Praha - Rozdíl mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem byl nakonec jen 41 tisíc hlasů. Jejich startovní pozice je tak před volebním finále prakticky stejná. Co rozhodne, když o obou kandidátech víme téměř vše? Jak nás ovlivňují média a průzkumy veřejného mínění? Rozhodujeme se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nebo se médii necháváme ovlivnit?
Kdo rozhoduje? My sami, nebo média?
Dva muži, mezi kterými se příští víkend rozhodne, nabízejí dva rozdílné osudy, světonázory i dědictví, které po nich v tuzemské politice zatím zůstává. Někdejší premiér a prognostik, který se rád označuje za důchodce, proti potomkovi šlechtického rodu s kosmopolitním zázemím. Ačkoliv jsou těžkými váhami dvou zcela rozdílných kultur, něco mají přece jen společné. Oba jsou podruhé ženatí, mají vstřícný vztah k Evropské unii a na tom druhém oceňují stejnou vlastnost - smysl pro humor.
Po prvním kole je ale jasné, že legrace končí. Silné a slabé stránky svého konkurenta oba dva dobře znají. Zemanova kampaň teď možná bude víc cílit na mladé, Schwarzenbergova zase na Moravu a menší města. Nebo se spolehnou na televizní duely? Co rozhoduje? Jsou to média, průzkumy veřejného mínění, nebo my sami? „Doufám, že přijdou všichni k volbám, když už je přímá volba, a budou volit podle sebe, a ne podle vzedmuté mediální kampaně,“ nechal se před volbami slyšet Václav Klaus.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Člověk, který váhá, nevolí podle srdce, nýbrž taktizuje
Veřejné mínění je jedním ze střípků, ze kterých se skládá naše rozhodnutí. Dozvíme se z nich, co si myslí naše okolí. Jak dalece průzkumy veřejného mínění ovlivňují naše rozhodnutí, ale nevíme. „To, že člověk něco deklaruje, neznamená, že to tak není,“ řekla socioložka Jana Hamanová. „Lidé neradi přiznávají, že se nechali ovlivnit reklamou, tady je to stejné,“ dodala.
Podle mnohých průzkumy výsledky voleb ovlivňují značně. Jsou-li lidé seznámeni s průzkumy, taktizují. „Je k tomu náchylnější skupina lidí, která nemá jasného favorita,“ uvedla Hamanová, podle které se člověk, který váhá, může přiklonit ke strategické volbě a nevolí podle srdce.
Podle sociologických průzkumů chtějí voliči na Hradě silnou osobnost, osobnost, která má morální kredit a sílu v zahraniční politice. Člověka, za kterého se nemusí stydět.
Jaký kandidát, takoví voliči
Co víme o těch, kteří šli volit? Podle čeho se rozhodovali? Ze sociologických výzkumů víme o voličích jednotlivých kandidátů na úřad prezidenta základní údaje, například že voliči Miloše Zemana jsou častěji muži z menších měst se základním vzděláním a že voliči Karla Schwarzenberga bývají spíše mladší vzdělanější lidé z větších aglomerací. Sociální sítě umožňují dozvědět se o voličích kandidáta více a v analýze toho, proč daného kandidáta volili, se jim dostat hlouběji „pod kůži“.
Využili jsme proto dostupná data na Facebooku a změřili, jaké stránky sledují fanoušci konkrétního kandidáta. Mohli jsme zkoumat pouze fanoušky kandidátů, kteří nastavili svůj profil do režimu „veřejný“. I tak výsledné příběhy dobře doplňují standardní sociologické výzkumy. Výsedek je k dispozici v článku zde:
Výrazně větší vliv mají debaty jednotlivých kandidátů
Průzkumy veřejného mínění musí skončit nejpozději tři dny před samotnou volbou. Doba tří dnů je podle Hamanové dostatečná. „Nemyslím si, že je jejich váha natolik silná. Výrazně větší vliv mají debaty jednotlivých kandidátů,“ uvedla.
Sociologové upozorňují, že se průzkumy veřejného mínění nesmí brát zcela vážně. Výsledek průzkumu lze totiž ovlivnit jeho metodologií či formulací otázky. Proto je podle Hamanové potřeba, aby se jím zabývali profesionálové. „Z formulace otázky nesmí být jasné, jakou chceme získat odpověď, což není úplně jednoduché. Média samozřejmě potřebují výsledky, které jsou zajímavé,“ dodává.
Vždy se musí brát v úvahu, že číslo je v nějakém intervalu. „Neptáme se 7 milionů, ptáme se tisícovky. Vždy je tam chyba, se kterou se musí počítat,“ uzavřela Hamanová.
GALERIE
Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg v OVM autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK