Do Rady ČT kandiduje zatím 37 lidí, do Rady ČRo 24

• ČT24

4. 5. 20114. 5. 2011, 16:32|Zdroj: ČT24

Zasedání Rady ČT

Zdroj: ČT24

Praha - Na volná místa v Radě České televize kandiduje 37 lidí, v Radě Českého rozhlasu 24 osob. Vyplývá to z předběžného seznamu, který zveřejnil volební výbor Poslanecké sněmovny. Termín pro podání návrhů byl v úterý. Sněmovna z nich zvolí čtyři nové členy Rady ČT a čtyři nové členy Rady ČRo. Termín volby zatím není známý. Počet kandidátů se ještě může zvýšit. „Musíme ještě počkat, zda nedojdou další návrhy poštou,“ sdělila tajemnice výboru Věra Bížová.

Do Rady ČT kandiduje například její současný předseda Jiří Baumruk, kterému v červnu končí mandát. Chce prý pokračovat ve své práci. „Když to můžu srovnat s jinými organizacemi, vede si Česká televize poměrně slušně a do značné míry je to i práce kontrolního orgánu, tedy rady,“ řekl. Opět do rady kandiduje i další její členka, které v červnu končí mandát, Helena Fibingerová.

Do Rady ČT kandiduje třeba i bývalý generální ředitel veřejnoprávní televize Dušan Chmelíček, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, někdejší člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Žantovský či Michal Jankovec, který v minulosti řídil agenturu ČTA. Známé osobnosti kandidují i do Rady ČRo. Je mezi nimi například děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík či historik Ladislav Kudrna. 

Rada České televize má mít ze zákona 15 členů. V současnosti jich má 14, z toho třem končí mandát v červnu. Kromě Baumruka a Fibingerové funkční období vyprší také Aleně Svobodové. V průběhu letošního roku by navíc podle Baumruka mělo skončit funkční období i dalšímu radnímu Janu Brandejsovi. Rada Českého rozhlasu má být devítičlenná. Rada je však po úmrtí svého místopředsedy Ladislava Jíši pouze pětičlenná, a nemůže tak pokračovat ve volbě nového generálního ředitele rozhlasu. Pro jeho zvolení je třeba minimálně šest hlasů.

Členové rad obou veřejnoprávních médií, tedy České televize i Českého rozhlasu, jsou voleni na dobu šesti let. Do funkce je mohou navrhnout organizace a sdružení zastupující „kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“. Z navržených kandidátů je potom volí Poslanecká sněmovna.