětadvaceti letech osahat, jestli bych byl schopen foťák vyměnit za kameru,“ řekl v pořadu ČT24 Hyde Park fotoreportér Jan Šibík, který svou profesní kariéru startoval právě jako kameraman.

Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)

„Oni (íránští policisté) na nás neměli nic. Dělali jsme turistické záběry chlapců ve věku od 13 do 20 let ve městě, v parku. Problém byl v tom, že nám zabavili kameru, pas a to, co jsme natočili,“ uvedl fotoreportér pro ČT24. „Snášel jsem to velice těžko a zjistil jsem, jak jsem neuvěřitelně slabej. Bylo to horší, než bombardování Čečenska. Když jsem v rizikových oblastech, tak si míru rizika dávkuju sám, a najednou jsem se dostal do země, kde jsem nevěděl, co na mě mohou vytáhnout,“ dodává Šibík. 

Jan Šibík je stěžejním představitelem současné novinářské fotografie. Začínal v 80. letech jako fotoreportér Mladého světa, dokumentoval rozpad sovětského bloku. Hlavní částí jeho profesní kariéry je ale mapování válečných konfliktů - zaznamenal války v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, v gruzínské Abcházii, Čečensku, ázerbájdžánském Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice a Iráku. Genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu nebo Somálsku.

Dlouhodobě spolupracuje s časopisem Reflex, jednou z jeho posledních fotoreportáží byla série snímků ze zemětřesením postiženého Haiti. „Letadlo je pro mě synonymum magického slova civilizace. Jedete domů a uvědomujete si, že to hrozné opouštíte, a zároveň si uvědomujete, jak je to hrozné pro lidi, kteří tam zůstávají. Uvědomujete si, jak je úžasné, v jaké zemi žijete. Na to dobré si totiž hrozně rychle zvyknete,“ říká Šibík.

Šibíkovy fotografie jsou k vidění také na retrospektivní výstavě české novinářské fotografie The best of Czech Press Photo, která bilancuje uplynulých patnáct let očima českých fotografů. „Výstava je zrcadlem života a světa posledního půl druhého desetiletí. Diváci si prožijí mnoho dramatických okamžiků ještě jednou,“ popisuje expozici organizátorka Daniela Mrázková.

  • Teherán autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/128/12719.jpg
  • Fotografie Jana Šibíka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/256/25509.jpg
Vydáno pod