Ivan Motýl vylisoval Briketu – unikátní výbor ostravské poezie

Ostrava – Nakladatelství Větrné mlýny vydává obsáhlý a unikátní výbor poezie z Ostravy nebo o Ostravě z let 1894 až 2013 nazvaný Briketa. S nápadem přišli šéfové nakladatelství Pavel Řehořík a Petr Minařík, kteří ho svěřili ostravskému básníkovi a publicistovi Ivanu Motýlovi. „Tak jako se briketa vyrábí z uhelného prachu, i já jsem vybíral uhelný prach z ostravských hald a vylisoval ho v básnickou Briketu,“ říká autor Ivan Motýl.

Vedle slavného slezského barda Petra Bezruče vybral Motýl poezii 122 autorů. Jsou mezi nimi oceňovaní básníci a spisovatelé z regionu jako Petr Hruška, Jan Balabán nebo Vít Sláva, zapomenutí autoři z minulého století, kteří šli v Bezručových stopách, příležitostní poetové, výrobci budovatelských hesel, disidenti, facebookoví rýmovači, písničkáři Josef Streichl nebo Jaromír Nohavica i slavní básníci Jaroslav Seifert, Jan Skácel, J. H. Krchovský nebo Milan Kundera, kteří někdy něco o Ostravě vytvořili.

„Přáním vydavatele bylo vzkřísit zapomenuté básníky z počátku dějin ostravské literatury, stejně tak i pěvce komunismu z let padesátých či básníky disentu z časů normalizace. To vše navíc zkonfrontovat s poezií, která v Ostravě vzniká dnes,“ vysvětluje Motýl.

Čím odpornější budovatelská báseň, tím lépe

Kvalita básní nebyla jediným měřítkem, podle kterého vybíral. "Čím odpornější budovatelská báseň z padesátých let, tím větší měla například šanci na zařazení do kapitoly s názvem Nová, krásná, veliká, pro horníka, hutníka," říká Motýl. A právě tam patří báseň tehdy mladého komunisty Milana Kundery, nyní jednoho nejpřekládanějších a nejznámnějších českých spisovatelů.

Ukázka z básně Milana Kundery z roku 1953

Tu náhle dotkla se ho píseň nenadálá.

(To asi nahoře šla mládež v ulicích.)

Písnička zdaleka jen, slabě zaznívala:

"… my chlapci ze šachet,

ostravští horníci…"

Poslouchal zasněně:

"… strana nám zamává,

z černých bud vyroste

krásnější Ostrava.

Překrásná Ostrava

v zelených ulicích,

kde budou domov mít

ostravští horníci…"

Briketa má 555 stran a je rozdělena do čtrnácti oddílů, každý je uveden citacemi z dobového tisku. Jedna je třeba věnovaná sociální bídě, zločinnosti a alkoholismu a jmenuje se Postavy, v různých fázích trosky, další pojednává o lásce a podobně.

Poctivá briketa, která ohřeje

„Celkové řazení textu, mikroúvody na počátku jednotlivých kapitol, zvláštní tematické řezy napříč časem, které do sousedství vřazují jinak značně odlišné básnické typy a poetickým naturelem protichůdné autory, drží knihu víc než náležitě pohromadě a udržují čtenáře v pozitivním napětí, kdekoli knihu otevře,“ říká Pavel Řehořík z Větrných mlýnů. „Antologie má svůj nezaměnitelný ráz, je to briketa poctivá, která ohřeje,“ věří Řehořík.

Město na nejnižším kulturním stupni

Motýl také poctivě přiznává, že Ostrava se nemůže chlubit takovou básnickou tradicí jako Brno nebo Praha. Dokládá to citacemi z Ostravského deníku z roku 1906: „Je to země klasické tmy kulturní, beznadějným úhorem, kde dařilo se nanejvýš parazitům civilizace, nikoliv však civilizaci samé,“ cituje redaktora dobových regionálních novin. Veškeré snahy učinit z Ostravy kulturní město byly podle autora marné, takže byla považována za město na kulturně nejnižším stupni. V padesátých letech se už vůbec nebylo čím chlubit, pozdější normalizace dusila všechny snahy o svobodnou tvorbu důsledně. Autor ale tímto výborem dokládá, že z ostravských dolů a hutí se přece jen vynořila řada zajímavých tvůčích duchů.

Křest Brikety bude příští pátek večer v Galerii Rubrum v Ostravě-Přívoze.

Vydáno pod